Pape?: Jubileum jako milost k setkání s Bohem a bli?ním
Pape? Franti?ek
V dějinách izraelského lidu se v ka?dé vesnici ozýval zvuk beraního rohu zvaného jovel (?ofar), od něho? pochází termín ?jubileum“ - a oznamoval za?átek zvlá?tního roku podle ustanovení Moj?í?ova zákona (srov. Lv 25).
Jubilejní rok byl obdobím vykoupení a znovuzrození, vyzna?oval se ur?itými rozhodnutími se silným symbolickým charakterem, která jsou odzbrojujícím zp?sobem aktuální i dnes: Jubilejní rok je rokem odpo?inku od obdělávání p?dy, který nám má p?ipomenout, ?e ji nikdo nevlastní a nem??e ji vyko?is?ovat, proto?e pat?í Bohu a je nám jím nabídnuta jako dar, který je t?eba st?e?it; odpu?tění dluh?, jeho? cílem je cyklicky, tedy ka?dých 50 let, znovu nastolit sociální spravedlnost proti nerovnostem; osvobození otrok?, aby se pěstoval sen o lidském spole?enství zbaveném p?etvá?ky a diskriminace, které by se více podobalo lidu exodu, který B?h povolal na cestu jako jednu rodinu.
Na za?átku svého kázání v nazaretské synagoze Je?í? p?ebírá tento ?idovský horizont jubilea a dává mu nový a kone?ný význam: on sám je Bo?í tvá?í, která sestoupila na zem, aby vykoupila chudé a osvobodila zajatce, p?i?la projevit Otc?v soucit s těmi, kdo jsou zranění, upadli nebo ztratili naději.
Je?í? toti? p?ichází, aby osvobodil ze v?eho otroctví, aby otev?el o?i slepým, aby osvobodil utla?ované (srov. Lk 4,18-19). V takovém mesiá?ském programu se Jubileum roz?i?uje a zahrnuje v?echny formy útlaku v lidském ?ivotě, a stává se tak p?íle?itostí pro milost osvobození těch, kdo jsou ve vězení h?íchu, rezignace a zoufalství, pro uzdravení ve?keré vnit?ní slepoty, která nám nedovoluje setkat se s Bohem a vidět bli?ního, znovu probudit radost ze setkání s Bohem, a tak být schopen pokra?ovat v ?ivotní cestě ve znamení naděje.
V tomto duchu se od roku 1300, kdy byla vydána bula pape?e Bonifáce VIII., vydávají do ?íma miliony poutník?, kte?í svou vněj?í poutí vyjad?ují touhu po vnit?ní cestě obnovy, aby jejich ka?dodenní ?ivot, i uprost?ed útrap a únavy, byl znovu uchopen a podporován nadějí evangelia. V?ichni toti? nosí v srdci neuhasitelnou touhu po ?těstí a plném ?ivotě a tvá?í v tvá? nep?edvídatelné budoucnosti ?iví naději, ?e nepodlehnou ned?vě?e, skepsi a smrti. A Kristus, na?e naděje, p?ichází vst?íc této touze, která v nás p?ebývá, a zve nás, abychom znovu objevili radost ze setkání s ním, které proměňuje a obnovuje existenci. Proto ?je jasné, ?e k?es?anský ?ivot je cesta, která pot?ebuje také silné momenty, je? ?iví a posilují naději, nenahraditelnou spole?nici, která dává nahlédnout do cíle: setkání s Pánem Je?í?em“ (Spes non confundit, ?. 5).
Tento silný moment p?edstavuje Jubileum. Svatá brána, která se o váno?ní noci otev?e, je pozváním k p?echodu, k Pas?e obnovy, ke vstupu do onoho nového ?ivota, který nám nabízí setkání s Kristem. A opět to bude město ?ím, které p?ivítá mnoho poutník? z mnoha kout? světa, jako tomu bylo v onom vzdáleném roce 1300 p?i prvním Jubileu katolické církve. Tehdy p?i?lo mnoho poutník? ze severu, a jak ?íká Dante Alighieri, kdy? dorazili na Monte Mario, mohli obdivovat nádheru Vě?ného města, po které tolik tou?ili; jiní, kte?í p?icházeli z jihu, pluli na malých lodích po Tibe?e. Touha dosáhnout Svaté brány a p?ekro?it její práh byla u v?ech velká. Stejně tak se p?i ka?dé události Jubilea setkávaly kroky poutník? s krásou města ?íma.
U p?íle?itosti Jubilea probíhá velká aktivita s mimo?ádnými opat?eními pro zlep?ení silni?ního spojení, vět?í funk?nost ve?ejné dopravy, obnovu památek a v?bec modernizaci ?íma; av?ak i kdy? je d?le?ité, aby bylo toto město p?ipraveno z hlediska městského prostoru, nezapomínejme, ?e Jubileum dává ?ímu zvlá?tní poslání: být pohostinným a vst?ícným prostorem v??i v?em, laborato?í na kontaminaci rozmanitosti a dialogu mezi stranami, multikulturní dílnou, která jako mozaika spojuje r?zné barvy světa. Tímto zp?sobem m??e být městem s vě?ným dechem, které má ko?eny ve slavné minulosti, ale které slibuje vytvá?et budoucnost: budoucnost bez bariér, bez zdí diskriminace a ned?věry.
To je sen, který je t?eba pěstovat: Město ?ím uká?e celému světu zvlá?tní krásu té k?es?anské historie, která ho vytvo?ila a která se vyzna?uje nejen nádherou umění, ale také a p?edev?ím proroctvím p?ijetí a bratrství.
A? tedy v ka?dém srdci a na ka?dé ulici tohoto města radostně zní píseň: ??ím nesmrtelný, svatých mu?edník?, …nep?emohou stra?né brány pekelné, ale síla lásky pravdivé zvítězí“ (Pape?ská hymna).