Jubilejní náv?těvu ?ímsk?ch katakomb usnadní zvlá?tní poutnick? pas
Maria Milvia Morciano - Vatikán
Poutníky procházející ?ímskými ulicemi ohromovala velkolepost poz?statk? tohoto císa?ského města, strohé raně k?es?anské kostely i pozděj?í barokní nádhera. Cestou v?ak potkávali i tajná místa, která v tichosti st?e?ila nejstar?í a nejintenzivněj?í svědectví mu?edník? a která stejně tak p?itahovala víru ?íman?. Jsou to katakomby, místa, která jsou také protagonisty jubilejní cesty.
P?iná?íme rozhovor s Mons. Pasqualem Iacobonem, p?edsedou Pape?ské komise pro posvátnou archeologii, o hlavních plánovaných iniciativách v rámci jubilejního roku.
Jaké byste zmínil projekty Pape?ské komise pro posvátnou archeologii k nadcházejícímu jubileu?
V o?ekávání poutník?, kte?í p?ijedou do ?íma na Jubileum, Pape?ská komise v první ?adě myslela na co největ?í roz?í?ení své nabídky. Kromě katakomb, které jsou ji? p?ístupné ve?ejnosti, plánuje otev?ít dal?í katakomby, dal?í objekty, jako je San Lorenzo al Verano s katakombami pod ním, a katakomby svaté Tecly, Commodilly, Protestata a dal?í men?í objekty vhodné pro men?í skupiny, právě proto, aby poutníci měli mo?nost za?ít katakomby z pohledu Jubilea.
Chceme zhodnotit památky mu?ednictví, místa mu?edník?, svědk? naděje, která se jistě stávají d?le?itými cíli Jubilea, jak je zd?razněno jak v , tak v . Hroby mu?edník? také obohatíme o zvlá?tní znamení, nap?íklad o poutnický k?í?, který poutníky vybízí, aby se na tomto místě zastavili, aby se zastavili v tichu, v rozjímání, v modlitbě. Pak budou následovat dal?í akce, dal?í události, které mají za cíl obohatit prostou náv?těvu o kulturní a umělecké momenty a o momenty vzpomínkové, jako je vzpomínka na náv?těvu Pavla VI. v Domitilliných katakombách 12. zá?í 1965. To v?e s cílem nabídnout poutník?m d?le?itou zku?enost s tím, co Pavel VI. prohla?oval za hluboké ko?eny na?í k?es?anské víry, na?í zku?enosti.
Zejména obyvatel?m ?íma a těm, kte?í se zdr?í o několik dní déle, nabídneme . Bude mo?né nav?tívit katakomby s hromadnou vstupenkou a výraznými slevami. Po orazítkování tohoto pasu vám vystavíme potvrzení o této náv?těvě ?esti ?ímských katakomb s nejstar?ími, nejvýznamněj?ími mu?ednickými vzpomínkami.
Ostatně u? od prvních jubileí poutníci procházeli katakombami. Mám na mysli nap?íklad svatého Filipa Neriho, kdy? obnovil zvyk nav?těvovat sedm kostel?, co? je trasa, která prochází právě kolem nejd?le?itěj?ích katakomb, jako jsou nap?íklad katakomby svatého ?ebestiána na Via Appia.
Svatý Filip Neri v roce 1552, 25. února, byl to poslední postní ?tvrtek, oficiálně zahájil náv?těvu sedmi kostel?, která zahrnovala také dvě baziliky s katakombami, svatého ?ebestiána a svatého Vav?ince. A je?tě je t?eba dodat, ?e svatý Filip Neri pro?il jeden z nejd?le?itěj?ích okam?ik? svého ?ivota, mystický zá?itek p?ímo v katakombách svatého ?ebestiána. Je zde busta svatého Filipa, která p?ipomíná právě onu mystickou extázi tohoto světce. Svatý Filip Neri, stejně jako v?ichni světci a významné postavy katolické reformace, po Tridentském koncilu obnovili dějiny prvotní k?es?anské komunity, ko?eny k?es?anské zku?enosti, a proto památka mu?edník? nabyla d?le?itosti. A právě tehdy za?aly první výzkumy, první vykopávky katakomb, aby se posílily právě vzpomínky na mu?edníky.
Plánuje se ve zbytku Itálie je?tě něco dal?ího, opět spojeného s jubileem a katakombami?
Na na?ich uvádíme, které dal?í katakomby v Itálii jsou p?ístupné ve?ejnosti a které se obvykle nacházejí podél poutních tras, jako je Via Francigena a dal?í katakomby v severním Latiu. V diecézích se diecézní poutě během Jubilea mohou dotknout také katakomb, kde jsou p?ítomny, p?ístupné a lze je nav?tívit.
