Pape?: Je pokrytecké mluvit o míru a vyzbrojovat válku, smě?ujeme k sebezni?ení
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Z více ne? 45minutového rozhovoru pro argentinskou katolickou televizní stanici Canal Orbe 21 je patrné pape?ovo znepokojení. Znepokojuje ho ?v?eobecná tendence k sebezni?ení válkou“, ?pokrytectví“, kdy se mluví o míru a p?itom se ?vyzbrojují“ konflikty. Znepokojuje ho násilná smrt matek, dětí, nevinných civilist? nebo mladých lidí posílaných na frontu, nedostatek dialogu a oslabování institucí.
Rozhovor
Pape? Franti?ek vedl rozhovor s televizní stanicí, kterou sám, tehdy je?tě jako arcibiskup Buenos Aires, zalo?il jako televizní kanál své arcidiecéze. Rozhovor, který vedla noviná?ka Maria Bernarda Llorente několik dní po skon?ení synody, byl odvysílán dnes, v pátek 20. prosince, v p?edve?er zahájení jubilea. Svatý rok, stejně jako synodní shromá?dění, reformy a budoucnost církve, pat?í mezi témata dialogu, který byl nato?en v Domě svaté Marty. Nejvíce prostoru je v?ak věnováno aktuálnímu dění ve světě, po?ínaje válkou, která, jak pape? mnohokrát zopakoval, je ?lidskou porá?kou“.
?Znepokojuje mě, ?e ?etné výzvy mezinárodních organizací k míru jdou jedním uchem dovnit? a druhým ven. Je v tom také skryté pokrytectví: mluvíme o míru, ale vyzbrojujeme válku,“ odsuzuje Franti?ek a opakuje, ?e “jednou z největ?ích návratností investic v Evropě jsou továrny na zbraně. Po?ádáme tedy mírové konference a setkání, ale nadále vyrábíme zbraně, které zabíjejí“.
Guerillové a nikoli vále?né akce
To, co pape? vnímá, je ?v?eobecná tendence k sebezni?ení prost?ednictvím války“. Zejména ve válkách na Ukrajině a ve Svaté zemi, pokra?uje, ?dochází ke "zlo?inným“ akcím, které jsou ?spí?e guerillové ne? vále?né“, a s odkazem na Gazu dodává: ?Kdy? máte p?ed sebou matku se dvěma dětmi, která prochází ulicí, proto?e si ?la pro něco dom?, a vrací se na faru, kde ?ije, a oni ji bezd?vodně zast?elí kulometem, to není válka s normálními pravidly války. To je stra?né”.
Obavy o Ukrajinu
V souvislosti s válkou na Ukrajině pape? zd?raznil, ?e zde dochází k ?velkému pokrytectví“. ?Je naléhavě t?eba uzav?ít mírovou smlouvu,“ ?íká, ?ale kdy? se mluví o míru, za?ne se tan?it menuet o vedlej?ích věcech“. Znepokojuje ho, ?e na Ukrajině jdou na frontu i mladí mu?i: ?Dochází k tomu, ?e nemají mnoho mu??, zatímco Rusko jich má mnoho“.
Oslabení institucí
Pape? nedoká?e ?íci, ?které mechanismy konkrétně selhávají“, ale ?ur?itě,“ jak ?íká, ?chybí osobní etika. Setkání, která se konají za ú?elem dosa?ení míru, se týkají spí?e zájm?“. Dialog je d?le?itý, podotýká, a Evropská unie by měla kapacitu k jeho realizaci, jen?e tyto instituce ?se také trochu oslabily“. ?Pokud nebude dialog, nebude ani mír,“ ?íká pape? Bergoglio.
Jedovaté popírání
Se stejnou razancí ukazuje prstem na popírání ?i nenávistné projevy, které k dialogu p?ispívají jen málo: ?Popírání je v?dy jedovaté,“ ?íká v rozhovoru, ?popírání je sebevra?edné. Jedině realita vám pom??e najít východisko z konflikt?“.
Ne nábo?enství podobnému politice
Stejně nebezpe?né je podle pape?e, ?kdy? se nábo?enství stává ně?ím podobným státní politice“. Jev, který se z?ejmě nevyskytuje na jihu světa, nap?íklad v zemích, které nav?tívil v zá?í v Asii a Oceánii: tam, p?ipomíná Franti?ek, ?p?evládá respekt, dialog. Nikde jsem se nesetkal s nábo?enským pronásledováním k?es?an?. Ani naopak ze strany jiných nábo?enství. Tyto země jsou p?íkladem sou?ití“.
Schopnost omluvit se
Pokud jde o téma cest, v rozhovoru byla p?ipomenuta pou? do Kanady v roce 2022, během ní? se pape? Franti?ek omluvil domorodým obyvatel?m za minulá zneu?ívání a týrání ze strany ?len? katolické církve. ?Kdy? vidíte chybu, vedete dialog a omluvíte se, je to dobrý krok k míru, v?dy, v?dy.“
Synoda a naslouchání
Pro církev je d?le?ité umět se omluvit, stejně jako je zásadní umět naslouchat. Právě kv?li rozvíjení schopnosti naslouchat byla svolána synoda o synodalitě, která, jak pape? zd?raznil, ?zahrnuje problémy dne?ního lidstva a církve a sna?í se je ?e?it v linii dialogu“. V této souvislosti Franti?ek p?ipomněl setkání se ?enami, které se shromá?dění ú?astnily: jednalo se asi o stovku ?en, které ?odvá?ně vyjád?ily své my?lenky, co? bylo p?ed 40 lety něco neslýchaného“.
Ké? církev krá?í ?se v?emi, se v?emi, se v?emi“
Ve stejném duchu Franti?ek objasňuje ono ?se v?emi, se v?emi, se v?emi“, které se má stát charakteristickým znakem církve a které, jak p?iznává, vyvolalo nemálo ?tlach?“. ??asto se mě ptají na p?ijetí v církvi a já ?íkám to, co ?ekl Je?í? v evangeliu: v?ichni, v?ichni, v?ichni. A h?í?níci? V?ichni a za?ídit se v rámci své situace, ale v?ichni uvnit?. V?ichni uvnit? a vnit?ně, abychom pak rozli?ovali, aby v?ichni vedli dialog, a pokud se snad někdo vloudil se ?patnými úmysly, se ?patným postojem, a? se oddálí“, vysvětluje pape?. A dodává: ?Mnozí ?íkají, ?e církev by měla odsoudit to ?i ono. Ano, odsuzuje morálku lidí, ale p?ijímá je, aby jim pomohla jít dál. Nikdo z nás, kdo je uvnit? církve, není svatý, v?ichni jsme h?í?níci a církev nám pomáhá ?e?it na?e nedostatky“.
O zlu spojeném s dogmatismem a ideologiemi
Skute?ným zlem v církvi jsou ?dogmatismy“ a ?ideologie“. Pape? Bergoglio v této souvislosti vzpomíná na dobu, kdy za jeho dětských let nebylo mo?né nav?tívit d?m rozvedených lidí, proto?e byli ?ve smrtelném h?íchu“. ?Byl to dogmatismus,“ ?íká: ?Musíme se nau?it neuvíznout v pasti svých vlastních rozpor? a vyjít z labyrintu shora.“ P?edev?ím mladým vě?ícím pape? radí, aby se měli na pozoru p?ed ideologiemi: ?Kdy? vidíte mladé lidi, kte?í pat?í k těmto organizacím, které jsou více ideologické ne? k?es?anské - pravicové, levicové, jakékoliv - jsou pak jako malé zr?dy p?ipoutané k ideji“.
Úspory ve vzdělávání jsou "trestuhodné"
P?i pohledu na mladé lidi pape? Franti?ek obviňuje ekonomické modely úspor ve vzdělávání a kultu?e v některých zemích: ?Dělat úspory ve vzdělávání je naprogramovaná sebevra?da dané země. Nelze dělat úspory ve vzdělávacím rozvoji země, je to zlo?in,“ zd?razňuje bez okolk?. ?Vzdělání je potrava“, a proto ?v poněkud diktátorských zemích, a? u? s deklarovanou diktaturou, nebo se zast?enou diktaturou‘, je jednou z hlavních "obětí‘. ?Bu? vám ideologicky změní hlavu, nebo ji v liberálním p?ípadě pomalu o?ezávají, ?e? A k vy??ímu vzdělání mají p?ístup jen děti bohatých,“ tvrdí Franti?ek.
Jubileum, ?as obnovy a odpu?tění
Z toho vyplývá d?raz na nadcházející Jubileum, ?as ?úplné obnovy“. ?Někdy,“ p?iznává pape?, ?se obávám, ?e bude spojováno s nábo?enskou turistikou,“ zatímco ?je to ?as odpu?tění, radosti, znovunastolení mnoha osobních a spole?enských jev?“. Jubileum, které se zredukuje na turistiku, není u?ite?né, to mě děsí“. Proto se pape? rozhodl roz?í?it je na v?echny diecéze, ?aby je ka?dý ?lověk ve svém městě mohl slavit, ani? by musel cestovat“.
Rizika umělé inteligence
V závěru rozhovoru se pape? Franti?ek zamě?il na význam umělé inteligence, která rozhodně není bez rizik: ?Umělá inteligence je výzva: bu? jí budeme ?elit, nebo nás se?erou mravenci. Musíme jí ?elit s lidskými kritérii“. Prostor pak dostávají i některé osobní poznámky, nap?íklad to, ?e se cítí jako ?ubohý ne??astník, v??i němu? B?h projevil mnoho milosrdenství“, a nevynechá ani zmínku o reformách provedených během jeho pontifikátu: ?Změny jsou skute?né, proto?e musely být provedeny... Nyní p?ichází ?ena prefektka dikasteria a vp?ed. Ké? by ?eny vstupovaly stále více“. A nakonec zaznívá povzbuzení argentinskému národu: ?Bojujte dál, braňte se p?ed ideologiemi a nenechte se oklamat, bojujte za svá práva“.
