Pape?ova náv?těva posti?en?ch a chud?ch dětí v Port Moresby: "Nikdo není p?ítě?í"
Salvatore Cernuzio - korespondent v Port Moresby
"Vi-va-Pa-Pa-Fran-ci-sco!
Vi-va-Pa-Pa-Fran-ci-sco!"
Pé?ové ?elenky, dvoubarevné korálkové náhrdelníky, d?evěné hole, slaměné sukně, náramky s banánovými listy protkané k??í. Pak sbory a zpěvy v angli?tině a ?paněl?tině, jásavé výk?iky, dupání nohou po zemi, pohupování bok?, kreslení kruh? rukama ve vzduchu. Právě takovou Papuu-Novou Guineu v jejím bohatství zvyk?, rituál? a tradic spat?il pape? Franti?ek, kdy? vstoupil do St?ední odborné ?koly Charity, druhé zastávky prvního dne své cesty do této oceánské země, kam pape? dorazil v?era, 6. zá?í ve?er.
Po dopoledním p?ivítání s politickými a ob?anskými p?edstaviteli chtěl Franti?ek za?ít svou odpolední náv?těvu v Port Moresby u dětí. Jsou to děti posti?ené, chudé, bez domova nebo bez perspektivy, kterým pomáhají a o které se starají Street Ministry a Callan Services, dvě charitativní organizace této arcidiecéze, z nich? první poskytuje pomoc, vzdělání a základní prost?edky v?em nezletilým, kte?í se jinak potulují po zaprá?ených ulicích hlavního města; druhá naopak nabízí slu?by pro děti a dospělé s posti?ením a zaru?uje jim vzdělání.
Bou?livé p?ivítání
V tradi?ních oděvech nebo ?kolních uniformách ?ekali mladí lidé a děti na pape?e témě? dvě hodiny podél vstupní chodby ústavu, ověn?ené ob?ím transparentem s pape?ovou tvá?í a slovy na uvítanou. Nacvi?ovali písně a tance, modlili se Ot?e ná? a Zdrávas Maria spole?ně s Misioná?kami lásky, mávali vlajkami a ladili své nástroje. Výk?iky, sbory a zvuk bubn? se spojily v jeden výbuch, kdy? branou projel bílý d?íp s pape?em Franti?kem.
Tanec, zpěv a sladkosti
Pape? se ihned zastavil, aby obdivoval dvě vystoupení kmenových tanc?, a poděkoval tane?ník?m vzty?eným palcem a spojenýma rukama. Poté, co ho p?ivítal kardinál John Ribat, arcibiskup Port Moresby, p?edstavená sester Matky Terezy a ?editelka ?koly, vstoupil do auly ?koly, odkud se ozýval zpěv a k?ik. Franti?ek se nejprve od dětí p?evzal kytici květin ozdobenou tropickými listy, jakých je v Port Moresby mnoho a které zdobí velmi chudé uli?ky. Pape? děti pohladil, po?ehnal jim a rozdal jim bonbony.
Pokra?oval v rozdávání sladkostí a? k pódiu, zatímco skupinky dětí si navzájem vytvá?ely vě?e na ramenou nebo se strkaly, aby si s ním mohly pot?ást rukou. Některé se bály a ukrývaly se v náru?í svých matek, zatímco jiné matky p?icházely dop?edu, aby jim pape? po?ehnal jejich nemocné děti.
Radost a pokoj pro v?echny
?Pro? nemáme p?íle?itosti jako ostatní děti a jak se m??eme uplatnit, abychom udělali ná? svět krásněj?ím a ??astněj?ím, i kdy? ?ijeme v zanedbanosti a chudobě?“. Z po?áte?ního zmatku zavládlo ve velkém sále ticho p?ed těmito bolestnými otázkami ani ne desetiletých dětí, které jako by u? nesly na svých bedrech tíhu celého světa. P?eru?il ho a? nekontrolovaný plá? mladé posti?ené dívky. Franti?ek ve svém krátkém projevu vy?el právě z těchto otázek: ?Někte?í z vás se mě ptali: Pro? nejsem jako ostatní? Na tuto otázku mám opravdu jen jednu odpově?, a to: 'Proto?e nikdo z nás není jako ostatní: proto?e v?ichni jsme p?ed Bohem jedine?ní!“. Je to potvrzení toho, ?e ?pro ka?dého existuje naděje“, zopakoval pape?, a také toho, ??e ka?dý z nás má ve světě svou roli a poslání, které nikdo jiný nem??e splnit, a ?e to, i kdy? to s sebou nese tě?kosti, zároveň dává mo?e radosti, pro ka?dého jiným zp?sobem“. Pokoj a radost je pro ka?dého“.
Dar lásky
Bez ohledu na omezení, na věci, které umíme nejlépe, anebo na věci, které se sna?íme ?i je nikdy nem??eme udělat: ?Toto neur?uje na?e ?těstí: je to spí?e láska, kterou vkládáme do v?eho, co děláme, kterou dáváme a p?ijímáme,“ poznamenal pape?. ?Dávat lásku, v?dy, a p?ijímat s otev?enou náru?í lásku, kterou dostáváme od lidí, kte?í nás milují: to je to nejkrásněj?í a nejd?le?itěj?í v na?em ?ivotě, v jakémkoli stavu a pro jakéhokoli ?lověka... dokonce i pro pape?e! Víte? Na?e radost nezávisí na ni?em jiném: na?e radost závisí pouze na lásce!“.
Jako velký skok
A láska je také receptem na to, ?jak u?init ná? svět krásněj?ím a ??astněj?ím“, zd?raznil pape? Franti?ek, ?ím? odpověděl na druhou otázku. ?Milujte Boha a druhé z celého srdce! A sna?it se nau?it - i ve ?kole - v?echno, co m??eme, dělat to co nejlépe, studovat a plně se věnovat ka?dé p?íle?itosti, která se nám nabízí, abychom rostli, zdokonalovali a zdokonalovali své dary a schopnosti.“ Je to, jako kdy? se p?ipravujete na velký skok: ?Nejprve se soust?edíte a nasměrujete v?echny své síly a svaly správným směrem...“. Tak to děláme i my: soust?edíme v?echny své síly na cíl, kterým je láska k Je?í?i a v něm ke v?em brat?ím a sestrám, které na své cestě potkáváme, a pak s rozmachem naplníme v?echno a v?echny svou láskou!“
Udr?ovat ho?ící světlo lásky
V tomto smyslu ?nikdo z nás není p?ítě?í, ale v?ichni jsme krásnými dary od Boha, pokladem jeden pro druhého!“, uzav?el pape? a vyzval: ?Stále udr?ujte zapálené toto světlo, které je znamením naděje, a to nejen pro vás, ale pro v?echny, které potkáváte, a také pro ná? svět, někdy tak sobecký a zaujatý věcmi, na kterých nezále?í. Mějte zapálené světlo lásky!“.
Výjime?ný v o?ích Boha a pape?e
Nejméně p?l hodiny pak pape? Franti?ek strávil ?ehnáním nemocných dětí, z nich? některé p?inesly sestry Matky Terezy nebo byly zabaleny na hrudi svých matek. Zdálo se, ?e proud r??enc? a sladkostí, které pape? rozdával, nebere konce: kdy? to vypadalo, ?e skon?il, stál p?ed ním tucet dal?ích dětí s nata?enýma rukama. Pobaveně procházel celou uli?kou a? k východu a dával jim ?as, aby se cítily ?výjime?né“ v Bo?ích i pape?ových o?ích.
