Pape? v Papui Nové Guineji: udr?iteln? a spravedliv? rozvoj, zastavit kmenové násilí
Alessandro Di Bussolo - Vatikán
?Harmonie rozdíl?“ v zemi, která je souostrovím se stovkami ostrov?, více ne? osmi sty jazyky a stejným po?tem etnických skupin, a má tedy ?mimo?ádné kulturní bohatství‘, které se snoubí s bohatstvím p?írodních zdroj?, je výzvou pro ?hodnoty ducha‘ Papuy-Nové Guineje. A její po?etné obyvatelstvo m??e dát ?světu znamení bratrství“, pokud se s vědomím ?velké odpovědnosti“, která z tohoto bohatství vyplývá, zavá?e k ?udr?itelnému a spravedlivému rozvoji, který by podporoval blahobyt v?ech, nikoho nevyjímaje“, a k zastavení ?kmenového násilí“, které nejen?e zp?sobuje mnoho obětí, ale také ?neumo?ňuje lidem ?ít v míru a brání rozvoji“.
Pape?ovo poselství p?edstavitel?m země
Toto poselství pape? Franti?ek p?ednesl papuánsko - novoguinejským oficiálním p?edstavitel?m ve svém projevu v Leaders Foyer v Apec House, největ?ím kongresovém centru v Port Moresby, za p?ítomnosti asi 300 politických a nábo?enských osobností, velvyslanc?, podnikatel?, zástupc? ob?anské spole?nosti a kultury. Byla to jeho první slova na ve?ejnosti v této zemi, ale jeho den za?al u? soukromou m?í svatou slou?enou na nunciatu?e a následným p?esunem do prezidentského paláce na zdvo?ilostní náv?těvu generálního guvernéra Papuy-Nové Guineje Boba Bofenda Dadaeho.
Zdvo?ilostní náv?těva generálního guvernéra
V 9.48 místního ?asu (1.48 v Itálii) pape?e p?ivítal guvernér u hlavního vchodu do Government House, budovy z 19. století, kterou brit?tí kolonizáto?i postavili ve stylu farem v australském Queenslandu, kde se pape? ihned podepsal do Knihy cti. ?Jsem potě?en, ?e se mohu setkat s lidem Papuy-Nové Guineje,“ napsal pape? do této knihy, ?a doufám, ?e v modlitbě v?dy nalezne světlo a sílu jít jednotně po cestě spravedlnosti a míru.“ Spole?ně pak do?li do Slavnostní síně na oficiální fotografii, soukromé setkání a závěre?nou výměnu dar?. Franti?ek p?edal guvernérovi medaili cesty, na její? rubové straně je uprost?ed vyobrazena stojící Panna Maria s Dítětem, obklopená symboly nav?tívených zemí, v p?ípadě Papuy-Nové Guineje rajským ptákem (rajkou). A od svého hostitele p?ijal reprodukci na plátně tého? rajského ptáka, symbolu země, který se objevuje i na státní vlajce. Guvernér, zvolený v únoru 2017, p?edstavil pape?i svou man?elku Hannu a ?ty?i děti.
Uvítací tanec kmene Motu Koitabu
Po p?esunu do Apec House to byl opět generální guvernér, kdo p?ivítal pape?e Franti?ka u hlavního vchodu do této budovy vybudované za ú?elem konání summitu vedoucích p?edstavitel? zemí Asijsko-pacifické hospodá?ské spolupráce (APEC) v listopadu roku 2018. St?echa kopíruje tradi?ní plachtu motuana ?lagatoi“ ve tvaru krabího klepeta, typickou pro dvouplá??ové lodě pou?ívané v tichomo?ském meziostrovním obchodě. P?ed vstupem do konferen?ního centra obdr?el pape? jako dar d?evěnou repliku této lodi a spolu s guvernérem se zú?astnil tradi?ního uvítacího tance v pestrých ope?ených místních krojích, který p?edvedli p?íslu?níci kmene Motu Koitabu z provincie Port Moresby.
Projev guvernéra Dadaeho
Za doprovodu bubn? tane?ník? se pak spole?ně p?emístili do Leaders Foyer, kde se slova ujal generální guvernér Bob Bofend Dadae a p?ipomněl, ?e katolická církev je v této zemi ji? 179 let a prvními misioná?i byli maristé. Zmínil dvě náv?těvy svatého Jana Pavla II. a ozna?il církev za ?jednoho z hlavních rozvojových partner? vlády p?i poskytování slu?eb v zemi“. Vláda také finan?ně podporuje anga?ovanost církve ve prospěch dětí a komunit prost?ednictvím vzdělávání a zdravotní a duchovní pé?e. A uznává hodnotu její pé?e o marginalizované skupiny, nap?íklad v boji proti násilí a poru?ování lidských práv.
Dramatické dopady klimatických změn
Guvernér zd?raznil, ?e oceňuje anga?ovanost pape?e a Svatého stolce v univerzálních humanitárních otázkách, jako jsou mír, lidská práva, rovnost pohlaví, změna klimatu, zdraví a vzdělávání. A pozastavil se nad respektováním práv ?en, dětí, star?ích a zranitelných osob, na?e? v závěru vyzval k pokra?ujícímu úsilí v boji proti p?í?inám klimatických změn, proto?e ?stoupající hladina mo?e ovlivňuje ?ivotní podmínky na?ich obyvatel na odlehlých ostrovech Papuy-Nové Guineje a Tichomo?í“.
Pape?: plody bohatství a? se dostanou ke v?em Papuánc?m
Pape? Franti?ek zahájil sv?j projev p?ipomenutím mimo?ádného kulturního a environmentálního bohatství Papuy-Nové Guineje a zd?raznil, ?e velké zdroje země a vod ?jsou Bohem ur?eny pro celé spole?enství“. Proto, i kdy? je pro jejich vyu?ívání ?nutné zapojit ?ir?í kompetence a velké mezinárodní spole?nosti“, je správné, aby se ?p?i rozdělování výnos? a zaměstnávání pracovní síly“ hledělo na ?pot?eby místního obyvatelstva, aby do?lo k ú?innému zlep?ení jeho ?ivotních podmínek“.
Toto environmentální a kulturní bohatství p?edstavuje zároveň velkou odpovědnost, proto?e zavazuje v?echny, vládce i ob?any, aby podporovali v?echny iniciativy nezbytné pro zhodnocení p?írodních a lidských zdroj? tak, aby byl zaji?těn udr?itelný a spravedlivý rozvoj, který by podporoval blahobyt v?ech, nikoho nevyjímaje, a to prost?ednictvím konkrétně proveditelných program? a mezinárodní spolupráce, p?i vzájemném respektu a dohodách výhodných pro v?echny strany.
Je t?eba ukon?it kmenové násilí, které má na svědomí mnoho obětí
K dosa?ení trvalých výsledk? je v?ak podle pape?e zapot?ebí ?stabilita institucí“ a shoda ?na základních rozhodnutích“, co? je nezbytný p?edpoklad ?pro integrální solidární rozvoj“. To v?ak vy?aduje ?dlouhodobou vizi a atmosféru spolupráce mezi v?emi“.
Zejména doufám v ukon?ení kmenového násilí, které bohu?el zp?sobuje mnoho obětí, neumo?ňuje lidem ?ít v míru a brání rozvoji. Apeluji proto na smysl pro odpovědnost v?ech, aby se zastavila spirála násilí a aby se naopak rozhodně nastoupila cesta, která vede k plodné spolupráci ve prospěch v?ech obyvatel země.
Vy?e?ení otázky statusu ostrova Bougainville
Jedině tak lze vy?e?it, up?esnil pape?, ?otázku statusu ostrova Bougainville a vyhnout se tak opětovnému rozdmýchání dávného napětí“. Ostrov je toti? od roku 1989 ději?těm krvavé secesionistické guerillové války, která skon?ila a? v roce 1998 udělením rozsáhlé autonomie. Díky této shodě ?na základech ob?anské spole?nosti“, pokra?uje pape? Franti?ek, bude mo?né spolupracovat na ?zlep?ení infrastruktury, ?e?ení zdravotních a vzdělávacích pot?eb obyvatelstva a zvý?ení p?íle?itostí pro d?stojnou práci“.
Vedeni ?velkou nadějí v srdci“
Druhou ?ást své promluvy pak pape? věnoval ?velké naději v srdci“, která je pro ?ivot ?lověka nezbytná, nebo? není o nic men?í ne? hmotné statky.
Hojnost materiálních statk? bez tohoto dechu du?e nesta?í k tomu, aby spole?nost ?ila vitálně a klidně, pracovitě a radostně; naopak ji nutí uzavírat se do sebe. Vyprahlost srdce zp?sobuje, ?e ztrácí orientaci a zapomíná na správný ?eb?í?ek hodnot.
Hodnoty ducha pro pozemské město
V některých bohatých spole?nostech, jak vysvětluje Franti?ek, tato vyprahlost odnímá spole?nosti dynamiku, spole?nost tak ztrácí naději v budoucnost ?a p?estává nacházet d?vody k p?edávání ?ivota“. Proto je nutné, aby se ?duch orientoval na vět?í skute?nosti“ a aby chování ?bylo podporováno vnit?ní silou“. To v?e vychází z hodnot ducha, které skute?ně ovlivňují ?výstavbu pozemského města a v?ech ?asných skute?ností“, vlévají se do du?e a ?inspirují a posilují ka?dý projekt“. Jak p?ipomíná i motto pape?ovy náv?těvy Papuy-Nové Guineje: ?Modlete se“. Pape? up?esnil, ?e ?lid, který se modlí, má budoucnost a ?erpá sílu a naději sh?ry“. A emblém rajského ptáka v logu cesty je symbolem ?té svobody, kterou nic a nikdo nem??e potla?it, proto?e je vnit?ní a st?e?í ji B?h, který je láska a chce, aby jeho děti byly svobodné“.
Ké? se z víry stane ?ivá kultura
Proto pape? Franti?ek doufá, ?e pro v?echny k?es?any Papuy-Nové Guineje, kte?í tvo?í 95 % obyvatel, ?se víra nikdy nezredukuje na dodr?ování rituál? a p?edpis?, ale ?e bude spo?ívat v lásce k Je?í?i Kristu a v jeho následování“.
A ké? se stane ?ivou kulturou, která bude inspirovat mysl a ?iny a stane se světelným majákem, jen? oza?uje cestu. Tímto zp?sobem m??e víra také pomoci celé spole?nosti v r?stu a v hledání dobrých a ú?inných ?e?ení jejích velkých výzev.
Spolupráce se v?emi na charitativních dílech
Na závěr pape? p?ipomněl, ?e p?ijel, aby ?povzbudil katolické vě?ící k dal?í cestě“ a utvrdil je ve ví?e. Ale také proto, aby se s nimi radoval ?z pokroku, kterého dosahují, a aby s nimi sdílel jejich tě?kosti.
Blahop?eji k?es?anským spole?enstvím k dobro?inným skutk?m, které v zemi konají, a vyzývám je, aby v?dy usilovala o spolupráci s ve?ejnými institucemi a se v?emi lidmi dobré v?le, po?ínaje jejich bratry a sestrami nále?ejícími k jiným k?es?anským denominacím a jiným nábo?enstvím, pro spole?né dobro v?ech ob?an? Papuy-Nové Guineje.
Svědectví blahoslavených z Papuy-Nové Guineje
Na závěr pape? po?ádal katolíky, aby následovali p?íklad blahoslaveného Petra To Rota, svědka nezi?tné slu?by druhým, blahoslaveného Jana Mazzucconiho z PIME (Pape?ského institutu zahrani?ních misií) a ?v?ech misioná??, kte?í hlásali evangelium v této va?í zemi“. S odkazem na guvernérovu ?e? a jeho zmínku o úloze ?en dodal spatra: ?Nezapomínejme, ?e jsou to ony, kdo nesou zemi kup?edu. ?eny mají schopnost dávat ?ivot, stojí v ?ele lidského a duchovního rozvoje“. Poděkoval za p?ijetí ve ?va?í krásné zemi, tak vzdálené od ?íma, a p?esto tak blízké srdci katolické církve“. Kristovo evangelium, jeho? láska je v srdci církve, ?je ur?eno v?em národ?m, není vázáno na ?ádnou pozemskou moc, ale je svobodné, aby obohatilo ka?dou kulturu a umo?nilo r?st Bo?ího království ve světě“. Dodal, ?e evangelium se inkulturuje a ?e kultury mají být evangelizovány.
Ké? toto Bo?í království najde v této zemi plné p?ijetí, aby v?echny národy Papuy-Nové Guineje s rozmanitostí svých tradic ?ily spole?ně v harmonii a daly světu znamení bratrství.
Pozdrav věnovaný p?vodním obyvatel?m a vládním p?edstavitel?m
Na závěr, v 11 hodin místního ?asu (3 hodiny ráno v Itálii), se pape? zastavil, aby pozdravil některé děti a zástupce p?vodních národ? v tradi?ních krojích, p?ítomné v sále, a také v?echny ?leny orchestru, p?i?em? těm nejmen?ím rozdal sladkosti. Poté se odebral do bo?ního sálu Bi 1, kde se krátce setkal s některými osobnostmi z vlády, ob?anské spole?nosti a diplomatického sboru Papuy-Nové Guineje a s vedoucími p?edstaviteli několika tichomo?ských zemí a organizací, v?etně p?edsedy vlády Vanuatu, prezidenta Nauru, p?edsedy vlády království Tonga a generálního tajemníka sekretariátu Fóra tichomo?ských ostrov?.
