Pape?: Kristus, naděje pro chudé, p?emáhá aroganci těch, kdo se ke své ?kodě cpou
PAPE? FRANTI?EK
Milí brat?i a sestry, hezkou neděli!
Dne?ní evangelium k nám promlouvá o Je?í?i, který s prostotou prohla?uje: ?Já jsem ?ivý chléb, který sestoupil z nebe“ (J 6,51). P?ed zástupem se Bo?í Syn ztoto?ňuje s nejbě?něj?ím a ka?dodenním pokrmem, chlebem: ?Já jsem chléb“. Mezi poslucha?i se někte?í za?ínají p?ít (srov. v. 52): Jak nám m??e Je?í? dát jíst své vlastní tělo? I my si dnes klademe tuto otázku, ale s ú?asem a vdě?ností. Zde jsou dva postoje k zamy?lení: údiv a vdě?nost p?ed zázrakem eucharistie.
Za prvé: údiv, proto?e Je?í?ova slova nás p?ekvapují. Ale Je?í? nás p?ekvapuje v?dycky, v?dycky. I dnes, v na?em ?ivotě, nás Je?í? v?dy p?ekvapuje. Chléb z nebe je dar, který p?ed?í v?echna o?ekávání. Ti, kdo nepochopili Je?í??v styl, z?stávají podez?ívaví: zdá se jim nemo?né, dokonce nelidské jíst cizí tělo (srov. v. 54). Tělo a krev jsou naopak Spasitelovým lidstvím, jeho vlastním ?ivotem, který se nabízí jako potrava pro nás.
A to nás p?ivádí k druhému postoji: vdě?nosti. Proto?e Je?í?e poznáváme tam, kde se zp?ítomňuje pro nás a s námi. Stává se pro nás chlebem. ?Kdo jí mé tělo, z?stává ve mně a já v něm“ (srov. v. 56). Kristus, pravý ?lověk, dob?e ví, ?e ?lověk musí jíst, aby ?il. Ví v?ak také, ?e to nesta?í. Poté, co rozmno?il pozemský chléb (srov. J 6,1-14), p?ipravuje je?tě vět?í dar: sám se stává pravým pokrmem a pravým nápojem (srov. v. 55). Děkujeme ti, Pane Je?í?i! Svým srdcem m??eme ?íci: děkuji ti.
Nebeský chléb, který pochází od Otce, je právě Syn, který se pro nás stal tělem. Tento pokrm je pro nás více ne? pot?ebný, proto?e nasycuje hlad po naději, hlad po pravdě, hlad po spáse, který v?ichni cítíme ne v ?aludku, ale v srdci. Eucharistii pot?ebuje ka?dý z nás.
Je?í? se stará o tu největ?í pot?ebu: zachraňuje nás, sytí ná? ?ivot svým, a to nav?dy. A díky němu m??eme ?ít ve spole?enství s Bohem i mezi sebou navzájem. ?ivý a pravý chléb tedy není něco magického, ne, není to něco, co najednou vy?e?í v?echny problémy, ale je to právě Tělo Kristovo, které dává naději chudým a p?emáhá aroganci těch, kdo se ke své vlastní ?kodě cpou.
Ptejme se tedy sami sebe, brat?i a sestry: mám hlad a ?ízeň po spáse nejen pro sebe, ale pro v?echny své bratry a sestry? Kdy? p?ijímám eucharistii, která je zázrakem milosrdenství, jsem schopen obdivovat Tělo Pána, který pro nás zem?el a vstal z mrtvých?
Prosme spole?ně Pannu Marii, aby nám pomohla p?ijmout dar nebe ve znamení chleba.
