Pape? na synodě: ?ena zrcadlí církev, klerikalismus je metla, Bo?í lid je neomyln?
Pape? Franti?ek
Rád smý?lím o církvi jako o Bo?ím lidu vě?ících, který je svatý a h?í?ný, lidu povolaném a svolaném v síle blahoslavenství a pětadvacáté kapitoly Matou?ova evangelia. Je?í? ve své církvi nep?ejal ?ádné z existujících politických schémat své doby – farizejské, saducejské, esénské ani zélotské – vedoucí k ?uzav?ené korporaci“. Jednodu?e p?evzal tradici Izraele: ?Budete mým lidem a já budu va?ím Bohem“.
Rád si církev p?edstavuji jako takový prostý a pokorný lid, který krá?í v Bo?í p?ítomnosti (věrný Bo?í lid). Toto je nábo?enský smysl na?eho vě?ícího lidu. ?íkám vě?ící lid, abych zabránil zab?ednutí do mnoha p?ístup? a ideologických vzorc?, které skute?nost Bo?ího lidu ?redukují“. Je to zkrátka vě?ící lid, nebo také ?svatý věrný Bo?í lid“, putující, svatý a h?í?ný. A toto je církev.
Bo?í lid je ve své ví?e neomylný
Jednou z vlastností tohoto vě?ícího lidu je jeho neomylnost. Ano, je neomylný ve ví?e (In credendo falli nequit, ?íká Lumen Gentium, 12) Infallibilitas in credendo. Vysvětluji to takto: kdy? chce? vědět, v co vě?í svatá matka církev, obra? se k magisteriu, které je pově?eno naukou, av?ak chce?-li vědět, jak církev vě?í, obra? se k vě?ícímu lidu.
P?ichází mi na mysl obraz vě?ícího lidu, který se shromá?dil u vstupu do efezské katedrály. Historie (?i legenda) vypráví, ?e lidé stáli podél cesty vedoucí ke katedrále, po ní? se ubíralo procesí biskup?. A tito lidé sborově opakovali: ?Matka Bo?í“, ?ím? po hierarchii po?adovali vyhlá?ení dogmatu o oné pravdě, kterou ji? p?ijali jako Bo?í lid (?íká se, ?e biskup?m ukazovali hole, které dr?eli v rukou). Nevím, zda jsou to dějiny nebo legenda, ale ten obraz je platný.
Vě?ící lid, svatý věrný lid Bo?í, má du?i, a proto?e m??eme mluvit o du?i lidu, m??eme mluvit o hermeneutice, o zp?sobu nahlí?ení reality, o vědomí. Ná? lid si je vědom své d?stojnosti, k?tí své děti, pochovává své mrtvé.
Církev je ?ena, snoubenka, matka
?lenové hierarchie pocházejí z tohoto lidu a p?ijali od něj víru, a to p?evá?ně od svých matek a babi?ek. ?Tvá matka a tvá babi?ka“, ?íká Pavel Timoteovi. Je to víra p?edávaná ?enským dialektem, jako u matky Makabejských, která ke svým syn?m promlouvala ?ná?e?ím“. Chtěl bych zde zd?raznit, ?e ve svatém vě?ícím Bo?ím lidu se víra p?edává ná?e?ím, a vět?inou ?enským ná?e?ím. A to nejenom proto, ?e církev je matkou a ?e právě ?eny ji lépe zrcadlí (církev je ?ena), ale proto?e právě ?eny umí ?ekat, doká?í odkrýt zdroje církve, vě?ícího lidu, p?ekra?ují meze, a?koli mo?ná mají strach, ale ?iní tak odvá?ně, a v polo?eru za?ínajícího dne se p?ibli?ují k hrobu s tu?ením (které je?tě není nadějí), ?e by v něm mohlo být něco ?ivého. ?ena svatého vě?ícího Bo?ího lidu zrcadlí církev. Církev je ?ena, snoubenka, matka.
Klerikalismus vede k úpadku, p?sobí smutek a pohor?ení
Kdy? slu?ebníci církve zacházejí p?íli? daleko a zacházejí s Bo?ím lidem ?patně, hyzdí tvá? církve machistickými a diktátorským postoji (sta?í p?ipomenout vystoupení sestry Liliany Franco). Je bolestné, kdy? v některých farních ú?adech najdeme ?ceník“ svátostných slu?eb jako někde v supermarketu. Bu? je církev putujícím vě?ícím Bo?ím lidem, svatým a h?í?ným, anebo skon?í jako firma poskytující r?zné slu?by. A kdy? se pastora?ní pracovníci vydají touto posledně jmenovanou cestou, stává se z církve supermarket na spásu a z kně?í pouzí zaměstnanci nadnárodní firmy. Klerikalismus p?ivádí a? k takovému velikému úpadku, který vzbuzuje velký smutek a pohor?ení (sta?í zajít do ?ímských paramentá?ských krej?ovských dílen, abyste viděli toto pohor?ující chování mladých kně?í, kte?í si zkou?ejí kleriky a klobouky anebo alby a rochety zdobené krajkou).
Klerikalismus je metla, je to pohroma, forma zesvět?tění, která ?piní a ?kodí tvá?í Pánovy snoubenky, zotro?uje svatý věrný Bo?í lid.
A Bo?í lid, svatý věrný Bo?í lid, jde vp?ed v trpělivosti a poko?e a sná?í p?ezíravost, týrání, vy?azování ze strany institucionalizovaného klerikalismu. S jakou p?irozeností mluvíme o ?kní?atech církve“ anebo o biskupských jmenováních jako kariérních pový?eních! Hr?zy tohoto světa, zesvět?tění, které trýzní svatý věrný Bo?í lid.
