杏MAP导航

Po uvítání pape?e na leti?ti v Antananarivo, v pátek odpoledne, pokra?ovala oficiální ?ást programu jeho náv?těvy v sobotu ráno. Po soukromém slavení ranní euchariste v kapli na  nunciatu?e odjel Petr?v nástupce na setkání s prezidentem Andry Rajoelinem, a poté s celou politickou reprezentací a diplomatickým sborem Madagaskaru.

Populaci tohoto ostrova, který je osmkrát vět?í ne? území ?eské republiky, tvo?í osmnáct etnik hovo?ících stejným jazykem a snoubí se v něm africké a asijské prvky. Malga?tina v?ak není p?íbuzná s ?ádnou africkou ?e?í, nýbr? s indoné?tinou. Madagaskar měl od 13. století svoje vlastní království, a t?eba?e jej v 10. století objevili arab?tí mo?eplavci, k jeho islamizaci nedo?lo. Muslim? ?ije v tomto témě? ?ty?iadvaceti milionovém národě 7%. Jeho mírně nadpolovi?ní vět?ina (52%) se dr?í domorodých kult?. K?es?an? je 40%, mezi nimi? katolíci mírně p?eva?ují a jejich vzájemné sou?ití je p?íkladné. Platí nap?. zvyk, ?e stane-li se prezidentem katolík, stává se premiérem protestant a naopak.

Nyněj?í prezident Andry Rajoelin je katolíkem. Jeho soukromé setkání s pape?em se konalo v paláci Iavoloha. Z architektonického hlediska jde o kopii rezidence královny Manjakamiadany ze 17. století, která v?ak v roce 1995 podlehla po?áru, těsně p?ed tím ne? byla zapsána na seznam památek UNESCO. Palác byl postaven v roce 1975, a je kuriózní, ?e stavbu financoval severokorejský re?im. Diplomatické vztahy Madagaskaru se Svatým stolcem byly navázány v roce 1966.

Ad 1. Promluva, kterou madagaskarský prezident pronesl p?ed politickou reprezentací a diplomatickým sborem, ne?et?ila nábo?enskými odkazy a up?ímnou radostí ze vzácné náv?těvy. Andry Rajoelin zmínil svoje nezapomenutelné setkání s pape?em Franti?kem ve Vatikánu v prvním roce jeho pontifikátu a vyjád?il naději, ?e jeho nyněj?í náv?těva, poselství a po?ehnání se nesmazatelně zapí?í do dějin Madagaskaru, ?pomohou p?ekonat v?e ?patné a inspirují budoucnost národa.“

?Svatosti, dovolte mi citovat Va?e slova: »Láska je v zásadě jediným světlem, které stále znovu proza?uje temný svět«. Tato slova p?esně vyjad?ují pocit v?ech malga?? v tento den, proto?e díky lásce Bo?í jsme spojeni ve velkém spole?enství, abychom se modlili za na?i drahou vlast.“

?ekl madagaskarský prezident citací slov Benedikta XVI. z jeho první encykliky Deus caritas est (?.39).  

Pape? Franti?ek svoji promluvu soust?edil kolem základního pojmu malga?ské kultury, tzv. fihavanana, tedy ducha sdílení, vzájemnosti a solidarity, zmiňovaném rovně? madagaskarskou Ústavou.

?Poté co va?e země znovu získala svoji nezávislost, tou?í po stabilitě a míru a uskute?ňuje pozitivní demokratickou alternaci, spojující respekt ke komplementaritě styl? a projekt?. To dokazuje, ?e »politika je základním prost?edkem pro utvá?ení lidské pospolitosti a institucí, ale, m??e se stát nástrojem útlaku, sociálního vylu?ování, nebo dokonce destrukce«, kdy? ji její ?initelé ?ijí jako slu?bu lidstvu.“

konstatoval pape? citací z leto?ního . Na jiném místě pak hovo?il o mezinárodním spole?enství, jeho? p?edstavitele měl p?ed sebou:

?Je t?eba uznat, ?e pomoc, kterou poskytují mezinárodní organizace rozvoji této země, je veliká a zviditelňuje otev?enost Madagaskaru v??i světu. Existuje riziko, ?e se tato otev?enost stane domnělou ?univerzální kulturou“, která zneva?uje, poh?bívá a potla?uje kulturní dědictví jednotlivých národ?. Ekonomická globalizace, její? meze jsou stále z?etelněj?í, nesmí vést ke kulturní homogenizaci. Budeme-li se podílet na procesu, respektujícím p?vodní priority a ?ivotní styly, v nich? se ctí touhy ob?an?, budeme si po?ínat tak, aby pomoc poskytovaná mezinárodním spole?enstvím nebyla jedinou zárukou rozvoje země, nýbr? sám lid na sebe postupně bral tuto povinnost a stal se tv?rcem vlastního osudu.“

V závěru pape? s odkazem na p?íklad blahoslavené Victoire Rasoamanarivo (1848-1894) ujistil, ?e v jejích stopách chce církev na Madagaskaru ?p?ispívat v neustálém dialogu s k?es?any jiných vyznání, s p?íslu?níky jiných nábo?enství a se v?emi aktéry ob?anské spole?nosti k adventu pravého bratrství, jeho? si tolik cení malga?sská fihavanana, a prosazovat integrální lidský rozvoj, aby nikdo nebyl vylou?en.“

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY je 

Ad 2. Po setkání s politickou reprezentací země se pape? odebral do klá?tera bosých karmelitek, které do Antananariva p?i?ly z Belgie v roce 1921. Klá?ter je zasvěcen sv. Josefovi. Uvnit? ?ekala stovka ?eholních sester ze v?ech kontemplativních klá?ter? Madagaskaru, a p?ed nevelkou klá?terní kaplí dal?ích 70 novicek. Pape? se pomodlil se sestrami polední liturgii hodin. P?ipravené kázání, ve kterém komentuje ?almy, p?edal sestrám v písemné formě a doporu?il pro klidnou meditaci. Spatra pak pronesl stejně obsáhlou homilii, tlumo?enou simultánně do malga?tiny, v ní? vy?el z liturgického ?tení z první knihy Královské: »Chovej se state?ně!« (1 Král 2, 2b-3). ?K následování Krista - ?ekl - je nutná právě ctnost odvahy. Je pravda, ?e tu nejtě??í práci koná Pán, ale je zapot?ebí odvahy nechat Jeho, aby jednal,“  co? Franti?ek komentoval na p?íkladu sv. Terezie z Lisieux. Vyprávěl p?itom momentku z jejího klauzurního ?ivota, kdy byla Terezi?ka pově?ena opatrovat jednu star?í a poněkud nevrlou spolusestru, o kterou trpělivě pe?ovala v ?odvaze ?init malé kr??ky.“

?Je to odvaha vě?it, ?e skrze moji nepatrnost, je B?h ??astný a nesu spásu světu. Někdo ?ekne: »Já si ale myslím, ?e je t?eba změnit ?eholní ?ivot, u?init jej dokonalej?ím, bli??ím Bohu, a proto chci být p?evorkou a věci měnit!« - Ne?íkám, ?e si to některá z vás p?eje. ?ábel se v?ak vemlouvá do těchto my?lenek! Chce?-li změnit nejen klá?ter, nejenom ?eholní ?ivot – změnit a zachraňovat s Je?í?em – je t?eba  za?ít se zachraňováním těmito malými skutky lásky a sebez?eknutí, které zadr?ují Boha a p?iná?ejí mezi nás.“

Pape? Franti?ek pak mluvil o zesvět?tění, které p?ichází do ?eholních komunit mnoha skrytými formami. ?Mondénnost není klauzurní sestra, chodí si po svých a vyvádí ven z klauzury.“

?To co vám nyní ?eknu, ne?íkám proto, abych vás děsil, ale je to skute?nost, proto?e to ?ekl Je?í?, a dovolím se to ?íci také. Ka?dá z vás musela o vstup do klauzury zápasit, prokazovat mnoho dobra a zvítězit, p?emoci světského ducha, p?emoci h?ích, p?emoci ?ábla. Mo?ná, ?e v den vstupu do konventu, z?stal ?ábel p?ed bránou smutný: »Ztratil jsem du?i«, ?ekl si a ode?el. Ale pak se ?el poradit s jiným, chyt?ej?ím ?áblem, který mu ?ekl: »Po?kej, měj strpení.« To je obvyklý postup démona. ?íká to Je?í? (Mt 12,43-45): Kdy? démon opustí du?i a odejde, vrátí se po ?ase spolu se sedmi hor?ími ne? je sám a budou chtít vejít. Zdvo?ilí ?áblové, slu?ně zazvoní a prosí o to ?i ono, a? je jim dovoleno vejít.“

Jedinou obranou je - pokra?oval Franti?ek - mluvit o v?em s p?edstavenou.

?Poku?itel nechce být odhalen. A proto se p?evléká za u?lechtilého a zdvo?ilého, někdy i za otce spirituála.. někdy. Prosím tě sestro, kdy? sly?í? něco divného, hned o tom mluv. Vyjev to. Kdyby Eva v?as ?la za Pánem a ?ekla mu: »Tenhleten had mi ?ekl to a to, co Ty si tom myslí??« Kdyby o tom byla promluvila v?as! Eva v?ak nemluvila, a nastala pohroma. Dávám vám tuto radu: Mluvte ihned.“

?Není to m?í?, která chrání p?ed zesvět?těním. Je t?eba lásky a modlitby, lásky k ?ádosti o v?asnou pomoc jako to ?inila svatá Terezi?ka, a to bez ohledu na to, ?e ji p?evorka neměla nikterak v oblibě. Ona si toti? ?íkala: ?Jdu za p?evorkou, proto?e ona je pro mne Je?í?.“...

?Tento pape? – ?eknete si - je trochu folklóristický, proto?e místo toho, aby k nám mluvil o teologických věcech, mluví k nám jako k hol?i?kám. Ké? byste byli v?echny v duchu hol?i?kami. Ké? by! V té dimenzi dětství, kterou má Pán tolik rád. Ale abych se vrátil k Tereziině p?íběhu. Tato Terezie nyní provází jednoho starce. A o tom chci vydat svědectví. Chci dosvěd?it, ?e mne provázela a provází na ka?dém kroku. U?ila mne chodit. Někdy jsem trochu nevrlý, to je pravda a po?lu ji pry? jako ona star?í spolusestra. Někdy naslouchám, někdy mi bolesti nedovolují sly?et dob?e. Ale je to p?ítelkyně věrná. Proto jsem k vám nechtěl mluvit o teoriích. Chtěl jsem k vám promluvit o své zku?enosti s touto světicí a ?íci vám, ?eho je schopna a po jaké cestě dojít svatosti. Vp?ed a odvá?ně!“ - kon?il pape? Franti?ek improvizovanou promluvu ke klazurním sestrám Madagaskaru.

MEDITACE pape?e p?edaná písemně je 

Improvizovaná PROMLUVA je  

Ad 3. V katedrále hlavního města se odpoledne pape? setkal s pětadvaceti biskupy Madagaskaru, který má pět metropolitních a 17 sufragánních diecézí. První biskup malga?ského p?vodu byl vysvěcen v roce 1939 a vlastní biskupskou konferenci má tato země od roku 1955.  Tématem pape?ovy promluvy bylo motto pastora?ní náv?těvy: ?Rozséva? pokoje a naděje“, co? m??e být chápáno ?jako ozvěna poslání, je? bylo svě?eno nám v?em,“ ?ekl ?ímský biskup svým malga?ským spolubratr?m.

?Jsme toti? rozséva?i, a kdo rozsévá, ?iní tak v naději, spoléhaje na svoji námahu a své osobní nasazení, ale s vědomím, ?e je mnoho faktor?, je? musí p?ispět, aby setba vzklí?ila, vzrostla, stala se klasem a nakonec hojným zrnem. Unavený a starostlivý rozséva? neklesá na mysli. Toto slovo nás musí neustále provázet, jak v ?inném, tak kontemplativním ?ivotě, jako jsme to viděli dnes [na setkání s klauzurními sestrami – pozn. p?ekl.]: bu?te odvá?ní, bu? mu?em odvá?ným. Odvaha. Znavený a starostlivý pastý? se nevzdává se a tím méně svoje pole spálí, kdy? se něco neda?í. Umí ?ekat, d?vě?uje; bere na sebe zklamání svojí setby, av?ak pole, je? bylo svě?eno jeho pé?i, nikdy nep?estává mít rád. A kdyby takové poku?ení měl, neute?e pry?, aby ho svě?il někomu jinému.Rozséva? zná svoji zem, ?dotýká se“ jí, ?cítí“ ji a p?ipravuje, aby ze sebe mohla vydat to nejlep?í. My biskupové jsme k obrazu Rozséva?e povoláni sít semena víry a naděje v této zemi. Za tím ú?elem musíme rozvinout ??ich“, který nám umo?ní lépe ji poznat, a také objevit to, co kompromituje, p?eká?í ?i ?kodí setbě.“

V obsáhlé promluvě pape? zmínil r?zná úskalí, mezi ně? zahrnul také tendenci p?ijímat za kandidáty kně?ství mu?e rigidní povahy anebo snahu vnucovat laik?m jáhenské svěcení, ozna?ovanou jako klerikalismus.

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY je 

V závěru pozdravil ?ímský biskup p?ítomné p?edstavitele t?í místních protestantských církevních spole?enství (Anglican Church, Reformed Lutheran Church a Reformed Protestant Church of Jesus Crist in Madagascar) a v doprovodu malga?ských biskup? se vydal do jedné z katedrálních kaplí, kde spo?ívají ostatky první malga?ské blahoslavené Victoire Rasoamanarivo (foto). Tato ?ena pocházela z vlivného malga?ského rodu, studovala na ?kole jezuitských misioná?? a v patnácti letech p?ijala svátost k?tu. Byla provdána za d?stojníka, neurvalých zp?sob?, který později také p?ijal k?est. Kdy? v roce 1883 po francouzsko-malga?ské do?lo válce k vyhnání katolických misioná?? a místní vě?ící byli pova?ováni za zrádce, stala se p?irozenou autoritou místního spole?enství vě?ících, podporovala ilegální misioná?e a věnovala se bezpo?tu charitativních děl, zejména pro malomocné. Zem?ela v roce 1894 a blaho?e?il ji Jan Pavel II. během své náv?těvy Antananariva roku 1989.

Ad 4. Posledním bodem sobotního programu pape?ovy pastora?ní náv?těvy bylo setkání s mladými lidmi, kterých na prostranství Soamandrakizay p?i?lo 100 tisíc.

PLNÉ ZN?NÍ pape?ovy PROMLUVY je 

(mig)