杏MAP导航

Sestra Chibi Natacha Dato, Institut Slu啪ebnic Kristova sv臎tla

Je 13. 膷ervence, tém臎艡 p艡edve膷er odjezdu patnáctiletého Maxima na prázdniny. I kdy啪 se zdá netrp臎livý, 啪e uvidí své rodi膷e, u啪 te膹 mu chybí m臎síce strávené v láskyplné atmosfé艡e, kterou vytvo艡ila 啪ena, ji啪 pova啪uje za 鈥瀞vou druhou maminku鈥�, sestra Adelaide Tognizin, vedoucí centra Siloe v Djanglanmey, které se nachází asi 83 kilometr暖 od Cotonou, ekonomického hlavního m臎sta Beninu.

Maxime pochází z vesnice v obci Klouékanmè (na jihozápad臎 Beninu) a kdy啪 v p臎ti letech p艡i拧el do tohoto centra, byl zcela zoufalý. 鈥濶arodil jsem se slepý,鈥� povzdechne si s výrazem smutku ve tvá艡i. 鈥濶e啪 jsem v roce 2015 p艡i拧el do centra Siloé, myslel jsem si, 啪e m暖j 啪ivot skon膷il z d暖vodu mé slepoty,鈥� prohlásil dne拧ní dospívající, který díky podpo艡e sester v 膷ervenci tohoto roku získal osv臎d膷ení o absolvování prvního cyklu studia. Maxima p艡ekvapilo, 啪e se v Siloe mohl 鈥瀗au膷it informatiku, mluvit a 膷íst francouzsky a zapsat se do 拧koly鈥�. Navíc se tento teenager raduje: 鈥�Centrum mi dalo novou 拧anci na 啪ivot鈥�.

V Beninu toti啪 i p艡es legislativní zlep拧ení v posledních letech není situace lidí se zrakovým posti啪ením celkov臎 nijak r暖啪ová. 鈥災宎sto se jedná o lidi, kte艡í jsou opomíjeni ve svých rodinách a pova啪ováni za mén臎cenné,鈥� lituje matka Nadine Adjagba, generální p艡edstavená Institutu Slu啪ebnic Kristova sv臎tla. V tomto kontextu zalo啪ila 3. ledna 1983 s podporou mons. Roberta Sastreho, tehdej拧ího biskupa Lokossy (v jihozápadním Beninu), sestra Maria Agbovon, Dcera lásky Nejsv臎t臎j拧ího Srdce Je啪í拧ova, centrum Siloe.

鈥濺ozvíjet samostatnost nevidomých lidí鈥�

V roce 1993, kdy mons. Sastre sv臎艡il centrum Siloe sestrám Institutu Slu啪ebnic Kristova sv臎tla, byl cíl jasný: vytvo艡it 鈥瀙rostor, kde by ubytovaní 鈥� slabozrací a nevidomí 鈥� mohli nejen získat odpovídající vzd臎lání, ale také rozvíjet svou samostatnost鈥�. Centrum tak p艡ijímá d臎ti se zrakovým posti啪ením od 拧esti let. Zde, vysv臎tluje matka Nadine, jsou pak nabízeny dv臎 mo啪nosti: 鈥濼i, kte艡í je拧t臎 mohou chodit do 拧koly a studovat, se u膷í Braillovo písmo; na druhé stran臎 ti, kte艡í ji啪 nemohou pokra膷ovat ve výuce, proto啪e jsou p艡íli拧 sta艡í, se u膷í 艡emesl暖m鈥�.

Od svého zalo啪ení pro拧lo centrem ji啪 více ne啪 300 host暖, ujistila sestra Adelaide Tognizin. Mezi t臎mito bývalými obyvateli zmínila u膷itele, mistry a mistryn臎 艡emeslných dílen. 鈥濶臎kte艡í dokonce studují na univerzit臎 v zahrani膷í, ve Francii,鈥� dodává sestra s podivem.

鈥濶a拧í út臎chou je vid臎t, jak se t臎mto d臎tem da艡í.鈥�

Navzdory t臎mto d暖vod暖m k radosti a nad臎ji musí 艡eholnice Institutu Slu啪ebnic Kristova sv臎tla 膷elit r暖zným obtí啪ím. Krom臎 toho, 啪e obyvatelé Centra Siloe nevidí nic kolem sebe, jsou 膷asto znepokojeni svou budoucností. 鈥濶ejv臎t拧í výzvou je najít p艡íle啪itosti, jak se ve studiu dostat daleko a získat práci, která by odpovídala mému posti啪ení a mým schopnostem,鈥� sv臎艡il se Jean, dal拧í obyvatel internátu. Matka Adjagba vysv臎tlila: 鈥濰lavním problémem z暖stává jejich za膷len臎ní do pracovního procesu; není snadné pro n臎 v této zemi najít práci.鈥�

Krom臎 toho se slu啪ebnice Sv臎tla Kristova n臎kdy musí samy vypo艡ádat s odpov臎dností za pé膷i o tyto d臎ti. 鈥濵nozí rodi膷e se po sv臎艡ením svého dít臎te do centra ji啪 neinformují,鈥� 艡íká smutn臎 a zarmoucen臎 sestra Tognizin. Stejn臎 tak 鈥瀔dy啪 je centrum po拧le na prázdniny, rodi膷e nejsou v啪dy p艡ipraveni je p艡ijmout鈥�. Pak se hromadí povinnosti, 鈥瀗臎kdy chybí prost艡edky k uspokojení jejich nutri膷ních a zdravotních pot艡eb a prost艡edky na oble膷ení, co啪 je zna膷ná zát臎啪鈥�. P艡esto, jak zd暖raz艌uje sestra Tognizin, 鈥瀗a拧í nejv臎t拧í radostí a út臎chou je vid臎t, jak tyto d臎ti rostou a rozvíjejí se s vyhlídkou na sv臎tlou budoucnost鈥�.