杏MAP导航

Andrea Tornielli

?Jako k?es?ané musíme dát najevo sv?j hlas, jednotně, tak jako to udělali na?i brat?i“ a ?musíme také svěd?it o pevné v?li ke spravedlnosti, proto?e bez spravedlnosti není mír“. Ekumenický patriarcha Konstantinopole Bartoloměj, který se zú?astnil setkání v Rimini, aby vystoupil na konferenci o Nicejském koncilu, hovo?il v rozhovoru pro vatikánská média o spole?ném datu Velikonoc pro k?es?any a o jejich svědectví ve světě su?ovaném válkami. 

Vzpomíná na pape?e Franti?ka a hovo?í o Lvu XIV., p?i?em? zd?razňuje, ?e první cesta nového biskupa ?íma bude smě?ovat do Turecka, kde bude probíhat oslava výro?í Nicejského koncilu.

Pro?íváme 1700. výro?í velkého Nicejského koncilu, který byl zásadní pro historii v?ech k?es?an? a pro jednotu církve. Jaké poselství nám dnes tento koncil p?iná?í?

Koncil v Niceji byl milníkem pro celou historii k?es?anství. Podle Kristových slib? promluvil Duch Svatý a pokra?uje v p?sobení v dějinách lidstva. Otcové z Niceje, kte?í z?stali věrni kerygmatu Písma svatého, definovali to, co ji? t?i století k?es?anská církev hlásala prost?ednictvím k?estních symbol?, a zakotvili hlásanou pravdu do kánon?. Koncil probouzí k?es?any církví na?í doby k tomu, ?e Kristus je skute?ně Logos, který se stal tělem, světlem ze světla, pravým Bohem z pravého Boha, Homoousios, stejné podstaty jako Otec, proto?e kdyby Je?í? Kristus nebyl Bohem, spolu s Duchem Svatým, Trojicí stejné podstaty a nedělitelné, pak by k?es?anská historie byla pouze krásnou etickou filozofií a ne historií spásy. Z toho vyplývá ve?keré na?e jednání pro dne?ek i pro zít?ek.

V Niceji se diskutovalo o datu Velikonoc a hledala se shoda. Pro? po staletích stále není mo?né, aby k?es?ané slavili Velikonoce ve stejný den, ve stejnou neděli?

V Niceji bylo rozhodnuto, ?e je d?le?ité svěd?it o Kristově vzk?í?ení ve stejný den, kdekoli na světě, který byl tehdy znám. R?zné historické okolnosti bohu?el nerespektovaly to, co bylo stanoveno koncilem. Není na nás, abychom soudili, co se stalo, ale i dnes chápeme, ?e abychom byli jako k?es?ané věrohodní, musíme oslavovat vzk?í?ení Spasitele ve stejný den. Spolu s zesnulým pape?em Franti?kem jsme pově?ili komisi, aby tento problém prozkoumala.

Zahájili jsme dialog. Mezi církvemi v?ak panují r?zné názory, a proto je na?ím úkolem také zabránit novým rozkol?m. Pro pravoslavnou církev m??e být to, co bylo stanoveno ekumenickým koncilem, změněno pouze jiným ekumenickým koncilem. V?ichni jsme v?ak ochotni naslouchat Duchu, který nám podle na?eho p?esvěd?ení právě v tomto roce ukázal, jak d?le?ité je sjednotit datum Velikonoc.

Letos skute?ně v?ichni k?es?ané mohli slavit Velikonoce ve stejný den. Velikonoce byly také dnem posledního ve?ejného vystoupení pape?e Franti?ka, jeho posledního objetí s vě?ícími. Jaké vzpomínky máte na Franti?ka a jak podle vás p?ispěl k ekumenickému dialogu?

Pape? Franti?ek, blahé paměti, nebyl jen biskupem ?íma, jak o sobě sám ?íkal. Byl to bratr, s ním? nás spojovala shoda v otázkách velkých problém? sou?asného ?lověka a hluboká vá?eň pro jednotu k?es?anského světa. Od dne jeho zvolení jsme cítili v sobě nutkání být p?ítomni p?i jeho inauguraci: bylo to pro ekumenického patriarchu poprvé v historii.

Spole?ně jsme bojovali za mír mezi národy, za dialog s velkými nábo?enstvími, za mezinábo?enský dialog, za sdílenou spravedlnost, za ?ivotní prost?edí, za nejchud?í na světě. Setkali jsme se mnohokrát a ka?dé na?e setkání bylo setkáním mezi bratry, kte?í se mají rádi. Pán ho odmění za to, co svěd?il svým ?ivotem, svou prací. Requiescat in pace.

Od 8. května máme nového pape?e, Lva XIV...

Setkal jsem se s ním ji? dvakrát...

Chtěl jsem se vás zeptat, jak proběhla tato první setkání a co vás zaujalo na těchto prvních krocích jeho mise jako biskupa ?íma a pastý?e církve.

Byli jsme velmi ohromeni postavou nového pape?e, který, i kdy? se chová jinak ne? pape? Franti?ek, od samého za?átku projevil své pevné p?esvěd?ení, ?e bude pokra?ovat v ?lépějích svého p?edch?dce. I s ním cítíme silné souznění a jsme zvlá?tě potě?eni, ?e jeho první zahrani?ní cesta bude smě?ovat do Ekumenického patriarchátu v Turecku, k nám, a do Niceje, kde spole?ně budeme svěd?it o svém pevném p?esvěd?ení pokra?ovat v ekumenickém dialogu a v úsilí na?ich církví ?elit globálním výzvám. O?ekáváme ho s velkým zájmem.

Svatosti, svět je su?ován válkami. Probíhá konflikt na Ukrajině, který je bolestivou ranou i pro církve. Probíhá tragédie v Gaze, kde lidé umírají hlady. Probíhají dal?í války, o kterých se nemluví. Co m??eme udělat pro podporu kultury bratrství a míru?

Bohu?el je na světě mnoho válek, které ?asto z?stávají mimo zájem velkých světových médií. A pak je tu Ukrajina, bratrovra?edná válka, skandál pro k?es?anský a zejména pravoslavný svět. Je tu Gaza a celý Blízký východ, kde zájmy vzdálené pot?ebám obyvatelstva nevedou k spravedlivému míru, ale k pokra?ování stra?livé a nelidské války. Jako k?es?ané musíme dát najevo sv?j hlas, jednotně, tak jako to udělali na?i brat?i, ?ecký pravoslavný patriarcha Jeruzaléma Teofil a latinský patriarcha kardinál Pizzaballa. Musíme také dát najevo pevnou v?li ke spravedlnosti, proto?e bez spravedlnosti není mír. Ale jako k?es?ané máme také neporazitelnou zbraň, modlitbu. A na to nesmíme nikdy zapomenout.

Děkuji, Va?e Svatosti, a děkuji také za ú?ast na tomto Setkání za bratrství národ?, které je dal?í p?íle?itostí k úsilí o mír.

Rád jsem p?ijal pozvání a jsem zde v Rimini, abych podal své skromné svědectví. Zítra se vrátím do Istanbulu, do svého sídla.