MAP

Obrázek kardinála André Vingt-Trois (1942–2025) Obrázek kardinála André Vingt-Trois (1942–2025)  (AFP or licensors)

Zemřel kardinál Vingt-Trois, emeritní arcibiskup Paříže

Významná osobnost francouzské církve, kardinál André Vingt-Trois, zemřel 18. července ve věku 82 let. V letech 2007 až 2013 byl předsedou Francouzské biskupské konference a dvanáct let, od roku 2005 do roku 2017, pastýřem hlavního města.

Vatican News

André Vingt-Trois, který byl jmenován kardinálem Benediktem XVI. a v letech 2005 až 2017 byl arcibiskupem francouzského hlavního města, zemřel v pátek 18. července. Mše za něj se konala v pátek 18. července v 18 hodin v katedrále Notre-Dame v Paříži.

Důvěrný spolupracovník kardinála Lustigera

André Vingt-Trois se narodil 7. listopadu 1942 v Paříži, na kněze byl vysvěcen v roce 1969 a v roce 1988 se stal pomocným biskupem své rodné diecéze. Do roku 1999 byl blízkým spolupracovníkem kardinála arcibiskupa Jeana-Marie Lustigera a zajišťoval zejména kontinuitu vedení diecéze během častých zahraničních cest kardinála. Monsignor Vingt-Trois byl jmenován arcibiskupem v Tours v roce 1999. Jeho šestileté biskupství v této diecézi bylo poznamenáno zejména oficiálním uznáním poutí do Île-Bouchard, místa zjevení Panny Marie v roce 1947, v roce 2001.

Dne 11. února 2005 ho Jan Pavel II. jmenoval arcibiskupem Paříže. Jeho dvanáct let ve funkci arcibiskupa francouzské metropole z něj učinilo nepostradatelného partnera pro média a hlavní politické představitele Francie. V letech 2007 až 2013 zastával také funkci předsedy Francouzské biskupské konference. Obrana rodiny, a to i v kontextu debaty o manželství osob stejného pohlaví, byla jedním z hlavních témat jeho biskupského učení.

Odchod z veřejného života kvůli nemoci

Od března 2017 byl kardinál André Vingt-Trois nucen omezit své aktivity, protože byl oslaben po onemocnění Guillain-Barréovým syndromem, který způsobuje částečnou paralýzu. O svém záměru odstoupit z funkce arcibiskupa Paříže informoval papeže Františka ihned po svých 75. narozeninách.

Kardinálem byl jmenován papežem Benediktem XVI. během konzistoře 24. listopadu 2007 s titulem kardinála-prezbitera sv. Ludvíka Francouzů. Byl členem Kongregace pro biskupy a Kongregace pro východní církve a během synodů o rodině v letech 2014 a 2015 zastával funkci delegovaného předsedy.

Pocta pařížské církve

V poselství zveřejněném na webových stránkách CEF (Francouzská biskupská konference) vzdal současný pařížský arcibiskup Laurent Ulrich hold muži, který „byl mnohem více než jen naším arcibiskupem, ale pastýřem, otcem, vzorem; pro mě bratrem v biskupském úřadu a ve službě a přítelem“. „Žádám, aby dnes (18. července, pozn. red.) v 17 hodin velký zvon naší katedrály Notre-Dame v Paříži a zvony všech farních kostelů naší diecéze zazněly smutečním zvoněním za každý z jeho 82 let, aby oznámily věřícím v Paříži návrat jejich emeritního arcibiskupa k Bohu“.

Pozornost vůči křesťanům na Východě

Benedikt XVI. ho jmenoval svým zvláštním vyslancem v Libanonu v roce 2009, během roku sv. Pavla, a při této příležitosti se setkal se všemi představiteli východních církví v Libanonu, jakož i s náboženskými vůdci šíitů, drúzů a sunnitů. Během svého předsednictví na Francouzské biskupské konferenci úzce spolupracoval s papežem Benediktem XVI. na řešení krizí na Blízkém východě jako člen Kongregace pro východní církve. Na začátku synody církví na Blízkém východě v roce 2010 monsignor Vingt-Trois zdůraznil podporu katolické církve ve Francii církvím na Blízkém východě „prostřednictvím založení a činnosti četných projektů v oblasti vzdělávání a pomoci, prostřednictvím sdružení podporovaných našimi latinskými farnostmi, zejména Œuvre d'Orient“. Œuvre d’Orient na něj dnes vzpomíná v prohlášení za „jeho strategickou inteligenci, smysl pro humor v každé situaci a diskrétnost, které provázely život Pařížanů a východních katolíků po mnoho let“.

19. července 2025, 09:52