Sestry Dobrého pastýře: Jdeme do vězení, abychom daly ženám naději
Karol Darmoros
Společná cesta
Uzavření dohody s věznicí v Krzywanieci v Polsku je dalším krokem v rozvoji resocializačních aktivit sester Dobrého pastýře. Zároveň je to také naplnění charismatu této kongregace, která se od počátku zaměřuje na pomoc ženám v krizi. „V dubnu jsme zahájily setkání s vězeňkyněmi. Jedná se o skupinová setkání na dohodnutá témata, konají se také individuální setkání,“ uvedla sestra Krzysztofa Kujawska. Setkání se konají pravidelně, v současné době ve dvou skupinách, a od července se k práci připojí další sestra. Cílem není pouze duchovní formace, ale také konkrétní podpora po propuštění z vězení. Například pomoc s bydlením. „Mohou u nás bydlet, hledat práci nebo dostávat psychologickou podporu,“ vysvětlila sestra Krzysztofa.
Domov, který nikoho nevyhání
Sestry Dobrého pastýře neprovozují centra: ženy mohou po odpykání trestu žít s nimi v řeholních domech. „Pokud některá z nich chce být s námi – protože to je naše charisma –, může zůstat s námi a žít v našich domech po zbytek svého života. Máme už ženy z jiných věznic,“ vysvětlila sestra Krzysztofa. Pomoc vězeňkyním zahrnuje také darování balíčků nebo doručování korespondence, vždy v dohodě s vězeňskými zaměstnanci. Je to podpora pro ženy, které ji nejvíce potřebují, protože vězení často odcizuje rodinu a přátele.
Jednoduše ženy
Charisma Kongregace sester Dobrého pastýře Boží prozřetelnosti vychází z díla její zakladatelky, blahoslavené Marie Karłowské, která pomáhala ženám na ulici v Poznani. „Náš vstup do vězení jako sester Dobrého pastýře má právě tento účel, dát ženám naději (...), že mohou znovu získat svou důstojnost, jiskru naděje, že to může být jiné,“ zdůraznila sestra Krzysztofa. Sama zachází s vězeňkyněmi jako s normálními lidmi, kteří přicházejí na setkání do farností nebo komunit. To přináší výsledky a buduje důvěru, jak říká sestra Krzysztofa, která již dostává signály, že se tyto ženy necítí uvězněné.
Práce s vězeňkyněmi je také reakcí na jejich dramatickou situaci po opuštění vězení. „Často, když opustí vězení, nemají nikoho, kdo by na ně čekal. (...) Mají také velké problémy s hledáním práce,“ uvedla sestra Krzysztofa.
Od důvěry k proměně
Sestra Krzysztofa zdůraznila, že budování důvěry je při jejích návštěvách ve vězení a při rozhovorech s vězeňkyněmi zásadní. Nicméně – jak dodala– rozhodující je hlas žen a jejich rozhodnutí otevřít se rozhovoru nebo – v další fázi – přijmout pomoc. „Když jsem tam šla na první setkání, nemluvilo se o žádné další spolupráci, o žádném plánu. (...) Jsou to ony, kdo skutečně rozhodují, zda mě přijmou (...). Zeptaly se mě, co se bude dít na příštím setkání. To pro mě bylo znamením, že můžeme jít dál,“ vysvětlila sestra Krzysztofa Kujawska.
Její kongregace plánuje rozšířit spolupráci i na další věznice. Sestry Dobrého pastýře s ní mají zkušenosti: věznici v Grudziądz navštěvovaly již v 90. letech a několik žen po výkonu trestu následně žilo v jejich domech.