MAP

Fotografie z probíhající konference Fotografie z probíhající konference 

Nicea a církev třetího tisíciletí, cesta jednoty mezi katolíky a pravoslavnými

Na památku 1700. výročí prvního ekumenického koncilu pořádá římské Angelicum mezinárodní konferenci, která se zaměří na to, jak synodalita a dialog o primátu mohou podpořit církevní jednotu. Kardinál Koch: „Musíme se společně snažit najít společné datum pro oslavu Velikonoc, aniž by docházelo k novým napětím nebo rozkolům v ekumenické komunitě.“

Antonella Palermo – Vatikán

1700. výročí Nicejského koncilu, milníku v dějinách církve – jak jej definoval sám papež Lev XIV. – by se mohlo stát významným ekumenickým momentem, pokud se podaří s odhodláním sledovat cíle obnovy a prohloubení víry, oživení synodálního stylu života v rámci jednotlivých církví a obnovení společného data pro slavení Velikonoc. Tak se vyjádřil kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, ve svém projevu na zahájení mezinárodní ekumenické konference „Nicaea and the Church of the Third Millennium: Towards Catholic-Orthodox Unity”, kterou pořádá Papežská univerzita sv. Tomáše Akvinského do soboty 7. června k připomenutí tohoto výročí.

Konferenci organizuje Institut ekumenických studií „Œcumenicum“ při Angelicum a Mezinárodní ortodoxní teologická asociace (IOTA) ve spolupráci s Dikasteriem pro podporu jednoty křesťanů a za přispění 25 akademických institucí. Zúčastní se více než 250 zástupců (duchovní, členové dialogových komisí, představitelé ekumenických organizací, vědci) z hlavních křesťanských tradic (katolické, pravoslavné, východní pravoslavné, anglikánské, luteránské, reformované, baptistické). V centru pozornosti je reflexe nad tím, jak může Nicejský koncil představovat společnou půdu pro jednotu křesťanů, jak synodalita a primát mohou podporovat církevní společenství a jak společné slavení Velikonoc může podpořit smíření mezi křesťany.

Kardinál Koch (třetí zleva) vedle zástupců pravoslavných církví a anglikánského arcibiskupa Williamse (první zleva)
Kardinál Koch (třetí zleva) vedle zástupců pravoslavných církví a anglikánského arcibiskupa Williamse (první zleva)

Po ekumenické modlitbě a úvodním pozdravu rektora univerzity Thomase Josepha Whitea O.P. vystoupili: předseda IOTA Paul L. Gavrilyuk, profesor teologie a filozofie na univerzitě sv. Tomáše v Minnesotě (USA); dominikán Hyacinthe Destivelle, ředitel Institutu ekumenických studií Papežské univerzity; kardinál Kurt Koch, metropolita Job z Pisidie (Ihor Getcha) z Ekumenického patriarchátu Konstantinopole a anglikánský arcibiskup Rowan Williams.

Křesťanské vyznání víry musí být obnoveno v ekumenické jednotě

Společenství s pravoslavnými církvemi bylo jednou z priorit papeže Františka, připomíná kardinál. Pro Bergoglia je ekumenismus otázkou víry a jednota církve musí být znovu dosažena prostřednictvím ekumenického úsilí, které nemůže být ničím jiným než jednotou v apoštolské víře. Na koncilu v Niceji vyznali koncilní otcové (odhaduje se, že jich bylo 318 z asi 1800 biskupů tehdejší církve) svou víru v Ježíše Krista jako Syna stejné podstaty jako Otec a odmítli tak koncept rigidního filozofického monoteismu prosazovaného Ariem. Nicejské vyznání tedy představuje důležitý, i když ještě neúplný, krok na cestě k Velkému vyznání z Konstantinopole. Nicejské vyznání, které je jednotně přijímáno ortodoxním, katolickým a protestantským křesťanstvím, představuje tedy nejsilnější ekumenické pouto křesťanské víry. „Je proto žádoucí,“ poznamenává kardinál Koch, „aby 1700. výročí Nicejského koncilu bylo oslaveno celým křesťanstvem v duchu ekumenismu a aby jeho christologické vyznání bylo obnoveno v ekumenické jednotě“.

Projev kardinála Kocha
Projev kardinála Kocha

Křesťané, kteří mají potíže uznat v Ježíši Božího Syna

Dnes se opět nacházíme v situaci podobné té ve 4. století, kdy dochází k silnému oživení ariánských tendencí, přiznává kardinál a poukazuje na to, že mnoho křesťanů je přitahováno historickou postavou Ježíše z Nazaretu, ale velmi těžko se jim vyznává víra, že Ježíš je jediný Syn nebeského Otce. Jde o to, že „nelze dosáhnout většího přijetí křesťanské víry v mezináboženském dialogu tím, že se vyloučí nebo dokonce odmítne její jádro, tedy víra v Trojici“. Kdyby totiž Ježíš byl pouze člověkem, který žil před dvěma tisíci lety, pak by byl nenávratně pryč. Koch však pokračuje, že ten, kdo se setká s člověkem Ježíšem, setkává se samotným živým Bohem; koneckonců, pokud se odvoláváme na Vtělení, řekneme, že Ježíš Kristus je „dokonalý v Božství a dokonalý v lidství“ a že v něm existují dvě přirozenosti „nesmíšené, nezměněné, nerozdělené a neoddělené“.

Ekumenismus je ekumenismus Krista

„Oživit vyznání Ježíše Krista, znovu se naučit vidět ho v celé jeho velikosti a kráse – zdůrazňuje vatikánský prefekt – je naléhavým úkolem naší doby, který musí být podniknut v ekumenické jednotě“. A zde se vrací motto zvolené papežem Lvem XIV. „In illo uno unum“, které vyjadřuje hluboký smysl křesťanského ekumenismu, který je třeba chápat a realizovat jako ekumenismus Kristův. Toto v podstatě vyznali otcové Nicejského koncilu.

Synodalita a ekumenismus

Vyznání víry z Nicejského koncilu není pouze výsledkem teologické reflexe, upřesňuje kardinál Koch, ale vyjádřením úsilí biskupů o ortodoxní a doxologicky přiměřené formulování křesťanské víry. Z tohoto pohledu bylo toto vyznání plně synodální událostí a za takové by měla být považováno i letošní výročí. Synodalita je totiž zakotvena v ekumenických dialozích, je jejich výsledkem, a pokud má být důležitou dimenzí v rámci katolické církve, musí se živit právě zkušenostmi a teologickými úvahami jiných církví. To je prioritou i pro Lva XIV. a ten to prohlásil již ve svém prvním projevu po zvolení. Pokud jde o katolicko-pravoslavný dialog, základním dokumentem zůstává podle Kocha text „Eklesiologické a kanonické důsledky sakramentální povahy církve: Eklesiální společenství, konciliarita a autorita“, přijatý na plenárním zasedání v Ravenně v roce 2007, v němž je vyjádřeno teologické přesvědčení, že synodalita a primát jsou vzájemně závislé a že tato vzájemná závislost musí být realizována na všech úrovních církve – místní, regionální i univerzální.

Kardinál Koch pronáší svůj projev na konferenci
Kardinál Koch pronáší svůj projev na konferenci

Klíčová otázka data Velikonoc

Nejvýznamnější pastorační otázkou, kterou se zabývalo dvacet kánonů Nicejského koncilu, byla otázka data Velikonoc. Koncil nejprve stanovil, že Velikonoce se budou slavit v neděli po prvním úplňku po skončení roku a že přesné datum Velikonoc již nebude určovat židovský kalendář. Se zavedením gregoriánského kalendáře v 16. století se Velikonoce slaví v neděli po prvním úplňku jara, což se zachovalo v západních církvích, zatímco východní církve většinou nadále slaví podle juliánského kalendáře. Prefekt vatikánského Dikasteria pro jednotu křesťanů zdůrazňuje nutnost obnovit úsilí o stanovení společného data Velikonoc v duchu ekumenické jednoty: "Hlavním vodítkem musí být to, aby nedocházelo k novým napětím nebo rozkolům v ekumenickém společenství". Tímto způsobem by se zrodilo „věrohodnější“ svědectví o tom, že Velikonoce jsou nejen nejstarším, ale také ústředním svátkem křesťanství.

5. června 2025, 09:08