杏MAP导航

Antonella Palermo 鈥� Vatikán

1700. výro膷í Nicejského koncilu, milníku v d臎jinách církve 鈥� jak jej definoval sám pape啪 Lev XIV. 鈥� by se mohlo stát významným ekumenickým momentem, pokud se poda艡í s odhodláním sledovat cíle obnovy a prohloubení víry, o啪ivení synodálního stylu 啪ivota v rámci jednotlivých církví a obnovení spole膷ného data pro slavení Velikonoc. Tak se vyjád艡il kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty k艡es钮an暖, ve svém projevu na zahájení mezinárodní ekumenické konference 鈥濶icaea and the Church of the Third Millennium: Towards Catholic-Orthodox Unity鈥�, kterou po艡ádá Pape啪ská univerzita sv. Tomá拧e Akvinského do soboty 7. 膷ervna k p艡ipomenutí tohoto výro膷í.

Konferenci organizuje Institut ekumenických studií 鈥炁抍umenicum鈥� p艡i Angelicum a Mezinárodní ortodoxní teologická asociace (IOTA) ve spolupráci s Dikasteriem pro podporu jednoty k艡es钮an暖 a za p艡isp臎ní 25 akademických institucí. Zú膷astní se více ne啪 250 zástupc暖 (duchovní, 膷lenové dialogových komisí, p艡edstavitelé ekumenických organizací, v臎dci) z hlavních k艡es钮anských tradic (katolické, pravoslavné, východní pravoslavné, anglikánské, luteránské, reformované, baptistické). V centru pozornosti je reflexe nad tím, jak m暖啪e Nicejský koncil p艡edstavovat spole膷nou p暖du pro jednotu k艡es钮an暖, jak synodalita a primát mohou podporovat církevní spole膷enství a jak spole膷né slavení Velikonoc m暖啪e podpo艡it smí艡ení mezi k艡es钮any.

Kardinál Koch (t艡etí zleva) vedle zástupc暖 pravoslavných církví a anglikánského arcibiskupa Williamse (první zleva)

Po ekumenické modlitb臎 a úvodním pozdravu rektora univerzity Thomase Josepha Whitea O.P. vystoupili: p艡edseda IOTA Paul L. Gavrilyuk, profesor teologie a filozofie na univerzit臎 sv. Tomá拧e v Minnesot臎 (USA); dominikán Hyacinthe Destivelle, 艡editel Institutu ekumenických studií Pape啪ské univerzity; kardinál Kurt Koch, metropolita Job z Pisidie (Ihor Getcha) z Ekumenického patriarchátu Konstantinopole a anglikánský arcibiskup Rowan Williams.

K艡es钮anské vyznání víry musí být obnoveno v ekumenické jednot臎

Spole膷enství s pravoslavnými církvemi bylo jednou z priorit pape啪e Franti拧ka, p艡ipomíná kardinál. Pro Bergoglia je ekumenismus otázkou víry a jednota církve musí být znovu dosa啪ena prost艡ednictvím ekumenického úsilí, které nem暖啪e být ni膷ím jiným ne啪 jednotou v apo拧tolské ví艡e. Na koncilu v Niceji vyznali koncilní otcové (odhaduje se, 啪e jich bylo 318 z asi 1800 biskup暖 tehdej拧í církve) svou víru v Je啪í拧e Krista jako Syna stejné podstaty jako Otec a odmítli tak koncept rigidního filozofického monoteismu prosazovaného Ariem. Nicejské vyznání tedy p艡edstavuje d暖le啪itý, i kdy啪 je拧t臎 neúplný, krok na cest臎 k Velkému vyznání z Konstantinopole. Nicejské vyznání, které je jednotn臎 p艡ijímáno ortodoxním, katolickým a protestantským k艡es钮anstvím, p艡edstavuje tedy nejsiln臎j拧í ekumenické pouto k艡es钮anské víry. 鈥濲e proto 啪ádoucí,鈥� poznamenává kardinál Koch, 鈥瀉by 1700. výro膷í Nicejského koncilu bylo oslaveno celým k艡es钮anstvem v duchu ekumenismu a aby jeho christologické vyznání bylo obnoveno v ekumenické jednot臎鈥�.

Projev kardinála Kocha

K艡es钮ané, kte艡í mají potí啪e uznat v Je啪í拧i Bo啪ího Syna

Dnes se op臎t nacházíme v situaci podobné té ve 4. století, kdy dochází k silnému o啪ivení ariánských tendencí, p艡iznává kardinál a poukazuje na to, 啪e mnoho k艡es钮an暖 je p艡itahováno historickou postavou Je啪í拧e z Nazaretu, ale velmi t臎啪ko se jim vyznává víra, 啪e Je啪í拧 je jediný Syn nebeského Otce. Jde o to, 啪e 鈥瀗elze dosáhnout v臎t拧ího p艡ijetí k艡es钮anské víry v mezinábo啪enském dialogu tím, 啪e se vylou膷í nebo dokonce odmítne její jádro, tedy víra v Trojici鈥�. Kdyby toti啪 Je啪í拧 byl pouze 膷lov臎kem, který 啪il p艡ed dv臎ma tisíci lety, pak by byl nenávratn臎 pry膷. Koch v拧ak pokra膷uje, 啪e ten, kdo se setká s 膷lov臎kem Je啪í拧em, setkává se samotným 啪ivým Bohem; koneckonc暖, pokud se odvoláváme na Vt臎lení, 艡ekneme, 啪e Je啪í拧 Kristus je 鈥瀌okonalý v Bo啪ství a dokonalý v lidství鈥� a 啪e v n臎m existují dv臎 p艡irozenosti 鈥瀗esmí拧ené, nezm臎n臎né, nerozd臎lené a neodd臎lené鈥�.

Ekumenismus je ekumenismus Krista

鈥濷啪ivit vyznání Je啪í拧e Krista, znovu se nau膷it vid臎t ho v celé jeho velikosti a kráse 鈥� zd暖raz艌uje vatikánský prefekt 鈥� je naléhavým úkolem na拧í doby, který musí být podniknut v ekumenické jednot臎鈥�. A zde se vrací motto zvolené pape啪em Lvem XIV. 鈥濱n illo uno unum鈥�, které vyjad艡uje hluboký smysl k艡es钮anského ekumenismu, který je t艡eba chápat a realizovat jako ekumenismus Krist暖v. Toto v podstat臎 vyznali otcové Nicejského koncilu.

Synodalita a ekumenismus

Vyznání víry z Nicejského koncilu není pouze výsledkem teologické reflexe, up艡es艌uje kardinál Koch, ale vyjád艡ením úsilí biskup暖 o ortodoxní a doxologicky p艡im臎艡ené formulování k艡es钮anské víry. Z tohoto pohledu bylo toto vyznání pln臎 synodální událostí a za takové by m臎la být pova啪ováno i leto拧ní výro膷í. Synodalita je toti啪 zakotvena v ekumenických dialozích, je jejich výsledkem, a pokud má být d暖le啪itou dimenzí v rámci katolické církve, musí se 啪ivit práv臎 zku拧enostmi a teologickými úvahami jiných církví. To je prioritou i pro Lva XIV. a ten to prohlásil ji啪 ve svém prvním projevu po zvolení. Pokud jde o katolicko-pravoslavný dialog, základním dokumentem z暖stává podle Kocha text 鈥濫klesiologické a kanonické d暖sledky sakramentální povahy církve: Eklesiální spole膷enství, konciliarita a autorita鈥�, p艡ijatý na plenárním zasedání v Ravenn臎 v roce 2007, v n臎m啪 je vyjád艡eno teologické p艡esv臎d膷ení, 啪e synodalita a primát jsou vzájemn臎 závislé a 啪e tato vzájemná závislost musí být realizována na v拧ech úrovních církve 鈥� místní, regionální i univerzální.

Kardinál Koch proná拧í sv暖j projev na konferenci

Klí膷ová otázka data Velikonoc

Nejvýznamn臎j拧í pastora膷ní otázkou, kterou se zabývalo dvacet kánon暖 Nicejského koncilu, byla otázka data Velikonoc. Koncil nejprve stanovil, 啪e Velikonoce se budou slavit v ned臎li po prvním úpl艌ku po skon膷ení roku a 啪e p艡esné datum Velikonoc ji啪 nebude ur膷ovat 啪idovský kalendá艡. Se zavedením gregoriánského kalendá艡e v 16. století se Velikonoce slaví v ned臎li po prvním úpl艌ku jara, co啪 se zachovalo v západních církvích, zatímco východní církve v臎t拧inou nadále slaví podle juliánského kalendá艡e. Prefekt vatikánského Dikasteria pro jednotu k艡es钮an暖 zd暖raz艌uje nutnost obnovit úsilí o stanovení spole膷ného data Velikonoc v duchu ekumenické jednoty: "Hlavním vodítkem musí být to, aby nedocházelo k novým nap臎tím nebo rozkol暖m v ekumenickém spole膷enství". Tímto zp暖sobem by se zrodilo 鈥瀡臎rohodn臎j拧í鈥� sv臎dectví o tom, 啪e Velikonoce jsou nejen nejstar拧ím, ale také úst艡edním svátkem k艡es钮anství.