Nicea a církev t?etího tisíciletí, cesta jednoty mezi katolíky a pravoslavn?mi
Antonella Palermo – Vatikán
1700. výro?í Nicejského koncilu, milníku v dějinách církve – jak jej definoval sám pape? Lev XIV. – by se mohlo stát významným ekumenickým momentem, pokud se poda?í s odhodláním sledovat cíle obnovy a prohloubení víry, o?ivení synodálního stylu ?ivota v rámci jednotlivých církví a obnovení spole?ného data pro slavení Velikonoc. Tak se vyjád?il kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty k?es?an?, ve svém projevu na zahájení mezinárodní ekumenické konference ?Nicaea and the Church of the Third Millennium: Towards Catholic-Orthodox Unity”, kterou po?ádá Pape?ská univerzita sv. Tomá?e Akvinského do soboty 7. ?ervna k p?ipomenutí tohoto výro?í.
Konferenci organizuje Institut ekumenických studií ??cumenicum“ p?i Angelicum a Mezinárodní ortodoxní teologická asociace (IOTA) ve spolupráci s Dikasteriem pro podporu jednoty k?es?an? a za p?ispění 25 akademických institucí. Zú?astní se více ne? 250 zástupc? (duchovní, ?lenové dialogových komisí, p?edstavitelé ekumenických organizací, vědci) z hlavních k?es?anských tradic (katolické, pravoslavné, východní pravoslavné, anglikánské, luteránské, reformované, baptistické). V centru pozornosti je reflexe nad tím, jak m??e Nicejský koncil p?edstavovat spole?nou p?du pro jednotu k?es?an?, jak synodalita a primát mohou podporovat církevní spole?enství a jak spole?né slavení Velikonoc m??e podpo?it smí?ení mezi k?es?any.
Po ekumenické modlitbě a úvodním pozdravu rektora univerzity Thomase Josepha Whitea O.P. vystoupili: p?edseda IOTA Paul L. Gavrilyuk, profesor teologie a filozofie na univerzitě sv. Tomá?e v Minnesotě (USA); dominikán Hyacinthe Destivelle, ?editel Institutu ekumenických studií Pape?ské univerzity; kardinál Kurt Koch, metropolita Job z Pisidie (Ihor Getcha) z Ekumenického patriarchátu Konstantinopole a anglikánský arcibiskup Rowan Williams.
K?es?anské vyznání víry musí být obnoveno v ekumenické jednotě
Spole?enství s pravoslavnými církvemi bylo jednou z priorit pape?e Franti?ka, p?ipomíná kardinál. Pro Bergoglia je ekumenismus otázkou víry a jednota církve musí být znovu dosa?ena prost?ednictvím ekumenického úsilí, které nem??e být ni?ím jiným ne? jednotou v apo?tolské ví?e. Na koncilu v Niceji vyznali koncilní otcové (odhaduje se, ?e jich bylo 318 z asi 1800 biskup? tehdej?í církve) svou víru v Je?í?e Krista jako Syna stejné podstaty jako Otec a odmítli tak koncept rigidního filozofického monoteismu prosazovaného Ariem. Nicejské vyznání tedy p?edstavuje d?le?itý, i kdy? je?tě neúplný, krok na cestě k Velkému vyznání z Konstantinopole. Nicejské vyznání, které je jednotně p?ijímáno ortodoxním, katolickým a protestantským k?es?anstvím, p?edstavuje tedy nejsilněj?í ekumenické pouto k?es?anské víry. ?Je proto ?ádoucí,“ poznamenává kardinál Koch, ?aby 1700. výro?í Nicejského koncilu bylo oslaveno celým k?es?anstvem v duchu ekumenismu a aby jeho christologické vyznání bylo obnoveno v ekumenické jednotě“.
K?es?ané, kte?í mají potí?e uznat v Je?í?i Bo?ího Syna
Dnes se opět nacházíme v situaci podobné té ve 4. století, kdy dochází k silnému o?ivení ariánských tendencí, p?iznává kardinál a poukazuje na to, ?e mnoho k?es?an? je p?itahováno historickou postavou Je?í?e z Nazaretu, ale velmi tě?ko se jim vyznává víra, ?e Je?í? je jediný Syn nebeského Otce. Jde o to, ?e ?nelze dosáhnout vět?ího p?ijetí k?es?anské víry v mezinábo?enském dialogu tím, ?e se vylou?í nebo dokonce odmítne její jádro, tedy víra v Trojici“. Kdyby toti? Je?í? byl pouze ?lověkem, který ?il p?ed dvěma tisíci lety, pak by byl nenávratně pry?. Koch v?ak pokra?uje, ?e ten, kdo se setká s ?lověkem Je?í?em, setkává se samotným ?ivým Bohem; koneckonc?, pokud se odvoláváme na Vtělení, ?ekneme, ?e Je?í? Kristus je ?dokonalý v Bo?ství a dokonalý v lidství“ a ?e v něm existují dvě p?irozenosti ?nesmí?ené, nezměněné, nerozdělené a neoddělené“.
Ekumenismus je ekumenismus Krista
?O?ivit vyznání Je?í?e Krista, znovu se nau?it vidět ho v celé jeho velikosti a kráse – zd?razňuje vatikánský prefekt – je naléhavým úkolem na?í doby, který musí být podniknut v ekumenické jednotě“. A zde se vrací motto zvolené pape?em Lvem XIV. ?In illo uno unum“, které vyjad?uje hluboký smysl k?es?anského ekumenismu, který je t?eba chápat a realizovat jako ekumenismus Krist?v. Toto v podstatě vyznali otcové Nicejského koncilu.
Synodalita a ekumenismus
Vyznání víry z Nicejského koncilu není pouze výsledkem teologické reflexe, up?esňuje kardinál Koch, ale vyjád?ením úsilí biskup? o ortodoxní a doxologicky p?imě?ené formulování k?es?anské víry. Z tohoto pohledu bylo toto vyznání plně synodální událostí a za takové by měla být pova?ováno i leto?ní výro?í. Synodalita je toti? zakotvena v ekumenických dialozích, je jejich výsledkem, a pokud má být d?le?itou dimenzí v rámci katolické církve, musí se ?ivit právě zku?enostmi a teologickými úvahami jiných církví. To je prioritou i pro Lva XIV. a ten to prohlásil ji? ve svém prvním projevu po zvolení. Pokud jde o katolicko-pravoslavný dialog, základním dokumentem z?stává podle Kocha text ?Eklesiologické a kanonické d?sledky sakramentální povahy církve: Eklesiální spole?enství, konciliarita a autorita“, p?ijatý na plenárním zasedání v Ravenně v roce 2007, v něm? je vyjád?eno teologické p?esvěd?ení, ?e synodalita a primát jsou vzájemně závislé a ?e tato vzájemná závislost musí být realizována na v?ech úrovních církve – místní, regionální i univerzální.
Klí?ová otázka data Velikonoc
Nejvýznamněj?í pastora?ní otázkou, kterou se zabývalo dvacet kánon? Nicejského koncilu, byla otázka data Velikonoc. Koncil nejprve stanovil, ?e Velikonoce se budou slavit v neděli po prvním úplňku po skon?ení roku a ?e p?esné datum Velikonoc ji? nebude ur?ovat ?idovský kalendá?. Se zavedením gregoriánského kalendá?e v 16. století se Velikonoce slaví v neděli po prvním úplňku jara, co? se zachovalo v západních církvích, zatímco východní církve vět?inou nadále slaví podle juliánského kalendá?e. Prefekt vatikánského Dikasteria pro jednotu k?es?an? zd?razňuje nutnost obnovit úsilí o stanovení spole?ného data Velikonoc v duchu ekumenické jednoty: "Hlavním vodítkem musí být to, aby nedocházelo k novým napětím nebo rozkol?m v ekumenickém spole?enství". Tímto zp?sobem by se zrodilo ?věrohodněj?í“ svědectví o tom, ?e Velikonoce jsou nejen nejstar?ím, ale také úst?edním svátkem k?es?anství.
