Benin: Katolické misioná?ky mají informovat o své práci, aby bylo mo?né udělat je?tě více
Vatican News
Sr. Ivan?ica Fulir se narodila a vyrostla v Chorvatsku a od útlého věku snila o tom, ?e se stane misioná?kou.
?Kdy? mi bylo pouhých sedm let, projevila jsem p?ání, ?e jednou pojedu do Afriky a budu pomáhat tamním dětem. Ale byla jsem nemocné dítě a maminka mi ?ekla, ?e v Africe nevydr?ím ani dva dny,“ vzpomíná.
Navzdory námitkám rodiny ji jedna ?eholnice ujistila, ?e B?h chrání ty, které posílá, a dodala, ?e se jí nic zlého nestane. Je?tě tého? dne se s. Ivan?ica rozhodla, ?e s Bo?í pomocí zasvětí sv?j ?ivot misiím.
Sestra Ivan?ica vystudovala ekonomii a p?i práci projektové mana?erky pomáhala získávat prost?edky na stavbu sirot?ince v Beninu.
Tato p?íle?itost ji p?ivedla k devítiměsí?ní dobrovolnické slu?bě v Beninu, kde pobývala u sester Panny Marie od Zázra?né medaile.
Byla to pro ni zku?enost, která jí změnila ?ivot. Po návratu do Chorvatska vstoupila do této kongregace, ale její srdce z?stalo v Africe. Po opakovaných ?ádostech jí její p?edstavené v roce 2020 kone?ně udělily povolení k návratu do Beninu.
Slu?ba pro 3 800 dětí v Beninu
Nyní pracuje sestra Ivan?ica v Porto Novo na programu, který zaji??uje financování, obstarává a rozděluje potraviny a dohlí?í na p?ípravu a výdej teplých jídel pro 3 800 dětí v pěti základních ?kolách.
Propojila také dobrodince ve svém rodném Chorvatsku se sestrami v Beninu, aby pomohla vybudovat t?etí léka?skou kliniku ve vesnici Banigbé-Gare. K dal?ím aktivitám jejího apo?tolátu pat?í pomoc v sirot?inci pro dívky ve vesnici Affame, který vedou ?eholní sestry.
?V misiích není nikdy nouze o práci,“ uvedla. ?Kdy? v?ak na?e srdce z?stávají otev?ená dětem a lidem kolem nás, B?h nám dává neuvě?itelnou sílu, abychom dokázali vykonat to, co je t?eba.“
Misioná?i musí vyprávět své p?íběhy
Sestra Ivan?ica si ji? během dobrovolnické ?innosti v Beninu uvědomila, jak d?le?itá je pro misioná?e komunikace.
?Byla jsem ?okována tím, jak málo lidé v Chorvatsku vědí o svých misioná?ích. Tolik dobrých skutk? z?stává skryto, a kdyby o nich lidé věděli, inspirovalo by je to k dal?ím ?in?m. Jak jednou ?ekl jeden misioná?: ?Co se ne?ekne, z?stane neznámé“.
Vě?í, ?e misioná?i by se měli podělit o to, co pro?ívají a cítí ve svém srdci. ?Tyto p?íběhy povzbuzují lidi, aby se stali na?ima nata?enýma rukama, proto?e sami to nezvládneme. Jedno staré africké p?ísloví ?íká: ?Chce?-li jít rychle, jdi sám. Chce?-li dojít daleko, jděte spole?ně!“.
To v?e vedlo s. Ivan?icu k tomu, ?e za?ala psát o misioná?ském ?ivotě, nejprve do katolického ?asopisu a poté sdílela sv?j ka?dodenní ?ivot na sociálních sítích.
?Kdy? jsem jela na Ukrajinu jako misioná?ka“, vysvětluje, ?viděla jsem, kolik dobrovolník? se inspirovalo k tomu, aby p?ijeli a pomáhali jen proto, ?e si p?e?etli tyto p?íběhy.“
Sociální média: mocný nástroj pro misioná?e
Podle s. Ivan?ice p?edstavují p?íběhy sdílené misioná?i tolik pot?ebnou protiváhu p?evá?ně negativním zprávám v médiích. ?Radostná zvěst je protilátkou proti smutku, zoufalství a negativitě. Sna?ím se sdílet ná? ka?dodenní ?ivot z pozitivní perspektivy a odhalovat Bo?í p?ítomnost v na?ich setkáních a zku?enostech“.
P?esto?e p?íběhy z misioná?ského ?ivota ?asto zd?razňují utrpení, autorka volí jiný p?ístup. ?V ka?dém dítěti, v ka?dém nemocném ?lověku je p?ítomen Kristus, ?asto je to Kristus trpící, ale pozornost by se neměla soust?edit na samotné utrpení, nýbr? na to, abychom s Je?í?em vy?li z tě?kostí do radosti ze vzk?í?ení.“
Sociální sítě také umo?ňují tisíc?m lidí z?stat v kontaktu s misioná?i a modlit se za ně a za lidi, kterým slou?í: ?Vědomí, ?e nás tolik lidí podporuje modlitbou, je obrovský rozdíl. Vím, ?e nejsem sama.“
Výzvy spojené se sdílením na sociálních sítích
Komunikace není pro misioná?e snadným úkolem, ?íká sestra Ivan?ica. ?Zabere to hodně ?asu a lidé to někdy nechápou, ale plody za to stojí.“
Za?íná to technickými problémy, jako jsou ?asté výpadky za?ízení kv?li povětrnostním podmínkám, výpadky proudu a nespolehlivé p?ipojení k internetu. Je?tě vět?í výzvy v?ak vyplývají z kulturních a tradi?ních rozdíl? mezi Afrikou a Západem.
?Někdy, kdy? sdílím pohledy na ka?dodenní ?ivot v Africe, sděluji něco, ?emu západní publikum nerozumí a mohlo by to tvrdě odsoudit,“ vysvětlila sestra Ivan?ica. ?Zp?soby práce, výchovy a oslav jsou zde jiné. Pokud se tyto rozdíly pe?livě nevysvětlí, m??e dojít k nepochopení a dokonce ke kontraproduktivnímu ú?inku.“
Navzdory těmto výzvám s. Ivan?ica pokra?uje ve sdílení p?íběh? o ?své Africe“ a p?ibli?uje ka?dodenní realitu misioná?? po celém světě.
?Pokud se p?íběhy, které sdílím o misioná?ském ?ivotě, dotknou alespoň jednoho srdce, je to dar od Boha,“ uzav?ela.
