Migranti a sestra Pauletti: Na?ím charismatem je hranice
Roberto Paglialonga
Jedná se o ?hrani?ní“ charisma. V?dycky jím bylo. Je to povolání k misijní práci prodchnuté láskou k bli?nímu, která se od po?átku projevuje v??i migrant?m a uprchlík?m. A klí?í v oněch úzkých mezerách světa, kde je t?eba někoho p?ijmout, bránit, zachránit, postarat se o něj, proto?e prchá p?ed válkou, hladem, násilím, pronásledováním nebo nejistým ?ivotem. Pro Misijní sestry svatého Karla Boromejského - skalabriniánky - se lidé na cestách z ?protagonist?“ pozornosti ?i pé?e stávají ?subjekty“, které je t?eba doprovázet a s nimi? je t?eba krá?et, aby jejich rozvoj byl skute?ně integrální.
Institut Matky Asunty v Tijuaně
Dnes se jedna z významných hranic jmenuje Tijuana, ?havá linie oddělující Mexiko a Spojené státy, která se vrátila do centra mezinárodní politické scény také vinou exekutivních dekret? Donalda Trumpa, jen? se rozhodl vyhostit v?echny nelegální migranty p?ítomné na území USA. ?Nyní se tento problém stal ka?dodenní zprávou. Ale my jsme tady, v tomto pohrani?í, u? t?icet let, já osobně u? pět let,“ ?íká vatikánským médiím sestra Albertina Paulettiová, která ve městě Baja California, odděleném od San Diega takzvanou ?zdí hanby“, ?ídí Institut Matky Asunty, z?ízený za ú?elem poskytování ?pomoci migrantkám a uprchlicím, osamělým nebo s dětmi, které se ocitly ve zranitelné situaci“. V sou?asné době v domě v Tijuaně - který jako projekt získal v prosinci 2024 cenu ?Focsiv International Volunteer Award“ - pracují t?i ?eholnice a dal?í odborníci z oblasti psychologie, zdravotnictví a sociální pé?e a dobrovolníci. ?Obecně k nám p?icházejí z 80 % Mexi?anky, které utíkají p?ed násilím organizovaného zlo?inu, ze situací velkých rodinných potí?í nebo týrání ze strany man?el? a p?íbuzných; dal?í p?icházejí z Guatemaly, Hondurasu, Salvadoru, Venezuely... Z?stávají několik týdn?, maximálně dva měsíce, hlavně s cílem získat termín, aby mohly dostat azylový doklad. Tato situace nejistoty a nestability je nyní ?ivnou p?dou pro zlo?ince a vyko?is?ovatele“.
?Chceme, aby ti, kte?í u nás pobývají, zjistili, ?e jsou lidé“
V domově ?Madre Asunta“ se poskytuje nejr?zněj?í pomoc, od administrativní pomoci p?i vyplňování dokument? ?a? po psychologickou pomoc, proto?e témě? ve v?ech p?ípadech p?icházejí velmi k?ehcí lidé: jsou to ot?esné p?íběhy, nap?íklad dětí, které viděly, jak jejich matku zmlátil otec, nebo jak otce zabil zlo?inec, nebo které byly znásilněny p?íbuznými ?i samotnými rodi?i“. Dále je to pomoc ?p?i odstavení dětí nebo dokonce p?i navazování pouta s nimi: je to dramatické, ale ?asto tu neexistuje jakýkoli láskyplný vztah, proto?e tyto děti t?eba tráví dny opu?těné u svých mobilních telefon?, zatímco jejich matka je v práci“. A nechybí ani duchovní návrhy: ?Ne?ádáme ?idi?ák na k?es?anství,“ usmívá se sestra Paulettiová na druhém konci telefonu, ?ale vidíme, ?e ka?dá z těchto ?en nějakým zp?sobem hledá smysl a chce pochopit, co B?h od jejího ?ivota o?ekává: jako u ka?dého jde o pot?ebu být milována a vědět, ?e ?lověk je na světě za nějakým ú?elem. Chceme, aby objevily, ?e jsou lidmi“. ?eholnice stanovily p?esná a ?elezná pravidla, a kdo je nerespektuje, je vyzván, aby ode?el: ?Podílet se na chodu a úklidu domu nebo v kuchyni: ka?dý dostává zdarma, ale ka?dý se musí bezplatně zapojit do komunity“.
Trumpovy exekutivní dekrety a ?deportace“
V této fázi ?je v za?ízení umístěno pouze 18 migrantek, p?i vyu?itelnosti pro témě? 90 osob. Mexická vláda toti? zajistila výstavbu hotelu, který m??e ubytovat a? 2 600 osob deportovaných ze Spojených stát?. Odtud se po několikadenní pé?i musí tito lidé vrátit do míst svého p?vodu. Vláda uvedla, ?e p?evzala odpovědnost pouze za Mexi?any, ale ve skute?nosti se zdá, ?e jsou zde i lidé z jiných zemí“. Tě?kou ránu p?inesl Trump?v dekret, kterým mnoha nevládním organizacím a spolk?m p?eru?il humanitární dotace a na dal?í t?i měsíce pozastavil jejich ?innost. ?A tak ani my nedostáváme reflexivně jejich podporu.“ ?Zajímalo by mě, právě te?, kdy? mají v?ichni na jazyku otázku migrace,“ rozohňuje se sestra Albertina, ?do kdy musíme stavět zdi? Ná? zakladatel ?íkával, ?e pro migranta je vlastí ta země, která mu dává chléb“.
Dlouhá historie skalabriniánských sester
Byly zalo?eny v roce 1895 zásluhou Giovanniho Battisty Scalabriniho z Coma a v pr?běhu let daly ?ivot nes?etným institucím na r?zných územích, zejména v Latinské Americe, ale nejen tam. Dnes existuje 111 misií ve 27 zemích, v nich? p?sobí více ne? 400 ?eholních sester. ?Pro nás je práce a modlitba toté?,“ uzavírá sestra Albertina. ?Ora et labora“, jak si p?ál svatý Benedikt p?ed 1500 lety, ale vsazené do sou?asnosti, kde zraněné lidstvo trpí a ?eká na znamení naděje.
