MAP

S. Rozalia Sidełko se skupinou dětí z dětského domova, včetně zachráněných židovských dětí S. Rozalia Sidełko se skupinou dětí z dětského domova, včetně zachráněných židovských dětí  Příběhy naděje

Den památky Spravedlivých: více než dva tisíce polských řeholnic zachraňovalo Židy

Více než dva tisíce řeholnic v Polsku se během druhé světové války podílelo na záchraně Židů, uvedla pro Vatikánský rozhlas sestra Monika Kupczewska, předsedkyně historické komise při Konferenci vyšších představených ženských řeholních kongregací v Polsku. Dnešní den, 6. březen, je Dnem památky Spravedlivých, který připomíná památku těch, kteří ve 20. století riskovali své životy, aby se postavili totalitním režimům.

Tomasz Zielenkiewicz

„Do pomoci židovskému obyvatelstvu se zapojilo přesně 2345 sester z různých kongregací,“ uvedla sestra Monika Kupczewska z Kongregace služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. „Lze nakreslit mapu pomoci, mapu záchrany, která byla velmi hustě poseta řeholními domy," dodala. „Většinu, asi 56 komunit, tvořily domy františkánských sester Mariiny rodiny. Na této pomoci se však podílelo i mnoho dalších kongregací,“ upozornila.

Sestry, které zachraňovaly Židy, jednaly především z lásky k Bohu a bližnímu. „Tyto sestry říkaly, že to pro ně byl jediný motiv. Nikdo je k pomoci nenutil,“ zdůraznila sestra Kupczewska. Mnoho sester, které se podílely na záchraně Židů, nepovažovalo své činy za mimořádné. „Když jsem se dívala na ty sestry, styděly se a říkaly: Nic tak mimořádného jsme neudělaly. Nemohly jsme nezachránit ty děti, když jsme viděly krutost druhé světové války,“ vzpomíná s. Kupczewska, která je docentkou v Centru pro výzkum historické geografie církve v Polsku na Katolické univerzitě Jana Pavla II. v Lublinu.

Výzkumy prováděné Historickou komisí umožňují vytvořit podrobnou mapu pomoci, na níž jsou roztroušeny církevní domy a instituce, které se podílely na záchraně Židů. Jedná se mimo jiné o kongregace františkánských sester Mariiny rodiny, sester Nejsvětějšího Srdce Páně, albertinek, šedých sester, sester feliciánek, uršulinek a mnoho dalších. „V Polsku neexistovala řeholní kongregace, které by se během okupace nedotkla otázka pomoci při ukrývání Židů,“ cituje sestra Monika Kupczewska slova Władysława Bartoszewského.

Příklad hrdinství: Przemyśl

Příkladem hrdinského postoje sester je příběh Kongregace Nejsvětějšího Srdce Páně v Przemyśli. „V tomto případě šlo o dětský domov, kde sestry zachránily třináct dětí židovského původu,“ vypráví sestra Kupczewska.

„Někdy přišli pro pomoc rodiče, někdy byly děti ponechány v řeholních domech, někdy starší děti utekly z ghetta,“ dodala. Řeholnice dětem nejen poskytovaly přístřeší, ale také jim měnily identitu, aby je ochránily před německým pronásledováním. „Zachránily děti tím, že jim změnily jména, vystavily nové doklady a dokonce je oblékly do řeholního oděvu,“ uvedla sestra Kupczewska.

Cena za hrdinství

Bohužel nikoli všechny pokusy o záchranu Židů byly úspěšné. Mezi těmi, kdo za pomoc Židům v nebezpečí zaplatili nejvyšší cenu, tedy cenu vlastního života, bylo 12 řeholních sester. Čtyři z nich byly katolickou církví vyzdviženy k úctě oltáře jako mučednice.

První anglicky psaná monografie o pomoci duchovních v Polsku

V rámci činnosti Centra pro katolicko-židovské vztahy při Katolické univerzitě pojmenovaného po Abrahamu J. Heschelovi byla vydána první anglicky psaná monografie o pomoci polských duchovních Židům během holocaustu. Jedná se o dvousvazkovou publikaci vydanou nakladatelstvím Katolické univerzity v Lublinu (KUL) s názvem „The Wartime Rescue of Jews by Polish Catholic Clergy“, jejímž autorem je Ryszard Tyndorf. Je zdarma k dispozici online na adrese: https://tiny.pl/s8xxn5vc. Kniha má více než 1 200 stran a obsahuje především svědectví zachráněných Židů, řeholnic a kněží v Polsku během holocaustu. Její součástí je rejstřík obsahující tisíce měst a jmen lidí, kterým byla poskytnuta pomoc a byli zachráněni.

6. března 2025, 13:26