Biskup Giobando: Franti?ek je poslem míru a spravedlnosti
Antonella Palermo
Vzpomínky na dětství, p?átelství mezi spolubratry, podpora na dálku, výzva církvi: to v?e se skrývá ve slovech a vzpomínkách, o které se s vatikánskými médii podělil mons. Ernesto Giobando, jezuita, biskup diecéze Mar del Plata, který byl v letech 2014-2024 pomocným biskupem v Buenos Aires. V době silných ideologických polarizací je Franti?kovo magisterium navýsost proz?etelnostní a je zapot?ebí, aby bylo uváděno do praxe, vyzdvihl tento argentinský jezuita.
Jaký rys pontifikátu pape?e Franti?ka byste dnes rád zd?raznil?
Bylo to p?ekvapení, kdy? byl Franti?ek zvolen pape?em, proto?e u? byl ve skute?nosti p?ipraven odejít do d?chodu a církev, kardinálové, v něm viděli ?lověka, který by se mohl ujmout výzev evangelizace tehdy i dnes. Proto Franti?ek, jako první věc, kterou chtěl vyjád?it prost?ednictvím Evangelii gaudium, byl zp?sob evangelizace dne?ního světa. Prost?ednictvím radosti, která není jen sklonem k humoru, ale darem Ducha svatého.
Jaké p?ání byste chtěl vyslovit pape?i u p?íle?itosti výro?í jeho pontifikátu?
P?edev?ím zdraví, aby se pape? uzdravil a nadále vydával svědectví o své oddanosti církvi. Doufám, ?e bude moci pokra?ovat tak dlouho, jak mu B?h dovolí, aby církev v této době doprovázel a ?obvazoval“ její rány. Mnoho lidí vzdálených církvi, nepraktikujících nebo nekatolík?, mi za r?zných okolností ?eklo, ?e na světě je jen málo v?dc? a jedním z nich je Franti?ek. Myslím, ?e je v?dcem, proto?e i dnes za ním chodí významní lidé tohoto světa, m??eme ho tak nazvat, a chudí mu d?vě?ují...
Jako jezuité sdílíte ignaciánské charisma. Která charakteristika spirituality zakladatele Tovary?stva Je?í?ova je podle vás ve Franti?kově pontifikátu nejlépe zastoupena?
Myslím, ?e stru?ně ?e?eno je to schopnost objevovat Boha ve v?ech věcech. Schopnost objevovat Pána ve v?ech věcech, proto?e toto objevování Je?í?e nás také vede k radikální volbě: nem??eme z?stat vla?ní, musíme jít do hloubky, proto?e Je?í? ?el do hloubky. A toto jít do hloubky pova?uji za magis ignatianus, co? znamená: ?k vět?í slávě Bo?í, ale také k vět?í slu?bě, k vět?í chvále“, a - jak ?ekl pape? v Gaudete et exsultate - ne jako ?pelagiáni“, ale jako hleda?i Bo?í v?le, co? je velmi odli?né.
M??ete nám p?ipomenout některé emblematické epizody va?eho p?átelství s Bergogliem?
Vra?me se o padesát let zpátky. Bylo mi patnáct let a Bergoglio, kdy? byl provinciálem jezuit? v Argentině, p?ijel do mého města Santa Fe, kde je jedna ?kola, a já jsem mu ?ekl, ?e se chci stát jezuitou. Zeptal se mě: Kolik ti je? ?ekl jsem mu, ?e patnáct, a on ?ekl: ?Jsi je?tě moc mladý, p?ij? za mnou p?í?tí rok“. A tak se stalo, ?e ka?dý rok, dokud jsem chodil na st?ední ?kolu, jsem Bergogliovi - kdy? p?ijel do Santa Fe - ?íkal, ?e chci být jezuitou. Proto jsem se jednou p?istihl, ?e mu vyprávím, jak jsem ho po?ádal, abych vstoupil do Tovary?stva je?tě v chlapeckých kra?asech, proto?e jsem byl opravdu velmi malý. Pokud by mne ale byl p?ijal a jestli?e by mi to byli dovolili moji rodi?e, skute?ně bych v patnácti letech do Tovary?stva vstoupil, proto?e u? jsem se rozhodl. Bergoglio na tuto p?íhodu v?dy s radostí vzpomíná…