Vojensk媒 kaplan na Ukrajin臎: Neseme Boha do temnoty v谩lky
[V záhlaví 膷lánku m暖啪ete shlédnout rozhovor v originále]
Svitlana Dukhovych - Vatikán
鈥濻tát po boku armády, zp艡ítom艌ovat Boha mezi námi uprost艡ed temnoty války鈥�, 艡íká vatikánským médiím otec Andrij Zelinskij, jezuita, zástupce vedoucího Odd臎lení vojenské kaplanské slu啪by p艡i Patriarchální kurii Ukrajinské 艡eckokatolické církve. V t臎chto dnech pobývá v 艠ím臎, kde se zú膷astnil setkání vojenských ordiná艡暖 a vedoucích vojenských kaplan暖 po艡ádaného Radou evropských biskupských konferencí (CCEE), které se konalo od 6. do 8. února, a poté se p艡ipojil k akcím Jubilea ozbrojených, policejních a bezpe膷nostních sil. 鈥濧bychom v temnot臎 dne拧ního sv臎ta neztratili nad臎ji, musíme si být vzájemn臎 nablízku,鈥� zd暖raznil p艡i poukazu na Jubileum, 鈥瀉 upírat sv暖j pohled na krucifix a nezapomínat na vzk艡í拧ení.
Ot膷e Andreji, co je úkolem vojenského kaplana a jak se m臎ní jeho poslání kv暖li válce?
Myslím, 啪e nejd暖le啪it臎j拧í ve slu啪b臎 vojenského kaplana je pé膷e o ducha, co啪 znamená pé膷i o lidskost t臎ch, kterým slou啪íme. Slou啪it lidskosti znamená slou啪it tomu, co je v 膷lov臎ku bo啪ské, proto啪e jsme obrazem Bo啪ím, jsme Bohem p艡ítomným ve stvo艡ení. Znamená to tedy být nablízku, stát po boku 膷lov臎ka, zp艡ítom艌ovat Boha mezi námi, uprost艡ed temnoty války.
Úkolem kaplan暖 je tedy pomáhat voják暖m z暖stat lidmi, pomáhat jim zachovat lidskost. Co v拧ak znamená lidskost? Myslíte si, 啪e je dnes pot艡eba vysv臎tlovat její význam?
Myslím, 啪e je to pot艡eba, proto啪e dnes 啪ijeme ve sv臎t臎, kde je práv臎 lidskost zran臎ná válkou, zv臎rstvy, v拧ím tím, co tak jasn臎 za啪íváme na Ukrajin臎, ale nejen tam: ná拧 sv臎t je zran臎ný válkou. Je velmi d暖le啪ité pochopit, co se rozumí pod pojmem 鈥瀕idskost鈥�, aby nedocházelo k odli拧ným výklad暖m. V臎艡ím, 啪e kdy啪 mluvíme o 膷lov臎ku, máme na mysli 鈥濨oha p艡ítomného ve sv臎t臎 stvo艡ení鈥�. V teologické tradici katolické církve, v k艡es钮anské tradici, má toto bo啪ství univerzální vlastnosti: B暖h je pravda, B暖h je absolutní dobro, B暖h je spravedlnost, B暖h je také krása. Pro nás, lidi procházející temnotou války, je nejd暖le啪it臎j拧í nezapomínat, 啪e v rámci toho v拧eho musíme kontemplovat krásu. A té je zde dostatek: krása lidského srdce p艡ipraveného slou啪it, p艡ipraveného se d臎lit. Vidíme to, kdy啪 slou啪íme jak ukrajinské armád臎, tak civilist暖m, v lidském srdci je tolik, tolik krásy a ta je zdrojem vít臎zství, proto啪e jen láska je schopna vít臎zství. Být 膷lov臎kem je dar a vy啪aduje od nás snahu co nejvíce se podobat tomu bo啪skému, co je p艡ítomno v lidském srdci, v lidském duchu. A vlastnosti, které nám ukazují cestu, jsou pro m臎 膷ty艡i: hledání pravdy, volba dobra, obrana spravedlnosti a kontemplace krásy, a to i v temnot臎 války.
Jaké nejv臎t拧í výzvy stojí p艡ed kaplany v souvislosti s válkou na Ukrajin臎?
Vid臎t, jak je ni膷ena lidskost, skute膷ná lidskost, lidskost zt臎lesn臎ná v p艡íteli, v dít臎ti, v 膷lov臎ku, to je velmi t臎啪ké, a je to je拧t臎 t臎啪拧í, kdy啪 si uv臎domíme, 啪e sv臎t 21. století, sv臎t, jeho啪 jsme v拧ichni ob膷any, to nechce vid臎t. Utíkáme od odpov臎dnosti, proto啪e se nám zdá, 啪e válka je daleko, i kdy啪 je to jedna z nejzu艡iv臎j拧ích válek od konce II. sv臎tové války. V tomto kontextu dnes 啪ijeme, stojíme a díváme se, jak krásu, 膷istotu, lidskost jako takovou ni膷í nejen tanky, ale také mo啪ná touha nebránit se, nestarat se, necítit odpov臎dnost, a i to je rána lidskosti. Tak啪e pro vojenského kaplana, který je na front臎, je samoz艡ejm臎 výzev mnoho, ale podle mého názoru je tato morální výzva nejhlub拧í: kdy啪 to v拧echno vidíte a uv臎domíte si, 啪e sv臎t se rozhodl to nevid臎t, i kdy啪 mluvíme o stejných v臎cech: o pravd臎, spravedlnosti a dokonce i o kráse. Lidstvo je pak v dne拧ní dob臎 vystaveno útoku. A o tuto ránu se musíme v拧ichni postarat.
V posledních letech, zejména v tomto vále膷ném období, dochází k intenzivní vým臎n臎 zku拧eností v oblasti kaplanství mezi Ukrajinou a ostatními zem臎mi sv臎ta. I vy se 膷asto setkáváte s vedoucími kaplan暖. Jaké jsou mezi vámi rozdíly a co se v této souvislosti m暖啪ete od sebe navzájem nau膷it?
Ukrajinský vojenský kaplan má zku拧enosti z boji拧t臎, které se na拧i partne艡i obvykle sna啪í nau膷it, proto啪e sv臎t se zm臎nil. Je to bolestná zku拧enost, která nám dnes m暖啪e poslou啪it k tomu, abychom si byli bli啪拧í, proto啪e, jak jsem 艡ekl, je to celé lidstvo, které je zran臎né takovou válkou, tak啪e jsme v拧ichni do jisté míry zodpov臎dní za zran臎né lidstvo.
Nacházíme se ve Svatém roce, který má téma 鈥濸outníci nad臎je鈥�. Jaké okolnosti mohou v dramatické a bolestné dob臎 války vést 膷lov臎ka ke ztrát臎 nad臎je? A co naopak mohou lidé ud臎lat, aby pomohli druhým ji udr啪et a p臎stovat?
Být poutníkem je opravdu sou膷ástí lidské p艡irozenosti. V拧ichni jsme na tomto sv臎t臎 poutníky, jsme na své vlastní cest臎 a je d暖le啪ité, abychom nebyli sami. Proto si musíme být nablízku, abychom se neztratili v temnotách dne拧ního sv臎ta. Velmi d暖le啪itou lekcí, kterou se u膷íme na bitevním poli, je, 啪e 膷lov臎k nem暖啪e být sám, pot艡ebuje spole膷níka, pot艡ebuje cítit, 啪e ho miluje jeho rodina, d臎ti, které brání, jeho 啪ena. Pro nás k艡es钮any je nejd暖le啪it臎j拧í si uv臎domit, co je zdrojem na拧í nad臎je. Proto musíme pozvednout sv暖j pohled k Uk艡i啪ovanému. Krucifix je nejsiln臎j拧ím poselstvím pro tuto dobu a slou啪í vojenským kaplan暖m a v拧em Ukrajinc暖m, aby se neztratili v temnot臎 bolesti této války a nezapomn臎li na vzk艡í拧ení. Nesmíme se tedy zastavit, musíme jít kup艡edu, krok za krokem, a t臎拧it se na ráno vzk艡í拧ení, ne sami, ale v啪dy spole膷n臎, s modlitbou, s pohledem up艡eným na Krucifix. Musíme být jeden s druhým, musíme jít jeden s druhým s otev艡enýma o膷ima, proto啪e i v této temnot臎, v této bolesti musíme v啪dy z暖stat mu啪i a 啪enami nad臎je. Být 膷lov臎kem znamená hledat pravdu, znamená to volit dobro, znamená to bojovat za spravedlnost, bránit spravedlnost a také kontemplovat krásu.
