Klá?ter lé?í nábo?enské rozdíly v Iráku
Joseph Tulloch, Vatikán
Kdy? Jens Petzold v polovině 90. let poprvé p?ijel do Sýrie, měla to být jen do?asná zastávka na jeho cestě z rodného ?výcarska na východ. Jeho skute?ným cílem, jako agnostika a duchovního hleda?e, byla východní Asie, kde doufal, ?e prozkoumá taoismus a zenový buddhismus.
Během pobytu v Sýrii Petzold zaslechl vyprávění o pou?tním klá?te?e Mar Musa. Pocházel z pátého nebo ?estého století na?eho letopo?tu a nedávno jej znovu otev?el charismatický italský jezuita Paolo Dall'Oglio, který jej zasvětil muslimsko-k?es?anskému dialogu.
Petzold se ho rozhodl nav?tívit a byl okam?itě nad?en.
?Tehdy jsem netu?il, ?e k?es?ané jsou schopni brát vá?ně jiné nábo?enství, ani? by se na něj dívali svrchu,“ ?íká otec Petzold v rozhovoru pro Vatican News. ?To se mi velmi líbilo.“
Nakonec, po několika pobytech v Mar Musa, se Petzold rozhodl nechat se tam pok?tít. Krátce nato, na konci roku 1996, vstoupil do klá?tera jako novic.
P?íjezd do Kurdistánu
Následovalo deset let slu?by v Mar Musa. A pak, v roce 2010, po?ádal arcibiskup Louis Raphael Sako - tehdy chaldejský arcibiskup v Kirkúku, nyní bagdádský patriarcha - komunitu o otev?ení klá?tera v Iráku.
Petzold byl jedním z mnich? Mar Musa, kte?í byli vysláni do Iráku, aby tento projekt o?ivili, a od té doby tam p?sobí.
Dnes stojí v ?ele klá?tera, který se nachází ve městě Sulajmáníja v severoiráckém Kurdistánu. Kromě otce Petzolda - nyní vysvěceného kněze Chaldejské katolické církve - v klá?te?e ?ije i sestra Friederike Gräfová z Německa, ?lenka komunity Mar Musa.
Klá?ter má také ?est nebo sedm zaměstnanc? na plný úvazek, kte?í pomáhají s vedením r?zných projekt?. Po?ádá jazykové kurzy - vyu?uje kurd?tinu pro Araby, arab?tinu pro Kurdy a angli?tinu pro obě skupiny. Provádí také programy na témata, jako je vedení a rozhodování, a slou?í pastora?ním pot?ebám malé místní k?es?anské komunity.
A stejně jako mate?ský klá?ter Mar Musa v Sýrii se i klá?ter v Iráku aktivně podílí na podpo?e muslimsko-k?es?anského dialogu.
Mezinábo?enská práce a upevňování míru
?V Iráku jsou hranice mezi jednotlivými komunitami mnohem výrazněj?í ne? v Sýrii,“ vysvětluje otec Petzold. ?V Sýrii jsem ?asto vídal studenty r?zných nábo?enství, kte?í spolu nap?íklad jezdili na výlety. To se v Iráku děje mnohem méně.“
Z tohoto d?vodu, ?íká otec Petzold, měl zpo?átku pochybnosti o tom, zda bude poslání Mar Musa podporovat mezinábo?enské porozumění v Sulajmánii stejně úspě?né jako v syrské pou?ti.
Ale pokra?uje: ?Jednoho dne jsem stál v klá?terním kostele a uvědomil jsem si, ?e vět?ina ?en, které p?icházejí zapálit sví?ky p?ed ikonu Panny Marie, jsou muslimky.“ V klá?te?e se v?ak objevily i dal?í ?eny, které si p?i?ly zapálit sví?ky. Tehdy jsem si uvědomil, ?e by to mohlo vyjít.“
V?echny projekty klá?tera p?ispívají k cíli podporovat mezinábo?enské vztahy, poznamenává o. Petzold. Klá?ter ka?doro?ně nav?tíví kolem 2 000 a? 3 000 lidí, kte?í se ú?astní jeho kurz?, a jen velmi málo z nich jsou k?es?ané.
?výcarský kněz se v?ak domnívá, ?e největ?ím p?ínosem klá?tera jsou pravděpodobně neformální setkání, která zprost?edkovává.
?Hlavním cílem je právě to, aby se lidé setkávali a diskutovali,“ ?íká. ?Spole?né pití ?aje je pro upevňování míru pravděpodobně mnohem ú?inněj?í ne? dlouhé diskuse o lidských právech.“
?To je moje osobní p?esvěd?ení,“ ?íká a směje se: ?Je mnohem tě??í na někoho st?ílet, kdy? u? jste spolu vypili ?álek dobrého ?aje.“
Místní církev: neustálé odchody, nové p?íchody
Kromě podpory hlub?ího porozumění mezi nábo?enstvími je cílem klá?tera v Sulajmánii slou?it místnímu k?es?anskému obyvatelstvu.
Po svém otev?ení se zamě?il p?edev?ím na pomoc k?es?anským uprchlík?m, kte?í p?i?li do Kurdistánu. Mnozí z nich prchali p?ed ovládnutím severního Iráku ISIS, jiní p?ed nestabilitou zp?sobenou syrskou ob?anskou válkou. Na vrcholu uprchlické krize ?ilo v klá?te?e 255 vysídlených k?es?an?.
Z nich dnes z?staly jen t?i nebo ?ty?i rodiny, ?íká otec Petzold. O něco méně ne? polovina z nich se vrátila do svých domov? a p?ibli?ně t?etina se p?estěhovala do zahrani?í.
To znamená, ?e slo?ení místních k?es?an? se dramaticky změnilo. K?es?anství má v regionu hluboké ko?eny a místní k?es?ané tradi?ně hovo?í arabsky. Dnes, kdy stále více arabských k?es?an? odchází hledat ?těstí do zahrani?í, je nahrazují k?es?an?tí pracovní migranti z východněj?ích ?ástí Asie a některých zemí Afriky.
?P?ivá?ejí s sebou své rodiny,“ ?íká ?výcarský kněz, “a tak se jednoho dne tito migranti stanou novými místními k?es?any. Na?ím úkolem je jim slou?it.“
Semínka naděje
Velká ?ást práce, která se v klá?te?e odehrává, ?íká otec Petzold, souvisí s touhou ?dát zdej?ím mladým lidem budoucnost“.
?Velmi mě zajímá práce s mladými lidmi,“ ?íká. ?Mají spoustu energie a stále je?tě mají velkou naději. Někdy sleduji diskuse, které tu vedou, jak se sna?í spole?ně ?e?it problémy, a doufám, ?e si t?eba jednou za patnáct let v budoucnosti na tyto diskuse, na tohoto ducha spolupráce vzpomenou.“
Vzhledem k tomu, ?e rozhovor probíhá v rámci projektu Vatican News ?Semínka naděje“ k Jubilejnímu roku 2025, zeptali jsme se otce Petzolda, zda podle něj práce klá?tera p?ispívá k rozvíjení nadějněj?í budoucnosti.
?Nevím, jestli jsme my tím 'semínkem naděje',“ ?íká. "Na?ím cílem je pomoci lidem, se kterými pracujeme, objevit toto semínko v nich samotných."