杏MAP导航

Delphine Allaire – korespondentka Vatican News v Marseille

Touha budovat mír ve St?edomo?í podněcuje sedmdesátku biskup? ze v?ech st?edomo?ských b?eh?, kte?í ve st?edu, dva dny p?ed p?íjezdem pape?e Franti?ka, dorazili do Marseille a pokra?ují v práci zapo?até na p?edchozích setkáních v Bari (v roce 2020) a ve Florencii (v roce 2022). Je mezi nimi i kardinál Cristobal López Romero, arcibiskup marockého hlavního města Rabatu, který p?edsedal zahajovací m?i pro biskupy v marseillském kostele La Major.

Co si jako arcibiskup Rabatu a p?edseda Cerny, Konference severoafrických biskup?, myslíte o St?edomo?ských setkáních v Marseille?

My biskupové Cerny jsme p?ed osmi lety p?edali na?im vě?ícím pastý?ský list s názvem ?Slu?ebníci naděje“. Tato Setkání mohou být skute?ně zdrojem naděje. Setkání v Bari, Florencii a nyní v Marseille nám ji? pomohla pochopit, ?e navzdory rozdíl?m pat?íme v?ichni ke St?edomo?í. To nás vybízí k tomu, aby se St?edomo?í nestalo mírovým rozhraním, ale mírem bez hranic. Prvním plodem těchto setkání by proto mělo být nastolení míru a r?st jednoty.

O co se hodláte podělit s ostatními biskupy shromá?děnými na těchto setkáních? Co je va?ím hlavním zájmem?

P?edev?ím si musíme být vědomi na?í jednoty. To, co nás spojuje, je d?le?itěj?í ne? to, co nás rozděluje. Je to logické, proto?e jsme v?ichni biskupové, sdílíme stejnou víru v Krista, která nás pohání. Z této jednoty musíme p?ispívat k míru a jednotě ve St?edomo?í. V tomto regionu je p?íli? mnoho konflikt? a napětí, sta?í si vzpomenout na Balkán, Chorvatsko a Srbsko, Maroko a Al?írsko, ?ecko a Turecko, Izrael a Palestinu, nemluvě o Sýrii, Iráku nebo Ukrajině a Rusku, které jsou sou?ástí ?erného mo?e, a tedy St?edomo?í.

Musíme vzít v úvahu, ?e jsme v?ichni bratrské národy, které pracují pro spole?né dobro, ale nikoli pro nacionalistické spole?né dobro, nýbr? pro dobro univerzální. A pro? by nemohlo vzniknout st?edomo?ské spole?enství? Pro? by nemohla fungovat u??í spolupráce mezi severním a ji?ním pob?e?ím a podpora východního a blízkovýchodního pob?e?í? Vě?ím, ?e mír a jednota jsou klí?ová slova pro na?e st?edomo?ská setkání.

Jak se díváte na migra?ní krizi, která je ka?dým dnem naléhavěj?í? Od Tuniska po Itálii, od Maroka po ?panělsko je to slo?itý problém. Co m??e církev udělat?

Na této problematice hodně pracujeme. V neděli je 厂惫ě迟ový den migrant? a uprchlík? a leto?ní téma zní ?Svobodně migrovat, svobodně z?stat“. Migrovat je lidské právo, ale p?ed tímto právem na migraci má ka?dý také právo z?stat tam, kde se narodil a kde rozvinul sv?j ?ivot. Církev ve spolupráci s vládami a ob?anskou spole?ností pomáhá lidem uvědomovat si tato práva, ale také bojovat za to, aby je mohli uplatňovat. Práva nepadají z nebe, musíme si je vybojovat. Jsou výsledkem osobního a komunitního úsilí. Ka?dá země se musí podívat, jak se s těmito migra?ními jevy, které samy o sobě nejsou problémem, vypo?ádat. Problémy jsou války, politické pronásledování a ekonomická nerovnost. V?echny tyto faktory vedou k neuspo?ádaným migracím, které by se mohly stát trvalým jevem v dějinách lidstva, ?ádnou, pravidelnou a pozitivní zále?itostí.

Co si myslíte o st?edomo?ské pouti pape?e Franti?ka, který od roku 2013, kdy putoval na Lampedusu, a? do roku 2019, kdy se vydal k vám dom?, do Maroka, a dnes do Marseille, nav?tívil celkem 17 zemí le?ících u St?edozemního mo?e?

U? toto ?íslo je významné a nese v sobě poselství. Znamená, ?e pape? si uvědomuje význam této st?edomo?ské pánve a ?e se jí věnuje. Tím, ?e p?ijel do Bari, tím, ?e p?ijel nyní sem do Marseille a tím, ?e podporuje celý proces st?edomo?ských setkání. Doufám, ?e jeho p?ítomnost zde probudí mnoho svědomí.

Ochrana k?es?an?, na některých pob?e?ích St?edozemního mo?e více ne? na jiných, a nábo?enská svoboda jsou také v centru pozornosti těchto setkání. Jak ji lze ve St?edomo?í zaru?it?

My katolíci p?edstavujeme jen malou ?ást lidstva ve St?edomo?í. Pak bychom měli iniciovat výzvy k mezinábo?enským a ekumenickým setkáním ve St?edomo?í, s muslimy a pravoslavnými. Nejde jen o obranu práv katolík? nebo k?es?an?, ale o práva v?ech na svobodu svědomí a nábo?enskou svobodu. V některých zemích trpí katolíci, v jiných muslimové a někde jsou obětí antisemitismu ?idé. Nábo?enské svobody nebude nikdy dosa?eno, pokud nábo?enství nebudou spolupracovat pro spole?né dobro.