杏MAP导航

Massimiliano Menichetti

Je nezbytné, aby Evropa co nejd?íve nalezla shodu ohledně nové úmluvy o migraci a udílení azylu. V rozhovoru pro vatikánská média to ?ekl kardinál státní sekretá? Pietro Parolin v p?edve?er apo?tolské cesty pape?e Franti?ka do Marseille, která se uskute?ní 22. a 23. zá?í u p?íle?itosti ukon?ení ?Rencontres Méditerranéennes“. V?echny evropské země, zd?raznil kardinál Parolin, musí spole?ně p?evzít odpovědnost za situaci ve St?edomo?í, hledat ?e?ení daleko od hesel a protiklad?, a mít na paměti spí?e tvá?e ne? ?ísla tohoto slo?itého a dramatického problému.

Va?e Eminence, pape? bude v Marseille na St?edomo?ských setkáních, kde se sejdou katoli?tí biskupové t?iceti st?edomo?ských zemí spolu s několika starosty a mladými lidmi. Co s sebou pape? p?iveze?

Svatý otec p?ijal pozvání k ú?asti na tomto t?etím ro?níku St?edomo?ských setkání, který následuje po setkáních v Bari a Florencii, a pova?uje je za vzácnou p?íle?itost ke sdílení a budování spole?ného dobra. St?edomo?ská setkání toti? v kontextu, který témě? jedine?ným zp?sobem spojuje r?zná území, národy, historie a nábo?enství, podporují jednotu p?i ?e?ení spole?ných a rozhodujících výzev pro budoucnost, která, a? se nám to líbí, nebo ne, bude spole?ná, nebo nebude, jak pape? opakovaně p?ipomněl. Vě?ím, ?e Svatý otec chce v Marseille vydat svědectví o tomto duchu soudr?nosti a konkrétnosti. Ve St?edomo?í v sou?asné době p?evládá debata spojená s otázkou migrace, kde se kromě obtí?í ukazuje právě pot?eba ?e?it problémy spole?ně a s prozíravými vizemi, nikoli jen jako mimo?ádné události okam?iku, k nim? se ka?dý sna?í p?istupovat podle svých partikulárních zájm?.

Jak prosazovat p?ijetí, dialog a mír ve světě, který jen stě?í doká?e rozpoznat tvá? těch, kdo jsou v nouzi?

?ekl bych, ?e právě tím, ?e za?neme vá?ně a aktivně vě?it v dialog, který není u?ite?ným nástrojem k prosazování vlastních postoj?, ale otev?enou cestou k hledání spole?ných ?e?ení. ?ekl jste, ?e svět má problém rozpoznat tvá? těch, kte?í jsou v nouzi, a to je pravda: ?ada problém? se bohu?el ?e?í spí?e podle ?ísel ne? podle tvá?í. Kdy? p?emý?líme o dramatu migrant?, musíme naopak vycházet z priority lidské d?stojnosti p?ed jakýmikoli jinými, by? legitimními hledisky, a vyhnout se onomu ideologickému my?lení, p?ed ním? pape? varuje a které staví teorie, ?asto propagandistické, p?ed realitu fakt?. Migra?ní problematika je slo?itý fenomén, který nemá jednoduchá a okam?itá ?e?ení a který by se neměl ?e?it pomocí hesel a slib?, ale, jak p?ed několika dny p?ipomněl i Vysoký komisa? OSN pro uprchlíky, pomocí jednotných akcí, které skute?ně vynakládají prost?edky na zaji?tění lep?ích podmínek jejich p?ijímání, míru a stability.

Války, chudoba a násilí ?asto rozhodují o nutnosti opustit vlastní zemi. Va?e Eminence, jaké konkrétní kroky lze podniknout, aby se probudilo svědomí mezinárodního spole?enství?

A?koli právě války, chudoba a násilí ur?ují rozhodnutí, zda opustit vlastní zemi, nesmíme zapomínat, ?e jsou zp?sobeny těmi, kdo se dopou?tějí násilí, kdo vyvolávají konflikty, kdo p?ijímají politická rozhodnutí, která nesmě?ují ke spole?nému dobru. Prvním krokem je proto p?evzít odpovědnost za rozhodnutí, která ka?dý den ?iníme ve svých domovech, v rodinách, mezi p?áteli, v práci, ve ?kole, ve spole?nosti a ve vládě. Krize tedy nejsou náhodné, ale jsou zále?itostí osobních a kolektivních rozhodnutí. ?ekl bych, ?e je t?eba konverze jako východiska pro pozitivní politické návrhy, investice a sociální projekty zamě?ené na budování kultury lásky a bratrské spole?nosti, kde lidé nejsou nuceni utíkat, ale mohou ?ít v míru, bezpe?í a prosperitě.

V posledních dnech se zintenzivnilo vylo?ování migrant? na italském pob?e?í, zejména na Lampeduse. Co ?íci obyvatel?m ostrova, kte?í v?dy migranty p?ijímali, ale ji? léta ?ádají, aby nebyli ponecháni sami?

P?edev?ím, ?ádný dobrý skutek není zbyte?ný, ?ádné gesto lásky a dobro?innosti není zbyte?né. Kristus je p?ítomen v na?ich pokusech milovat a pe?ovat o ty nejmen?í z nás a v ka?dém skutku ?tědrosti se s ním setkáváme a zakou?íme jeho p?ítomnost. Ti, kdo se anga?ují v pé?i o migranty a uprchlíky, v?ak nemohou z?stat na tyto situace sami bez podpory vlád. Pot?ebují solidaritu na národní i mezinárodní úrovni. V sou?asné době se na politické úrovni projednává nejeden ak?ní plán. Nejen v Itálii, ale i v Evropě. V úvahu p?icházejí jak r?zné rozvojové projekty v Africe, tak Nový pakt o migraci a azylu. O paktu je t?eba co nejd?íve najít shodu. V?echny evropské země musí spole?ně p?evzít odpovědnost za situaci ve St?edomo?í.

Kdy? se hovo?í o migra?ních tocích, vzniká dojem, ?e jsme stále ?v roce nula“, a?koli ji? existují zavedené modely integrace a p?ijímání migrant?. Jak d?le?itá je jejich realizace a pozitivní komunikace?

Existují osvěd?ené postupy a ak?ní plány, neza?ínáme od nuly. Existují modely, které mohou zajistit, aby migrace probíhala bezpe?ně, spo?ádaně a pravidelně. V?ichni jsme proto vyzváni, abychom p?ekro?ili rámec rétoriky a p?ijali ú?inné politiky, které zabrání p?etí?ení systému p?ijímání migrant? a podpo?í práci lidí v terénu.

Co se o?ekává od setkání v Marseille?

?ekl bych, ?e samotný název tohoto setkání, ?Mozaika naděje“, dob?e vystihuje o?ekávání. Jde vlastně o to, abychom o?ivili naději a abychom v době, kdy je vnímána atmosféra velké netrpělivosti a lhostejnosti, tak u?inili spole?ně, sblí?ili se nad zásadními tématy, kolem nich? nepomáhají stranické názory a protiklady, ale spolupráce a dobrá v?le. Mám na mysli fenomén migrace, ale také výzvy v oblasti míru, klimatických změn, boje proti hladu... V tomto smyslu p?edstavuje marseillské setkání prost?ednictvím spole?né práce církevních a ob?anských p?edstavitel? p?íle?itost, jak konkrétně podporovat naději.