杏MAP导航

Koloseum, turistický emblém ?íma, stojí ji? témě? dva tisíce let. P?vodní jméno Amphiteatrum Flavium, odkazuje k flaviovské dynastii, z ní? pocházeli dva císa?i, kte?í jej vybudovali. Stavbu zahájil Vespasián v roce 70 a o deset let později dokon?il jeho syn Titus. Obrovský amfiteátr mohl pojmout 55 a? 87 000 divák?. Na co se p?icházeli dívat do této velkolepé stavby? Ráno smrt a násilí, zví?ata lovená lidmi nebo mezi sebou navzájem, v poledne ve?ejné popravy a ve?er gladiáto?i, mu?i bojující mezi sebou na ?ivot a na smrt. 

Po 450 let se tu ?ímané scházeli na krutou podívanou sázející na nejni??í pudy, vyu?ívanou císa?i jako nástroj k získávání p?ízně a podmanění lidu.

Právě v této krví nasáklé spole?nosti zapou?tělo ko?eny k?es?anství. ?í?it poselství lásky a pokoje mezi lidmi, pro které bylo největ?í zábavou násilí, se muselo jevit jako p?edem prohraná věc.

Krev k?es?an? je také v samotných základech této stavby. Na místě, kde stojí Koloseum, si císa? Nero nechal postavit obrovské umělé jezero, ve kterém se měl zrcadlit jeho Zlatý d?m, Domus Aurea. Vodní plocha měla p?edstavovat mo?e v samém srdci ?íma.

Terén pro svou novou ostentativní rezidenci získal císa? díky jednomu z nejni?ivěj?ích po?ár? v dějinách ?íma, v roce 64. Kdy? rozho??ení ?ímané protestovali a obvinili Nerona, ?e oheň sám zalo?il, císa? si snadno na?el obětního beránka. Ukázal na k?es?anskou komunitu a několik stovek jejích ?len? shromá?dil k exemplárnímu potrestání. Mezi umu?enými byl i svatý Petr, obviněný ze zlo?inu, který nespáchal.

?íleného Nerona vyst?ídal vypo?ítavý Vespasián, který vybudoval amfiteátr z vále?né ko?isti p?ivezené z Jeruzaléma, aby nasytil choutky ?íman? krví ?elem, otrok? a zlo?inc? – v o?ích ?ímských ú?edník? mezi nimi nebyl velký rozdíl.

Tě?ko si p?edstavit, pro? by k?es?ané po pádu ?ímské ?í?e chtěli mít s touto stavbou cokoli spole?ného. A skute?ně dlouhá léta Koloseum chátralo. Obrovská Neronova socha, p?eměněná v Boha slunce, Sol Invictus, se z?ítila p?i zemět?esení v 9. století, ji?ní ze? se rozpadla po zemět?esení v roce 1349. A kameny z chátrající stavby byly recyklovány na ?adě nových ?ímských budov.

Koncem 15. století se v?ak pohled na Koloseum změnil – bylo spojeno se zprávami o utrpení k?es?an? a zbo?ní ?ímané za?ali v jeho prostorách hrát pa?ijové hry. Nedlouho poté se v něm za?aly konat k?í?ové cesty. A v této tradici se pokra?uje na Velký pátek dodnes.

Postupem ?asu se Koloseum za?alo proměňovat v místo památky na utrpení v?ech, kdo zahynuli p?i krutých hrách v amfiteátru, a? u? byli zabiti zví?aty nebo povra?děni gladiátory. Jejich utrpení nejlépe vyjad?ovala vzpomínka na poslední hodiny Kristova ?ivota, kdy nesl k?í? ke své vlastní nespravedlivé popravě.

Pape?ové nicméně posléze za?ali investovat do zachování pozoruhodné stavby navzdory jejímu hr?znému p?vodu. Uva?ovalo se dokonce o stavbě chrámu p?ipomínajícího mu?edníky prvních století uvnit? Kolosea. Nakonec v?ak byla aréna v polovině 18. století pietně vyklizena a chráněna p?ed dal?ím ni?ením. Pape? Benedikt XIV. v ní nechal postavit ?trnáct zastavení K?í?ové cesty a prohlásil ji za posvátné místo zasvěcené prvomu?edník?m.

V 19. století pak proběhly restaurátorské práce, které zpevnily a zakonzervovaly největ?í a nejlukrativněj?í turistickou atrakci ?íma.

V roce 1650 namaloval jakýsi poutník vracející se ze Svaté země nad západním vstupem do Kolosea obraz Jeruzaléma a detailní pohled na město, doplněný vyobrazením Kristova uk?i?ování za jeho zdmi.

Drobná kapli?ka, skrytá v jihovýchodní ?ásti stavby, existovala snad ji? od 7. století. V 16. století se z ní stala orato? Madonna della Pietà, Panny Marie Milosrdné. Dnes se do ní náv?těvníci Kolosea nepodívají, kdysi v?ak bývala cílem poutník?, kte?í tu od roku 1777 mohli spat?it nuzáka, ?ijícího v troskách Kolosea. Páni na Kavalírské cestě ho nejspí? pova?ovali za dal?ího z ?ebrák?. Poutníci v?ak mo?ná objevili, ?e to byl ?ímany milovaný svatý mu? Benedikt Josef Labre. Zem?el ve věku 35 let v roce 1783, o sto let později byl prohlá?en za svatého a je patronem lidí bez domova.

Sjednocení Itálie a sekularizace zbavily Koloseum v?ech k?es?anských reminiscencí. Konec konc? i pape? byl vykázán za vatikánské hradby.

Nyní v?ak, o 150 let později, se bronzový k?í? do Kolosea opět vrátil. A ka?dý rok město netrpělivě o?ekává pape??v p?íjezd na Velký pátek.

Největ?í poselství, které nám Koloseum zanechává, tedy nevypráví o tom, jak se lidské bytosti mohou nechat oblouznit davovou fascinací násilím, ale p?esvěd?ení, ?e poselství Kristova pokoje má trvalou moc p?esvěd?ovat a proměňovat ?lověka.