Posledn¨ª soud v Sixtinsk¨¦ kapli projde v roce 2026 mimo?¨¢dnou ¨²dr?bou
Paolo Ondarza ¨C Vatikán
Mimo?ádná údr?ba Michelangelova Posledního soudu v roce 2026 a je?t¨§ p?edtím restaurování Raffaelovy lod?ie. V duchu ?velikán?¡° d¨§jin um¨§ní se nový vedoucí Laborato?e pro restaurování obraz? a d?ev¨§ných materiál? Vatikánských muzeí Paolo Violini ?s dojetím¡° p?ipravuje na sv?j nový úkol. Violini, který od za?átku srpna nahradil Francescu Persegati, která od roku 2017 vedla instituci zalo?enou p?ed sto lety Biagem Biagettim, pro vatikánská média p?edem prozradil první výzvy, které ho ?ekají.
Ve znamení Raffaella
Od roku 1988 se v¨§nuje výzkumu a konzervaci mistrovských d¨§l z pape?ských sbírek. Svou kariéru zahájil prací na Raffaellových sálech, kde jako vedoucí restaurátor dokon?il restaurování Stanza della Segnatura v roce 2000 a Stanza di Eliodoro v roce 2012.
Jeho snem je dokon?ení cyklu sálem ?Incendio di Borgo¡°: ?V?dycky myslím na Raffaella, proto?e jsem v t¨§chto pokojích pracoval 17 let. Restaurování místnosti "Po?ár v Borgu" bylo teprve zahájeno, ale je?t¨§ není dokon?eno¡°, vysv¨§tluje. Zabývat se tím by znamenalo prozkoumat ?d?le?itý moment p?echodu mezi Raffaelem a jeho dílnou¡°. Znamenalo by to tedy ?lépe porozum¨§t freskám v Konstantinov¨§ sále¡°, které byly nedávno znovu p?edstaveny ve?ejnosti a které vytvo?ili Raffaelovi ?áci Giulio Romano a Giovanni Francesco Penni.
Mimo?ádná údr?ba Posledního soudu
Ale teprve od ledna 2026 bude ?innost laborato?e p?itahovat pozornost ?iroké ve?ejnosti. S novým rokem toti? za?ne mimo?ádná údr?ba Posledního soudu od Michelangela. Jedná se o práci, která dopl¨¾uje b¨§?nou údr?bu provád¨§nou ka?dý rok pomocí výtahu nebo mechanického ?pavouka¡°. Je nezbytná kv?li dopadu, který má velký po?et náv?t¨§vník? na zachování nejslavn¨§j?ích fresek na sv¨§t¨§. ?M¨§li bychom skon?it v b?eznu, abychom uvolnili st¨§nu p?ed za?átkem Svatého týdne,¡° prozrazuje Violini. B¨§hem t?í m¨§síc? bude postaveno ?le?ení, které pokryje celou st¨§nu. Bude se skládat z desítky pracovních plo?in s výtahem, který nám umo?ní pracovat sou?asn¨§ i v 10¨C12 lidech a mít tak bli??í vztah k dílu, co? zkrátí dobu prací a neomezí výhled náv?t¨§vník?.¡°
Raffaellova lod?ie, sv¨§tové d¨§dictví
Zahájena byla také p¨§tiletá rekonstrukce Raffaellovy lod?ie.
??trnáct polí s velmi jemnými ?tukaturami a freskami, dílo Giovanniho da Udine a dal?ích spolupracovník?¡°, které Paolo Violini ozna?il za ?d¨§dictví lidstva¡°: ?dal vzniknout dekorativnímu ?ánru ?grotesky¡°, který se vrátil z ?ímské antiky a byl velmi roz?í?ený v celém 16. století¡°.
Vá?e¨¾ a tradice
V p?í?tích m¨§sících ?ekají na 26 vatikánských restaurátor? z Malí?ské dílny náro?né projekty, v n¨§kterých p?ípadech za pomoci externích koleg?, v?e pod koordinací Violiniho. Síla týmu spo?ívá nejen v nad?ení pro svou práci, ale také v bohatých znalostech, které se konsolidovaly z generace na generaci. ?Kontinuita¡° je mo?ná slovo, které nejlépe vystihuje tajemství profesionality ?emeslník? pape?ských sbírek.
Nep?etr?ité p?edávání znalostí
?Máme za sebou významnou historii,¡° ?íká Violini. ?Laborato? byla zalo?ena v roce 1923, ale historie konzervace ve Vatikánu sahá je?t¨§ dál, do 19. století, kdy díla spadala pod jurisdikci um¨§lc? Akademie sv. Luká?e.¡°
Existuje tedy ?nit kontinuity¡°, která se nikdy nep?eru?ila, vedoucí p?es Biagia Biagettiho p?ed sto lety a? k Francesce Persegati, první ?en¨§ p?ijaté do této instituce v roce 1990, která práv¨§ ukon?ila svou slu?bu.
?Ur?ité principy byly ji? p?ítomny v kulturní debat¨§ devatenáctého století a pokra?ovaly v pr?b¨§hu ?asu se v?emi zm¨§nami, technologickými a v¨§deckými aktualizacemi na?eho povolání¡°, pokra?uje vedoucí laborato?e a zd?raz¨¾uje zvlá?tnost restaurování ve Vatikánu. ?Více ne? v jiných institucích je zde zvlá?tní pozornost v¨§nována nehmotné hodnot¨§ um¨§leckého díla¡°. Pohled tedy p?esahuje malí?skou plochu. Krom¨§ pouhé materiální konzervace obrazu jsou restauráto?i pape?e také strá?ci k?es?anského poselství a víry, které ka?dé sakrální dílo v sob¨§ nese. Holistický p?ístup p?ibli?uje vztah mezi restaurátorem a obrazem vztahu mezi léka?em a pacientem.
P?ítomnost laborato?e uvnit? Vatikánských muzeí umo?¨¾uje privilegovaný pohled na konzervaci a zaru?uje budoucím generacím zachování obrovského d¨§dictví: 7 kilometr? výstavních prostor, jako jsou ?ímské baziliky nebo externí památky ve správ¨§ Vatikánu.
