T?ináct dopis? Eleny Guerry pape?i Lvu XIII.
Antonella Lumini – L´Osservatore Romano
P?i hledání nejvýznamněj?ích rys? pape?e Lva XIII. ve snaze pochopit inspirativní pohnutky, které vedly nově zvoleného kardinála Prevosta k volbě tohoto jména, se pozornost soust?edila na Rerum novarum, bezpochyby klí?ový prvek, který utvá?el pontifikát Lva XIII. Nelze v?ak zapomenout, ?e stejný autor p?edtím napsal dal?í velmi d?le?itou encykliku Divinum illud munus věnovanou Duchu svatému, která je mnohem méně známá. Tuto encykliku lze pova?ovat za dokument, který vze?el z intenzivní korespondence s Elenou Guerrou, postavou dosud málo známou a stejně tak málo doceněnou, navzdory titulu apo?tolky Ducha svatého, který jí udělil Jan XXIII. v roce 1959, v roce jejího blaho?e?ení.
Narodila se v Lucce v roce 1835, nebyla chápána pro své mystické zá?itky, ale z?stala věrná svému prorockému poslání, jeho? cílem bylo vrátit Ducha svatého do st?edu k?es?anského ?ivota: ?Úcta k Duchu svatému byla v?dy velmi silná v mém srdci, i kdy? mi to nikdo nedoporu?oval a já neznala ?ádnou literaturu, která by mě tomu mohla nau?it“, napsala světice, kterou pape? Franti?ek kanonizoval v ?íjnu roku 2024. Duch svatý se jí zjevil jako ú?inná láska, láska, která milováním u?í milovat: ?Krásné dílo zapalování srdcí láskou k Bohu je vlastní samotné Lásce. P?i?la Láska a ?lověk miloval“, dodává. Je?í? zapálil lásku v srdcích apo?tol?, kdy? jim seslal Ducha svatého, tedy podstatnou a osobní Lásku samotného Boha.
Mezi lety 1895 a 1903 napsala Elena Guerra pape?i Lvu XIII. celkem t?ináct dopis?. V roce 1897, v návaznosti na její pátý dopis, odpověděl Lev XIII. encyklikou Divinum illud munus, významným pojednáním, v něm? zd?razňuje p?sobení Ducha svatého v lidstvu a zp?sob, jakým udílí své dary. Posledním oficiálním pape?ovým aktem, reagujícím na Eleniny neustálé prosby, byl v roce 1902 list Ad fovendum in Christiano populo adresovaný biskup?m celého světa, v něm? je povzbuzuje k obnovení víry a d?vě?e v Ducha svatého.
Modlitba k Duchu svatému se za?ala ?í?it na konci 19. století v protestantských severoamerických komunitách v rámci takzvaného letni?ního hnutí, které bylo v roce 1963 p?ejmenováno na Charismatickou obnovu a v roce 1967 uznáno také katolickou církví a pravoslavnými církvemi, ale samoz?ejmě ji nelze omezit pouze na toto hnutí. Elena Guerra na sklonku devatenáctého století pí?e pape?i Lvu XIII.: ?Ji? mnoho let tou?ím po tom, aby se vě?ící sjednotili a vrátili se k Duchu svatému a neustálou modlitbou dosáhli blahodárné obnovy tvá?e Země.“ Prorockým st?edobodem je zde vize církve jako ?univerzálního ve?e?adla“, vize nových Letnic, které církev volají k univerzálnímu otev?ení se světu, aby tak mohla vylévat oheň lásky.
Upozornění na tento zdánlivě okrajový rys vrhá ve skute?nosti nové světlo na encykliku Rerum novarum, která uvádí církev do sociální otázky. Stává se d?le?itým prvkem, který zd?razňuje, ?e ?innost církve ve v?ech oblastech, aby byla skute?ně tv?r?í, tedy spásná, musí být v?dy inspirována Duchem svatým, vyvolána vnit?ním nasloucháním, proto?e spole?enství vě?ících sice ?ije ve světě, ale nepat?í světu. A světu nepat?í, pokud nemyslí, nejedná a nepohybuje se pod vlivem ducha světa, ale z inspirace Ducha svatého.
A nejen to. Encyklika Divinum illud munus několikrát cituje svatého Augustina ohledně role Ducha svatého v Nejsvětěj?í Trojici. Pape? Lev XIII. inspirován De Trinitate zd?razňuje: ?V církvi se díla moci p?ipisují Otci, díla moudrosti Synu a díla lásky Duchu svatému“. A dále se uvádí, ?e ?Duch svatý je kone?nou p?í?inou v?eho, proto?e stejně jako v jeho cíli nacházejí v?le a ve?keré věci klid, tak i on, který je dobrota a láska Otce a Syna, dává silný a jemný impuls a témě? zavr?uje nejvy??í dílo na?eho vě?ného p?edur?ení“. Bylo by proto ?ádoucí znovu upozornit na tuto encykliku Lva XIII. jako na zdroj nové inspirace a úvah, aby Duch svatý, tento velký neznámý, byl stále více p?ítomen a vnímán v nitru jako planoucí plamen schopný v nás probudit lásku. ?as naléhá a ?ádá si to právě proto, ?e ?se zna?ně rozm??e nepravost a u mnoha lidí ochladne láska“ (Matou? 24,12). V encyklice Divinum illud munus pape?e Lva XIII. v?ak ?teme: ?Máme Ducha svatého s d?věrou a vytrvalostí prosit, aby nás ka?dý den více osvěcoval svým světlem a zapaloval nás svou milosrdnou láskou.“
Antonella Lumini je městská poustevnice a spisovatelka. Po studiu filozofie se věnovala studiu Bible a děl k?es?anské spirituality. Ji? více ne? ?ty?i desetiletí ?ije v tichu a samotě. Pracovala v Národní knihovně ve Florencii, kde se zabývala starými rukopisy. Ú?astní se duchovních setkání, vede medita?ní skupiny, pí?e knihy a ?lánky do novin a ?asopis?. Je známá jako městská poustevnice, ale sama sebe raději ozna?uje za strá?kyni ticha.
