杏MAP导航

Pane kardinále, jaké kroky je t?eba podniknout po neúspě?ném summitu v Istanbulu, aby se poda?ilo zastavit násilí na Ukrajině?

Neúspěch summitu v Istanbulu nem??e a nesmí znamenat konec snah o zastavení války. Svatý stolec, věrný svému poslání prosazovat mír, znovu d?razně vyzývá, aby se nikdo nevzdával logice násilí a fale?nému realismu, který by válku pova?oval za nevyhnutelnou. ?ádná válka není nevyhnutelná, ?ádný mír není nemo?ný. Zbraně mohou a musí ml?et, aby uvolnily místo naději na mír. To vy?aduje evangelium a volají po tom trpící národy. Pape? Lev XIV. p?ijal tento závazek: ?Aby se tento mír roz?í?il, vynalo?ím ve?keré úsilí. Svatý stolec je k dispozici, aby se nep?átelé setkali a podívali se sobě navzájem do o?í, aby lidem byla vrácena naděje a byla jim vrácena d?stojnost, kterou si zaslou?í, d?stojnost míru.“ A?koli se summit v Istanbulu jeví jako neúspěch, doufám, ?e bude pova?ován za první krok k míru.

Pape? zd?raznil naléhavost ?spravedlivého a trvalého“ míru na Ukrajině: co to konkrétně znamená?

Znamená to p?edev?ím, ?e neexistuje skute?ný mír, pokud je pouze výsledkem vnuceného ?e?ení nebo vzájemného strachu. Skute?ný mír se buduje zevnit?, je výsledkem hlubokého, respektujícího a seriózního dialogu mezi zú?astněnými stranami. Nelze hovo?it o skute?ném míru, pokud jedna země upírá existenci jiné země. Mír je ?spravedlivý“, pokud uznává a chrání d?stojnost v?ech, bez poní?ení, bez podmínek, které zanechávají otev?ené rány. A mír mezi státy je ?trvalý“ pouze tehdy, pokud spo?ívá na pevných základech mezinárodního práva, respektu ke spravedlnosti a svobodě, nikoli na k?ehké rovnováze zaji??ované zbraněmi. Církev a Svatý stolec nadále podporují jak mezinárodní aktéry a p?edstavitele národ?, a vyzývají v?echny, aby nezavíraly dve?e dialogu, proto?e jen tak m??eme jednoho dne dosáhnout skute?ného, spravedlivého a trvalého míru, tak i ty, kte?í ?asto v tichosti a modlitbě budují cesty míru, proto?e oni jsou skute?nými tv?rci míru.

Zbrojní závody se zdají zrychlovat v r?zných ?ástech světa, po?ínaje Evropskou unií: jaký je postoj Svatého stolce? Jak se do toho zapadá pojem legitimní obrana?

R?st vojenských výdaj? v posledních letech, jeho? dynamika se v poslední době je?tě zintenzivnila, ukazuje, jak silný je pocit nejistoty a rozt?í?těnosti světa. A?koli je závazek ka?dé země zajistit ochranu své suverenity a bezpe?nosti legitimní a povinný, je v?dy t?eba se ptát, do jaké míry m??e posílení vojenské moci p?ispět k posílení d?věry mezi národy a k budování trvalého míru. Je také d?le?ité zd?raznit, ?e právo na sebeobranu není absolutní. Musí být doprovázeno nejen povinností minimalizovat a pokud mo?no odstranit hluboké p?í?iny nebo hrozbu konfliktu, ale také povinností omezit vojenské kapacity na ty, které jsou nezbytné pro bezpe?nost a legitimní obranu. Nadměrné hromadění zbraní sice umo?ňuje získat ?asto vyhledávanou strategickou výhodu, ale není bez rizika, ?e dále podnítí závody ve zbrojení, vyvolá hrozbu a strach z druhých a p?ispěje k destabilizaci, která m??e vést k dramatické situaci pro v?echny. Je naléhavě nutné obnovit mírovou rovnováhu v mezinárodních vztazích a pokra?ovat v koordinovaném úsilí o mírové odzbrojení.

Konflikt v Gaze pokra?uje a zp?sobuje masakry civilist?. Jaký je postoj Svatého stolce k jednání izraelské vlády?

Stejně jako v p?ípadě jiných konflikt? Svatý stolec nesouhlasí se strategií války jako prost?edku k ?e?ení problém? a stejně jako vět?ina mezinárodního spole?enství po?aduje, aby byla neprodleně zru?ena blokáda humanitární pomoci. Je p?ijatelné, ?e v roce 2025 musíme být svědky toho, co se děje v Gaze, kde je civilní obyvatelstvo vystaveno obrovské humanitární tragédii? Dosavadní dvě p?ímě?í vedla k osvobození více ne? 140 rukojmích, co? ukazuje, ?e vyjednávání má svou vnit?ní ú?innost, zejména v tak slo?itém kontextu. Jak si p?eje mnoho zemí, i Svatý stolec se domnívá, ?e tato jednání musí být sou?ástí politického procesu, jeho? cílem je globálněj?í ?e?ení izraelsko-palestinské otázky a stabilizace celého Blízkého východu.

Je po napjaté situaci posledních měsíc? p?ítomnost izraelského prezidenta Isaaca Herzoga na m?i svaté k zahájení pontifikátu Lva XIV. signálem nového směru ve diplomatických vztazích mezi Vatikánem a ?idovským světem?

?Svatý stolec nikdy nikomu nezav?el dve?e. Naopak, v posledním desetiletí, pokud existoval ve světě v?dce, který neustále odsuzoval antisemitismus, bez “kdyby" a "ale", byl to právě pape? Franti?ek, který opakovaně zd?razňoval, ?e “kdo je k?es?an, nem??e být antisemita", jak uznává mnoho ?idovských komunit. Pape? Lev XIV. tedy bude i nadále rozvíjet ?idovsko-k?es?anské vztahy, které ze strany katolické církve nikdy nebyly zpochybněny, ani tvá?í v tvá? znepokojivému jevu, kdy někte?í ?idov?tí jednotlivci napadají k?es?any v Jeruzalémě. Pokud jde o Herzoga, je prezidentem státu a jedná na jiné úrovni ne? nábo?enské, a to na politické, kterou Svatý stolec doufá pěstovat s ohledem na proces spravedlivého a trvalého míru a zále?itosti spole?ného zájmu obou stát?.

Spojené státy a ?ína se zdají být na cestě k nové globální bipolaritě. Jak je t?eba p?istupovat k této geopolitické a ekonomické dynamice?

Svatý stolec je i nadále p?esvěd?en, ?e dialog je jedinou sch?dnou cestou, jak zabránit tomu, aby rozdíly mezi těmito dvěma zeměmi a jejich zájmy p?erostly v protiklad. V tuto chvíli je nutné zabránit tomu, aby byl konflikt mezi těmito dvěma supervelmocemi vnímán jako jediný mo?ný výsledek. V tomto smyslu je zásadní, aby Peking a Washington pokra?ovaly v zapo?atém dialogu a sna?ily se zmírnit napětí a najít spole?nou ?e? v klí?ových otázkách, jako je obchod a bezpe?nost. Stejně tak je d?le?ité, aby ostatní země a mezinárodní organizace spolupracovaly na obnovení multilateralismu a rozvoji vyvá?eného multipolarismu, který zajistí globální stabilitu. Diplomacie, vzájemný respekt, spravedlnost a transparentnost jsou nezbytnými nástroji pro ?e?ení této slo?ité situace p?i hledání ?e?ení, která mohou p?ispět k míru, rozvoji a udr?itelnosti pro v?echny.

Jaký význam měly setkání a rozhovory světových lídr? na poh?bu Franti?ka a p?i inaugura?ní m?i Lva XIV.?

"Domnívám se, ?e byly významným projevem mezinárodního uznání úsilí Svatého stolce o mír. Toto úsilí potvrdila i první slova pape?e Lva XIV., která byla srde?nou výzvou k budování most?. Mám dojem, ?e mezinárodní spole?enství to p?ijalo se zájmem a rozhovory, které se odehrály v následujících dnech, se soust?edily právě na nutnost ukon?it konflikty s uznáním věrohodné role Svatého stolce p?i jejich ?e?ení."

(Rozhovor zve?ejněný v deníku ?La Stampa“, 4. ?ervna 2025)