Kardinál Parolin: Svat? stolec a Japonsko spole?ně proti ?í?ení zbraní
Benedetta Capelli – Vatikán
?Jménem pape?e Lva XIV. a svým jménem vyjad?uji vá?enému japonskému národu p?ání v?eho nejlep?ího a doufám, ?e v?ichni obyvatelé této země budou po?ehnáni prosperitou a mírem.“ Těmito slovy pozdravil státní sekretá? kardinál Pietro Parolin ú?astníky oslav Dne Svatého stolce na výstavě Expo Osaka 2025.
Mír jako priorita
Ve svém projevu kardinál Parolin p?ipomněl, ?e diplomatické vztahy s Japonskem, navázané p?ed více ne? osmdesáti lety, jsou dnes zalo?eny na mnoha spole?ných hodnotách a plodné spolupráci, zejména v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociální pé?e. ?Dal?ími prioritami, na kterých nám oběma zále?í, jsou mír, stabilita a na?e spole?né úsilí o omezení nekontrolovaného ?í?ení zbraní,“ vysvětlil kardinál Parolin. V této souvislosti p?ipomněl, ?e letos uplyne osmdesát let od tragického atomového bombardování Hiro?imy a Nagasaki, ?události, která poznamenala historii této země a dále utvá?ela její neochvějné odhodlání usilovat o mír“.
Vztah prově?ený ?asem
Kardinál státní sekretá? p?ipomněl dlouhou historii vztah? mezi Svatým stolcem a Japonskem a zmínil blí?ící se 470. výro?í první pape?ské audience udělené japonskému katolíkovi, kdy? v roce 1555 p?ijal pape? Pavel IV. Bernarda z Kago?imy. V b?eznu si p?ipomeneme 440. výro?í první japonské legace v Evropě, tzv. Tenshoho mise, která p?icestovala do ?íma a setkala se s pape?em ?eho?em III., a 410. výro?í Keichoho mise, kterou p?ijal pape? Pavel V. v roce 1615. ?Tyto první historické kontakty,“ vysvětlil kardinál Parolin, ?znamenaly za?átek vztahu, který obstál ve zkou?ce ?asu a který, jak doufáme, bude v budoucnu stále hlub?í“.
Krása a naděje
Státní sekretá? poté rozvinul své úvahy o pojmech krásy a naděje, které se objevují v tématu pavilonu Svatého stolce na Expo 2025 v Ósace, nazvaném: ?Krása p?iná?í naději“. ?Jsou to pro nás katolíky základní hodnoty, proto?e v nich vidíme odraz Krista a jeho p?sobení v dějinách. Pro nás je Kristus nejvy??ím vyjád?ením bo?ské krásy: krásy, která p?esahuje pouhý vněj?í vzhled a dotýká se srdcí a du?í lidí. Kristus je také nadějí ?lověka, proto?e svým ?ivotem a smrtí otev?el cestu spásy a obnovy pro celé lidstvo.“
Sociální krása
Pokud jde o krásu, kardinál Parolin vyzval ke hledání krásy v lidské spole?nosti, v roz?i?ování sociálních iniciativ, v projektech dobrovolnictví a solidarity, které jsou ?plodnou p?dou, z ní? mohou na?e spole?nosti a na?e politické systémy ?erpat sílu k obnově projekt? a k rozjasnění mnoha temných míst na?eho moderního světa“.
Naděje, výzva k dialogu a spolupráci
Téma naděje, vysvětlil kardinál Parolin, je propojeno s d?věrou v Boha, s konkrétním úsilím o spole?né dobro, podporuje pocit sounále?itosti a vzájemné odpovědnosti. ?Tato ctnost se dnes jeví jako nezbytněj?í ne? kdy jindy. V době charakterizované ?etnými konflikty a obrovskými globálními výzvami je budoucnost někdy více obávaná ne? o?ekávaná: pouze v naději nacházíme protilék na strach a povzbuzení k úsilí a jednání.“ Naděje je toti? hnací silou pro konání dobra ve spole?enství i na mezinárodní úrovni a ?stává se výzvou k neochvějnému úsilí o dialog a spolupráci, zejména kdy? se napětí a konflikty zdají nep?ekonatelné“. Na závěr p?ipomenul kardinál Parolin pape?ova slova v den jeho zvolení, toti? výzvu Lva XIV., aby se stavěly mosty, navazoval dialog a spojovaly ruce za ú?elem prosazování ?neozbrojeného a odzbrojujícího, pokorného a vytrvalého míru“.
