Homilie kardinála Re p?ed za?átkem konkláve
MISSA PRO ELIGENDO ROMANO PONTIFICE
Bazilika svatého Petra
St?eda 7. května 2025
Ve Skutcích apo?tol? se pí?e, ?e po Kristově nanebevstoupení a v o?ekávání Letnic se v?ichni vytrvale a jednomyslně modlili spolu s Marií, matkou Je?í?e (srov. Sk 1,14).
P?esně to děláme i my, několik hodin p?ed za?átkem konkláve, pod pohledem Panny Marie, která stojí vedle oltá?e v této bazilice, ty?ící se nad hrobem apo?tola Petra.
Cítíme, ?e s námi je celý Bo?í lid se svou vírou, láskou k pape?i a d?vě?ivým o?ekáváním.
Jsme zde, abychom vzývali pomoc Ducha Svatého, abychom prosili o jeho světlo a sílu, aby byl zvolen pape?, kterého církev a lidstvo pot?ebují v tomto obtí?ném a slo?itém historickém okam?iku.
Modlitba a vzývání Ducha Svatého je jediným správným a povinným postojem, zatímco kardinálové voli?i se p?ipravují na akt nejvy??í lidské a církevní odpovědnosti a na volbu mimo?ádného významu; na lidský ?in, p?i kterém je t?eba odlo?it ve?keré osobní ohledy a mít na mysli a v srdci pouze Je?í?ova Boha a dobro církve a lidstva.
V evangeliu, které bylo p?e?teno, zazněla slova, která nás vedou k jádru nejvy??ího poselství-závěti Je?í?e, které svě?il svým apo?tol?m p?i poslední ve?e?i: ?Toto je mé p?ikázání: milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás.“ Jako by chtěl up?esnit, co znamená ?jako já jsem miloval vás“, a ukázat, kam a? má na?e láska sahat, Je?í? hned nato dodává: ?Nikdo nemá vět?í lásku ne? ten, kdo polo?í sv?j ?ivot za své p?átele“ (Jan 15, 13).
Je to poselství lásky, které Je?í? nazývá ?novým“ p?ikázáním. Novým proto, ?e pozitivně mění a zna?ně roz?i?uje napomenutí Starého zákona, které zní: ?Co nechce?, aby ti lidé ?inili, ne?iň ani ty jim.“
Láska, kterou Je?í? zjevuje, nezná hranic a musí charakterizovat my?lení a jednání v?ech jeho u?edník?, kte?í ve svém chování musí v?dy projevovat autentickou lásku a usilovat o budování nové civilizace, kterou Pavel VI. nazval ?civilizací lásky“. Láska je jedinou silou schopnou změnit svět.
Je?í? nám dal p?íklad této lásky na za?átku poslední ve?e?e p?ekvapivým gestem: sklonil se, aby slou?il ostatním, umyl nohy apo?tol?m, bez rozdílu, nevyjma Jidá?e, který ho zradil.
Toto Je?í?ovo poselství navazuje na to, co jsme sly?eli v prvním ?tení m?e, v něm? nám prorok Izaiá? p?ipomněl, ?e základní vlastností pastý?? je láska a? k úplnému darování sebe sama.
Z liturgických text? této eucharistické slavnosti tedy vychází výzva k bratrské lásce, vzájemné pomoci a úsilí o církevní spole?enství a univerzální lidské bratrství. Mezi úkoly ka?dého nástupce Petra pat?í posilování spole?enství: spole?enství v?ech k?es?an? s Kristem; spole?enství biskup? s pape?em; spole?enství biskup? mezi sebou. Nejde o spole?enství sebest?edné, ale zamě?ené na spole?enství mezi lidmi, národy a kulturami, s tím, ?e nám le?í na srdci, aby církev byla v?dy ?domovem a ?kolou spole?enství“.
Silná je také výzva k zachování jednoty církve v duchu, který Kristus vtiskl apo?tol?m. Jednota církve je Kristovým p?áním; jednota, která neznamená uniformitu, ale pevné a hluboké spole?enství v rozmanitosti, pokud z?stáváme v plné věrnosti evangeliu.
Ka?dý pape? pokra?uje ve ztělesňování Petra a jeho poslání a tak zastupuje Krista na zemi; on je skálou, na které je církev postavena (srov. Mt 16,18).
Volba nového pape?e není pouhou změnou osob, ale v?dy se vrací apo?tol Petr.
Kardinálové voli?i vyjád?í sv?j hlas v Sixtinské kapli, kde – jak ?íká apo?tolská konstituce Universi dominici gregis – ?v?e p?ispívá k posílení vědomí Bo?í p?ítomnosti, p?ed kterou se ka?dý jednoho dne bude muset postavit, aby byl souzen“.
V Trittico Romano pape? Jan Pavel II. vyjád?il p?ání, aby v hodinách velkého rozhodnutí prost?ednictvím hlasování p?ipomínal v?em Michelangel?v obraz Je?í?e Soudce velikost odpovědnosti za to, ?e ?nejd?le?itěj?í klí?e“ (Dante) budou svě?eny do správných rukou.
Modleme se tedy, aby Duch Svatý, který nám v posledních sto letech daroval ?adu skute?ně svatých a velkých pape??, nám dal nového pape?e podle Bo?ího srdce pro dobro Církve a lidstva.
Modleme se, aby B?h dal církvi pape?e, který bude nejlépe umět probudit svědomí v?ech a morální a duchovní síly v dne?ní spole?nosti, která se vyzna?uje velkým technologickým pokrokem, ale má sklon zapomínat na Boha.
Dne?ní svět od církve o?ekává mnoho pro zachování základních lidských a duchovních hodnot, bez nich? lidské sou?ití nebude lep?í ani p?ínosné pro budoucí generace.
Nech? Panna Maria, Matka církve, zasáhne svou mate?skou p?ímluvou, aby Duch Svatý osvítil mysl kardinál? volitel? a sjednotil je ve volbě pape?e, kterého na?e doba pot?ebuje.
