杏MAP导航

Alessandro Gisotti

V Sixtinské kapli během konkláve seděli vedle sebe. Dnes se Luis Antonio Tagle a Robert Francis Prevost setkali znovu – p?i audienci v Apo?tolském paláci – týden po Habemus Papam, které p?edcházelo prvnímu po?ehnání ?Urbi et Orbi“ Lva XIV. Americko-peruánský kardinál Prevost, který se stal pape?em, a filipínský kardinál Tagle se znají ji? mnoho let a v posledních dvou letech úzce spolupracovali jako vedoucí p?íslu?ných dikasterií, Dikasteria pro biskupy a Dikasteria pro evangelizaci. V tomto rozhovoru pro vatikánská média kardinál Tagle podává osobní portrét nového pape?e, vypráví o duchovní zku?enosti z konkláve a s dojetím vzpomíná na pape?e Franti?ka.

Kardinále Tagle, Lev XIV. dělá první kroky svého pontifikátu po konkláve, které skon?ilo velmi rychle. Co vás zaujalo na tomto pape?i, kterého v?ichni teprve poznáváme?

Poprvé jsem se s pape?em Lvem XIV. setkal v Manile a poté v ?ímě, kdy? byl je?tě generálním p?evorem ?ádu sv. Augustina. Od roku 2023 jsme spolu v ?ímské kurii. Má schopnost hluboce a trpělivě naslouchat. Ne? se rozhodne, věnuje se pe?livému poznávání dané otázky a reflexi o ní. Vyjad?uje své city a priority, ani? by je vnucoval. Je intelektuálně a kulturně vybaven, ani? by se tím chlubil. Do vztah? vná?í klidnou v?elost, kterou zu?lechtila modlitba a misijní zku?enost.

V p?edve?er konkláve mnozí mluvili o rozdělené církvi, o kardinálech s nejasnými p?edstavami o volbě nového pape?e. Volba v?ak byla rozhodnuta ji? druhý den. Jak jste pro?il toto konkláve, va?e druhé konkláve po tom, které se konalo v roce 2013?

P?ed velkými událostmi s celosvětovým dopadem se objevují r?zné spekulace, analýzy a p?edpovědi. Konkláve toho není u?et?eno. Je pravda, ?e jsem se zú?astnil dvou konkláve, co? pova?uji za skute?nou milost. V konkláve v roce 2013 byl Benedikt XVI. je?tě na?ivu, zatímco v konkláve v roce 2025 ji? pape? Franti?ek ode?el do vě?ného ?ivota. Musíme brát v úvahu rozdílný kontext a atmosféru. Dodal bych také, ?e zatímco obě konkláve byla jedine?ným a neopakovatelným zá?itkem, byly zde i některé konstantní prvky. V roce 2013 jsem se sám sebe ptal, pro? musíme během konkláve nosit liturgické roucho. Pak jsem se nau?il a za?il, ?e konkláve je liturgická událost, ?as a prostor modlitby, naslouchání Bo?ímu slovu, podnět?m Ducha svatého, sténání církve, lidstva a stvo?ení, osobní a spole?né o?i?tění pohnutek a uctívání a klanění se Bohu, jeho? v?le musí vládnout. Pape? Franti?ek i pape? Lev byli zvoleni druhý den. Konkláve nás, ale i na?e rodiny, farnosti, diecéze a národy u?í, ?e spole?enství srdcí a myslí je mo?né, pokud uctíváme pravého Boha.

V Sixtinské kapli jste seděl vedle kardinála Prevosta. Jak reagoval budoucí pape?, kdy? bylo dosa?eno dvout?etinové vět?iny?

Jeho reakcí byla směs úsměv? a hlubokých nádech?. Bylo to svaté p?ijetí a posvátná bázeň zároveň. Modlil jsem se za něj v tichosti. V okam?iku, kdy získal pot?ebný po?et hlas?, propukl bou?livý potlesk, podobně jako p?i volbě pape?e Franti?ka. Kardinálové vyjád?ili radost a vdě?nost svému bratrovi, kardinálu Prevostovi. Ale byl to také intimní okam?ik mezi Je?í?em a ním, do kterého jsme nemohli vstoupit a který jsme nesměli ru?it. ?ekl jsem si: ?Nechme Je?í?e a Petra, a? je obklopí posvátné ticho.“

Po synovi svatého Ignáce syn svatého Augustina. Co podle vás znamená, ?e v církvi následují po sobě dva pape?ové pat?ící k významným ?ád?m, po jezuitovi augustinián?

Svatý Augustin a svatý Ignác měli mnoho spole?ného. Oba pro?li světským ?ivotem a pro?ili neklid, který je vedl k dobrodru?ným hledáním. Pak, v době ur?ené Bohem, na?li v Je?í?i to, po ?em jejich srdce tou?ilo. ?Krásu v?dy starou a v?dy novou“, ?Vě?ného Pána v?eho“. Augustiniánská a ignaciánská ??kola“ vycházejí ze spole?ného základu Bo?í milosti a milosrdenství, které osvobozuje srdce, aby milovalo, slou?ilo a vydávalo se na misii. Pape? Lev, zachovávající augustiniánského ducha, bude odrá?et ignaciánského ducha pape?e Franti?ka. Myslím, ?e z jejich dar? bude tě?it celá církev i celé lidstvo. Koneckonc?, svatý Augustin a svatý Ignác (a v?ichni svatí) jsou pokladem celé církve.

Prevost byl misioná?ský biskup, který se narodil a vyr?stal ve Spojených státech, ale jako kněz a pastý? se formoval v Peru. Někdo ho nazval ?pape?em dvou svět?“. Jak vnímají takového pape?e lidé v Asii, odkud pocházíte?

Ani? bych popíral prvenství milosti ve slu?bě pape?e Lva, domnívám se, ?e jeho lidská, kulturní, nábo?enská a misijní formace mohou jeho slu?bě vtisknout jedine?ný ráz. To v?ak platí pro v?echny pape?e. Petr?v ú?ad, kterým je utvrzování bratr? a sester ve ví?e v Je?í?e, Syna ?ivého Boha, z?stává neměnný, ale ka?dý pape? jej pro?ívá a vykonává ve své jedine?né lidskosti. Multikontinentální a multikulturní zku?enost pape?e Lva mu jistě pom??e v jeho slu?bě a bude prospě?ná pro církev. Lidé v Asii milují pape?e jako takového, bez ohledu na to, z jaké země pochází. Milují ho nejen katolíci, ale i ostatní k?es?ané a stoupenci jiných nábo?enství.

Mnozí vás ?podporovali“ v naději, ?e se stanete pape?em. Jak jste to pro?íval? Byl jste si vědom toho, ?e jste, jak se v ital?tině ?íká, jedním z hlavních ?papabili“, kandidát? na pape?e?

Jeliko? nejsem ?lověk, který se rád vystavuje na odiv, byla pro mě pozornost up?ená na mou osobu poněkud znepokojující. Sna?il jsem sebrat v?echny duchovní i lidské síly, abych se nenechal vtáhnout do víru událostí. Hodně jsem p?emý?lel o slovech apo?tolské konstituce Universi Dominici Gregis o ?velmi tě?kém úkolu, který na nich [kardinálech] le?í, a tedy o nutnosti jednat se správným úmyslem pro dobro celé církve, solum Deum prae oculis habentes“. P?i odevzdání svého hlasovacího lístku ka?dý kardinál ?íká: ?Vzývám jako svědka Krista Pána, který mě bude soudit, ?e sv?j hlas dávám tomu, koho podle Bo?í v?le pova?uji za toho, kdo má být zvolen“. Je jasné, ?e zde nejsou kandidáti ve ?světském smyslu“ politických voleb, kde vá? hlas pro jednoho kandidáta je hlasem proti jinému kandidátovi. Kdy? hledáme dobro v?eobecné církve, nehledáme vítěze a pora?ené. Tento princip o?i??uje mysl a dodává klid.

Blí?í se první měsíc od úmrtí pape?e Franti?ka. Jaké bude podle vás nejhlub?í a nejtrvalej?í dědictví, které tento pape? zanechal církvi a lidstvu?

Mé srdce se raduje z ?etných svědectví katolických vě?ících, nekatolických k?es?anských spole?enství a p?íslu?ník? jiných nábo?enství o u?ení a odkazu pape?e Franti?ka. Doufám, ?e těchto svědectví bude p?ibývat a ?e budou ?shromá?děna“ jako sou?ást na?eho chápání nejen pape?e Franti?ka, ale i petrovského ú?adu. Z mé strany bych chtěl zd?raznit dar lidskosti, dar být ?lověkem pro druhé, který charakterizoval pontifikát pape?e Franti?ka. Pokud má někdo osobní p?íběh, který by o něm mohl vyprávět, a? tak u?iní. Ná? svět pot?ebuje znovu objevit a pěstovat krásu a hodnotu autentického lidství. Pape? Franti?ek svou prostou a dokonce k?ehkou lidskostí významně p?ispěl k tomuto hledání, nikoli ke své slávě, ale k vět?í slávě Boha, který se v Je?í?i stal plně ?lověkem.