?Poutník naděje, pr?vodce a spole?ník na cestě“ – rogitum pape?e Franti?ka
Spolu s námi poutník naděje, pr?vodce a spole?ník na cestě k velkému cíli, ke kterému jsme povoláni, k nebi, 21. dubna Svatého roku 2025, v 7.35 ráno, zatímco velikono?ní světlo osvětlovalo druhý den oktávu, pondělí po Velikonocích, milovaný pastý? církve Franti?ek ode?el z tohoto světa k Otci. Celé k?es?anské spole?enství, zejména chudí, chválilo Boha za dar jeho slu?by, kterou vykonával s odvahou a věrností evangeliu a mystické Nevěstě Kristově.
Franti?ek byl 266. pape?em. Jeho památka z?stává v srdci církve a celého lidstva.
Jorge Mario Bergoglio, zvolený pape?em 13. b?ezna 2013, se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires jako syn piemontských emigrant?: jeho otec Mario byl ú?etní a pracoval na ?eleznici, zatímco jeho matka Regina Sivori se starala o domácnost a výchovu pěti dětí. Po získání diplomu chemického technika se rozhodl pro kně?skou dráhu, nejprve vstoupil do diecézního seminá?e a 11. b?ezna 1958 p?e?el do noviciátu Tovary?stva Je?í?ova. Studoval humanitní vědy v Chile a po návratu do Argentiny v roce 1963 získal magisterský titul z filozofie na koleji sv. Josefa v San Miguel. Byl profesorem literatury a psychologie na koleji Immacolata v Santa Fé a na koleji Salvatore v Buenos Aires. Na kněze byl vysvěcen 13. prosince 1969 arcibiskupem Ramónem Josém Castellanem a 22. dubna 1973 slo?il vě?né sliby v jezuitském ?ádu. Poté, co byl novicmistrem ve Villa Barilari v San Miguel, profesorem na teologické fakultě, konzultorem provincie Tovary?stva Je?í?ova a rektorem koleje, byl 31. ?ervence 1973 jmenován provinciálem jezuit? v Argentině. Po roce 1986 strávil několik let v Německu, kde dokon?il svou doktorskou práci, a po návratu do Argentiny ho kardinál Antonio Quarracino p?ijal za svého blízkého spolupracovníka. Dne 20. května 1992 ho Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem Aucy a pomocným biskupem Buenos Aires. Jako biskupské heslo si zvolil Miserando atque eligendo a do znaku vlo?il Krist?v monogram IHS, symbol Tovary?stva Je?í?ova. Dne 3. ?ervna 1997 byl pový?en na arcibiskupa koadjutora Buenos Aires a po smrti kardinála Quarracina ho 28. února 1998 nahradil jako arcibiskup, primas Argentiny, ordiná? pro vě?ící východního ritu ?ijící v této zemi a velkokanclé? Katolické univerzity. Jan Pavel II. ho jmenoval kardinálem na konzisto?i 21. února 2001 s titulárním kostelem sv. Roberta Bellarmina. V ?íjnu tého? roku byl jmenován generálním relátorem na desátém ?ádném zasedání biskupské synody.
Byl to prostý a ve své arcidiecézi velmi milovaný pastý?, který ji pro?el k?í?em krá?em, a to i metrem a autobusy. Bydlel v bytě a ve?e?i si p?ipravoval sám, proto?e se cítil být jedním z lidu.
Byl zvolen pape?em 13. b?ezna 2013 kardinály shromá?děnými v konkláve po rezignaci Benedikta XVI. a p?ijal jméno Franti?ek, proto?e podle p?íkladu světce z Assisi si chtěl vzít k srdci p?edev?ím nejchud?í lidi světa. Z lod?ie po?ehnání se p?edstavil slovy: ?Brat?i a sestry, dobrý ve?er! A nyní zahajme tuto cestu: biskup a lid. Cestu ?ímské církve, která v lásce p?edsedá v?em církvím. Cestu bratrství, lásky a d?věry mezi námi.“ A poté, co sklonil hlavu, ?ekl: ?Prosím vás, modlete se za mě, aby mi Pán po?ehnal: modlitbou lidu, který prosí o po?ehnání pro svého biskupa.“ Dne 19. b?ezna, na svátek svatého Josefa, oficiálně zahájil svou petrovskou slu?bu.
Franti?ek, který byl v?dy pozorný k těm nejmen?ím a spole?ností zavr?eným, se hned po svém zvolení rozhodl bydlet v Domus Sanctae Marthae, proto?e nemohl být bez kontaktu s lidmi, a od prvního Zeleného ?tvrtku si p?ál slavit m?i in Cena Domini mimo Vatikán, p?i?em? poka?dé nav?těvoval věznice, centra pro posti?ené nebo drogově závislé. Kně?ím doporu?oval, aby byli v?dy p?ipraveni udělovat svátost smí?ení, aby měli odvahu vyjít ze sakristií a hledat ztracené ovce a aby nechávali otev?ené dve?e kostela, aby mohli p?ijmout v?echny, kdo tou?í setkat se s tvá?í Boha Otce.
Svou petrovskou slu?bu vykonával s neúnavnou oddaností a ku prospěchu dialogu s muslimy a p?edstaviteli jiných nábo?enství, které někdy svolával na modlitební setkání a podepisoval spole?ná prohlá?ení ve prospěch shody mezi p?íslu?níky r?zných vyznání, jako je nap?íklad Dokument o lidském bratrství podepsaný 4. února 2019 v Abú Dhabí se sunnitským v?dcem al-Tajíbem. Jeho láska k posledním, starým a mali?kým ho vedla k zahájení 厂惫ě迟ových dn? chudých, prarodi?? a dětí. Zavedl také Neděli Bo?ího slova.
Více ne? kterýkoli z jeho p?edch?dc? roz?í?il kolegium kardinál?, svolal deset konzistorií, na nich? jmenoval 163 kardinál?, z nich? 133 jsou volitelé a 30 nevolitelé, pocházející ze 73 zemí, z nich? 23 nikdy p?edtím neměly kardinála. Svolal pět shromá?dění biskupské synody, t?i ?ádná, věnovaná rodině, mláde?i a synodalitě, jedno mimo?ádné opět o rodině a jedno zvlá?tní pro panamazonskou oblast.
Opakovaně se ozýval na obranu nevinných. Po vypuknutí pandemie Covidu-19 se ve?er 27. b?ezna 2020 rozhodl, ?e se bude modlit sám na Svatopetrském náměstí, jeho? sloupoví symbolicky objímá ?ím a celý svět, za lidstvo vydě?ené a zasa?ené touto neznámou nemocí. Poslední roky pontifikátu byly poznamenány ?etnými výzvami k míru, proti t?etí světové válce vedené po ?ástech, která se rozvíjí v r?zných zemích, zejména na Ukrajině, ale také v Palestině, Izraeli, Libanonu a Myanmaru.
Po desetidenní hospitalizaci kv?li chirurgickému zákroku v nemocnici Agostina Gemelliho, která za?ala 4. ?ervence 2021, se Franti?ek 14. února 2025 vrátil do stejné nemocnice na 38denní pobyt kv?li oboustranné pneumonii. Po návratu do Vatikánu strávil poslední týdny svého ?ivota v Domě svaté Marty, kde se a? do konce s nezměněnou oddaností věnoval svému petrovskému ú?adu, i kdy? se je?tě zcela nezotavil. Na Bo?í hod velikono?ní, 20. dubna 2025, se naposledy objevil v lod?ii baziliky svatého Petra, aby udělil slavnostní po?ehnání Urbi et Orbi.
Magisterium pape?e Franti?ka bylo velmi bohaté. Jako svědek st?ídmého a pokorného stylu zalo?eného na otev?enosti k misijní ?innosti, apo?tolské odvaze a milosrdenství, pozorný k nebezpe?í sebest?ednosti a duchovnímu zesvět?tění v církvi, pape? p?edlo?il sv?j apo?tolský program v exhortaci Evangelii gaudium (24. listopadu 2013). Mezi hlavní dokumenty pat?í 4 encykliky: Lumen fidei (29. ?ervna 2013), která se zabývá tématem víry v Boha, Laudato si' (24. května 2015), která se zabývá problémem ekologie a odpovědností lidstva za klimatickou krizi, Fratelli tutti (3. ?íjna 2020) o lidském bratrství a spole?enském p?átelství, Dilexit nos (24. ?íjna 2024) o úctě k Nejsvětěj?ímu Srdci Je?í?ovu. Vydal 7 apo?tolských exhortací, 39 apo?tolských konstitucií, ?etné apo?tolské listy, z nich? vět?ina má formu motu proprio, 2 buly o vyhlá?ení Svatých rok?, kromě katechezí p?ednesených p?i generálních audiencích a projev? pronesených v r?zných ?ástech světa. Po z?ízení sekretariát? pro komunikaci a pro ekonomiku a dikasterií pro laiky, rodinu a ?ivot a pro slu?bu integrálnímu lidskému rozvoji reformoval ?ímskou kurii vydáním apo?tolské konstituce Praedicate Evangelium (19. b?ezna 2022). Změnil kanonický proces pro p?ípady prohlá?ení neplatnosti man?elství v CCEO a CIC (M.P. Mitis et misericors Iesus a Mitis Iudex Dominus Iesus) a zp?ísnil legislativu týkající se trestných ?in? spáchaných zástupci kléru na nezletilých nebo zranitelných osobách (M.P. Vos estis lux mundi).
Franti?ek zanechal v?em obdivuhodné svědectví o lidskosti, svatém ?ivotě a univerzálním otcovství.
CORPUS FRANCISCI P.M.
VIXIT ANNOS LXXXVIII, MENSES IV DIES IV.
ECCLESIAE UNIVERSAE PRAEFUIT
ANNOS XII MENSES I DIES VIII
Semper in Christo vivas, Pater Sancte!
Tělo pape?e Franti?ka
?il 88 let, 4 měsíce a 4 dny.
V ?ele celé církve stál 12 let, 1 měsíc a 8 dní.
Svatý Ot?e, ?ij stále v Kristu!
(Podpisy svědk? poh?ebních ob?ad?…)
