杏MAP导航

ZÁDU?NÍ M?E SVATÁ ZA ZEM?ELÉHO ?ÍMSKÉHO BISKUPA FRANTI?KA

Homilie Jeho Eminence kardinála Giovanni Battista RE, děkana kardinálského kolegia

Svatopetrské náměstí, sobota 26. dubna 2025

Na tomto majestátním Svatopetrském náměstí, kde pape? Franti?ek během těchto dvanácti let tolikrát slavil eucharistii a p?edsedal velkým setkáním, jsme se shromá?dili v modlitbě kolem jeho ostatk? se smutným srdcem, ale podporováni, dr?eni jistotou víry, která nás uji??uje, ?e lidská existence nekon?í v hrobě, ale v Otcově domě ve ??astném ?ivotě, který nezná západu slunce.

Jménem kardinálského kolegia vás zdravím a děkuji vám v?em za va?i p?ítomnost. S velkou up?ímností se obracím s uctivým pozdravem a vroucím poděkováním k mnoha hlavám, p?edstavitel?m, stát?, p?edsed?m vlád a oficiálním delegacím, které p?ijely z mnoha zemí, aby vyjád?ily náklonnost, obdiv a úctu pape?i, který nás opustil.

Obrovské mno?ství projev? náklonnosti a ú?asti, které jsme v?ichni zaznamenali po jeho odchodu z této země na vě?nost, vypovídá o tom, jak moc se intenzivní pontifikát pape?e Franti?ka dotkl myslí a srdcí.

Poslední vzpomínkou na něj, obrazem, který z?stane vtisknut v na?ich o?ích a v na?ich srdcích, je ten z minulé neděle, ze slavnosti Velikonoc, kdy pape? Franti?ek navzdory vá?ným zdravotním problém?m nám chtěl udělit po?ehnání z lod?ie baziliky svatého Petra a poté sestoupil sem na toto náměstí, aby z otev?eného papamobilu pozdravil celý ten po?etný zástup shromá?děný zde p?i velikono?ní bohoslu?bě. 

Touto svou modlitbou chceme nyní svě?it du?i na?eho milovaného nejvy??ího velekněze Bohu, aby mu dop?ál vě?né ?těstí v zá?ivém a slavném horizontu své nezměrné lásky.

厂惫ě迟lo nám poskytuje a vede nás p?i tom stránka evangelia, v ní? zazněl hlas samotného Krista, kdy? se ptal prvního z apo?tol?: ?Pet?e, miluje? mě víc ne? tito?“. A Petrova odpově? byla pohotová a up?ímná: ?Pane, ty ví? v?echno, ty ví?, ?e tě miluji!“. A Je?í? mu svě?il velké poslání: ?Pas mé ovce“.  To bude stálý úkol Petra a jeho nástupc?, slu?ba lásky ve stopách Mistra a Pána, Je?í?e Krista.

Navzdory své k?ehkosti a utrpení v posledním období se pape? Franti?ek rozhodl jít touto cestou sebedarování a? do posledního dne svého pozemského ?ivota. ?el ve stopách svého Pána, dobrého Pastý?e, který miloval své ovce do té míry, ?e za ně polo?il vlastní ?ivot. A ?inil tak se silou a klidem, v?dy nablízku svému stádu, Bo?í církvi. 

Kdy? byl kardinál Bergoglio 13. b?ezna 2013 v konkláve zvolen nástupcem pape?e Benedikta XVI., měl za sebou léta ?eholního ?ivota v jezuitském ?ádu, a p?edev?ím byl obohacen zku?eností jednadvacetileté pastora?ní slu?by v arcidiecézi Buenos Aires, nejprve jako pomocný biskup, poté jako biskup koadjutor a později jako arcibiskup.

Rozhodnutí p?ijmout jméno Franti?ek se od prvního okam?iku ukázalo jako volba programu a stylu, na něm? zamý?lel zalo?it sv?j pontifikát, p?i?em? se chtěl inspirovat duchem svatého Franti?ka z Assisi.  Zachoval si sv?j temperament a formu pastý?ského vedení a ihned vyzna?il otisk své silné osobnosti do ?ízení církve, navázal p?ímý kontakt s jednotlivci i obyvatelstvem, chtěl být v?em nablízku, s pozorností se obracel k lidem v nesnázích a bezmezně se věnoval zejména posledním na zemi i těm na okraji spole?nosti. Byl pape?em uprost?ed lidí s otev?eným srdcem v??i v?em. Byl také pape?em pozorným ke v?emu novému, co se objevovalo ve spole?nosti, a k tomu, co Duch svatý probouzel v církvi.

Svým charakteristickým slovníkem a jazykem bohatým na obrazy a metafory se v?dy sna?il osvětlit problémy na?í doby moudrostí evangelia, nabízel odpově? ve světle víry a povzbuzoval nás, abychom jako k?es?ané ?elili výzvám i protiklad?m těchto proměňujících se let, které s oblibou ozna?oval za ?změny epochy“. 

Byl nesmírně spontánní a prost?ednictvím neformálního zp?sobu dokázal oslovit v?echny, dokonce i lidí vzdálené církvi.

Pape? Franti?ek, bohatý na lidskou v?elost a hluboce vnímavý k dramat?m dne?ka, skute?ně sdílel úzkosti, utrpení a naděje na?í doby a rozdával se v útě?e a povzbuzení prost?ednictvím poselství, které dokázalo p?ímo a bezprost?edně zasáhnout lidská srdce. 

Jeho charisma vst?ícnosti a naslouchání, spojené se zp?sobem chování typickým pro dne?ní citlivost, se dotklo srdcí, ve snaze probudit morální a duchovní energii. 

Prvenství evangelizace bylo vodítkem jeho pontifikátu, který s jasným misioná?ským otiskem ?í?il radost z evangelia, co? byl také název jeho první apo?tolské exhortace Evangelii gaudium. Radost, která d?věrou a nadějí naplňuje srdce v?ech, kdo se svě?ují Bohu.

V?d?í nití jeho poslání bylo také p?esvěd?ení, ?e církev je domovem pro v?echny; domovem, jeho? dve?e jsou v?dy otev?ené. Opakovaně se uchyloval k obrazu církve jako ?polní nemocnice“ po bitvě, v ní? bylo mnoho raněných; církve, která se horlivě stará o problémy lidí a o velká trápení, su?ující sou?asný svět; církve, která je schopna sklonit se ke ka?dému ?lověku, bez ohledu na jakékoli vyznání a stav, a uzdravit jeho rány.

Nes?etná jsou jeho gesta a výzvy ve prospěch uprchlík? a vysídlených osob. Neustávající byl také jeho d?raz na práci ve prospěch chudých.

Je p?ízna?né, ?e první cesta pape?e Franti?ka vedla na Lampedusu, ostrov symbolizující drama emigrace s mnoha tisíci lidmi utopenými v mo?i. Ve stejném duchu se nesla i jeho cesta na Lesbos spole?ně s ekumenickým patriarchou a athénským arcibiskupem, stejně jako slavení m?e na hranici mezi Mexikem a Spojenými státy, p?i p?íle?itosti jeho cesty do Mexika.

Z jeho ?ty?iceti sedmi náro?ných apo?tolských cest z?stane v dějinách ta do Iráku v roce 2021, na kterou se vydal navzdory v?em aktuálním rizik?m. Tato náro?ná apo?tolská cesta byla balzámem na otev?ené rány iráckého lidu, který tolik trpěl nelidským p?sobením Islámského státu. Byla to také cesta d?le?itá pro mezinábo?enský dialog, dal?í zásadní rozměr jeho pastora?ní ?innosti.  Apo?tolskou náv?těvou v roce 2024 ve ?ty?ech asijsko-oceánských zemích se pape? dostal na ?nejvzdáleněj?í periferii světa“.  

Pape? Franti?ek v?dy stavěl do centra pozornosti evangelium milosrdenství a opakovaně zd?razňoval, ?e Boha neunavuje odpou?tět: v?dy odpou?tí, a? u? je situace těch, kte?í o odpu?tění ?ádají, jakákoli, a vrací je na správnou cestu.

P?ál si proto mimo?ádné Jubileum milosrdenství a zd?raznil, ?e milosrdenství je ?srdcem evangelia“.

Milosrdenství a radost z evangelia jsou dvě klí?ová slova pape?e Franti?ka.

Na rozdíl od toho, co nazval ?kulturou odpisu“, hovo?il o ?kultu?e setkávání a solidarity“. Téma bratrství prochází celým jeho pontifikátem v ?ivých tónech.  Ve své encyklice ?Fratelli tutti“ o V?eobecném bratrství chtěl o?ivit celosvětovou snahu o bratrství, proto?e v?ichni jsme děti tého? Otce, který je na nebesích. S d?razem ?asto p?ipomínal, ?e v?ichni pat?íme do stejné lidské rodiny a ?e nikdo se nezachrání sám.

V roce 2019 podepsal pape? Franti?ek během své cesty do Spojených arabských emirát? dokument ?Lidské bratrství pro světový mír a spole?né sou?ití“, v něm? p?ipomněl spole?né otcovství Boha.

V encyklice Laudato sì se obrátil na mu?e a ?eny na celém světě a upozornil na povinnosti a spoluodpovědnost v??i spole?nému domovu.  

Tvá?í v tvá? tolika zu?ícím válkám v posledních letech, nelidským hr?zám a nes?etným obětem na ?ivotech a ni?ení, pape? Franti?ek neustále pozvedal hlas s prosbou o mír a vyzýval k rozumnosti, k poctivému jednání s cílem nalézt mo?ná ?e?ení, proto?e válka – jak ?ekl – je jen smrt lidí, ni?ení domov?, nemocnic a ?kol. Válka, ?íkával, v?dy zanechává svět v hor?ím stavu, ne? byl p?ed ní: je to v?dy bolestná a tragická porá?ka pro v?echny.

'Stavějte mosty, a ne zdi' je výzva, kterou mnohokrát opakoval, a slu?bu ví?e jako nástupce apo?tola Petra v?dy spojoval se slu?bou lidstvu ve v?ech jejích rozměrech.

V duchovním spojení se v?emi k?es?any jsme zde v hojném po?tu, abychom se modlili za pape?e Franti?ka, aby ho B?h p?ijal v nesmírnosti své lásky.

Pape? Franti?ek si zvykl zakon?ovat své projevy a setkání slovy: ?Nezapomeňte se za mě modlit“.

Drahý Svatý ot?e Franti?ku, nyní my prosíme tebe, aby ses za nás modlil a abys z nebe po?ehnal církvi, po?ehnal ?ímu, po?ehnal celému světu, jak jsi to u?inil minulou neděli z balkonu této baziliky ve svém posledním objetí se v?ím Bo?ím lidem, ale v ideálním p?ípadě také s celým lidstvem, lidstvem, které s up?ímným srdcem hledá pravdu a dr?í pozvednutou pochodeň naděje.