V?stava vatik¨¢nsk?ch dokument?, kter¨¦ vypr¨¢v¨§j¨ª p?¨ªb¨§h jubilejn¨ªch rok?
Paolo Ondarza - Vatikán
Po mnoha letech se pro ve?ejnost otevírají t?i Paulínské sály Vatikánského apo?tolského archivu, které sousedí se Sixtinským sálem Vatikánské knihovny a jsou p?ístupné na náv?t¨§vnické trase Vatikánských muzeí. Poprvé se v nich koná výstavní akce: nese název ?Jubilea. Vzácné dokumenty z vatikánských sbírek¡°.
Výstava v Paulínských sálech
Tyto t?i místnosti byly sídlem ?nového¡° Pape?ského archivu Svatého stolce, který zalo?il Pavel V. Borghese v letech 1610-1612. Ji? d?íve slou?ily jako sídlo knihovník? Svaté ?ímské církve, po smrti kardinála Cesare Baronia v roce 1607 v?ak z?staly nevyu?ity. ?Podobn¨§ jako v p?ípad¨§ Svaté brány,¡° vysv¨§tluje pro Vatican News prefekt Apo?tolského archivu otec Rocco Ronzani, ?je pro nás toto otev?ení velmi významné. P?edstavuje otev?ení archivu nejen v¨§dc?m a odborník?m, ale i v¨§t?ímu po?tu lidí, kte?í mohou ocenit dokumentaci, kterou uchováváme. Spolu s knihovnou a Vatikánskými muzei máme v této ?ásti Apo?tolského paláce jakési spole?né bydli?t¨§. Je velmi p¨§kné, ?e kulturní a výzkumné instituce spolupracují na poslání zp?ístupnit v?em bohatství nesmírného d¨§dictví, které Svatý stolec vlastní a které p?edstavuje d¨§jiny církve a d¨§jiny lidstva.¡°
Apo?tolský archiv se otevírá ve?ejnosti
Apo?tolský archiv byl kdysi nazýván tajným, proto?e byl vyhrazen pro pot?eby pape?e. ?Archiv je p?ístupný bádání u?enc? p?inejmen?ím od roku 1881,¡° pokra?uje otec Ronzani ?ale krok za krokem se postupem ?asu jeho zp?ístupn¨§ní roz?í?ilo na ?ir?í ve?ejnost a výstava chce být jen dal?ím krokem.¡°.
Význam jubilea prost?ednictvím dokument?
Víra, historie a um¨§ní p?edstavují význam Jubilea prost?ednictvím expozice dokument? a materiál?, které se k n¨§mu vztahují. Z Apo?tolského archivu pocházejí ?etné buly vyhla?ující jubilea a? po to v roce 2025, kterou pape? Franti?ek podepsal 9. kv¨§tna 2024.
První jubileum a bula Bonifáce VIII.
Vzácnou záp?j?kou z Vatikánské knihovny, která bude po omezenou dobu vystavena v prvním sále, ne? ji v následujících m¨§sících nahradí odpovídající kopie zhotovená pro výstavu, je originál buly Bonifáce VIII. Antiquorum habet, kterou bylo v roce 1300 vyhlá?eno první jubileum. Tento dokument, a?koli byl datován 22. února 1300, stanovil po?átek Svatého roku na 24. prosince 1299, tedy na ?t¨§drý den, a byl p?e?ten ve Vatikánské bazilice b¨§hem svátku Stolce sv. Petra. Poté, co byl umíst¨§n na hlavním oltá?i, byl sv¨§?en kanovník?m bazilikální kapituly k ulo?ení do jejich archivu.
?Vystavujeme mimo?ádn¨§ zajímavé dokumenty, které jsou vydány p?ímo pape?skou autoritou,¡° komentuje prefekt Apo?tolského archivu: ?Od bul oznamujících Jubilea a? po dal?í, které se týkají konkrétního ?ivota poutník? a p?ijetí m¨§stem ?ímem se v?emi ustanoveními pape??, aby toto p?ijetí bylo co nejvhodn¨§j?í pro tak významný okam?ik v ?ivot¨§ k?es?anského spole?enství.
Jubilea ka?dých p¨§tadvacet let
Významná je bula Ineffabilis providentia, kterou v roce 1470 Pavel II. s ohledem na slabost lidského stavu, náchylného ke h?íchu, a krátkost pozemského ?ivota pusto?eného epidemiemi stanovil, ?e se má jubileum slavit ka?dých 25 let. Tuto periodicitu okam?it¨§ p?ijal Sixtus IV. a v bule Salvator Noster z roku 1472 vyzval kní?ata a ve?ejné p?edstavitele, aby zajistili bezpe?né cesty a p?ijatelné mýtné na Via Francigena, a chránili tak ?ímany p?ed zlod¨§ji a lupi?i, ale také poutníky p?icházející do ?íma p?ed p?edra?eným poho?t¨§ním. ?istotu, po?ádek ve m¨§st¨§ a mírné nájemné, aby se zabránilo vydírání a podvod?m, jich? se dopou?t¨§jí hostin?tí a hotelié?i na cizincích, doporu?il naopak pod trestem kardinál Federico Sforza, komo?í Apo?tolské komory, ve vyhlá?ce o nájemném s ohledem na jubileum roku 1650. Cílem tohoto opat?ení bylo rozptýlit ?patnou pov¨§st ?íma, která byla roz?í?ena v pr?vodcích pro poutníky a cizince ti?t¨§ných po celé Evrop¨§. ?Pape?ové,¡° poznamenává otec Rocco Ronzani, ?zasáhli, aby nájemci nezneu?ívali jubilea k vlastnímu prosp¨§chu. Vatikánské archivy uchovávají významná ustanovení nejvy??í církevní autority, ale také ka?dodenní ?ivot v¨§?ících a v?ech, které zasáhlo duchovní i ?asné dobro, je? k?es?anské spole?enství v pr?b¨§hu d¨§jin rozd¨§luje¡°.
Znamení Bo?ího p?ijetí
Mezi vystavenými dokumenty jsou také velmi zajímavé zprávy o p?ijetí ?estnácti poutník?, kte?í p?i?li ze ?výcarska a Francie v 18. století, s p?esným popisem pokrm?, které jim byly nabídnuty, a svatých míst, která nav?tívili.
?Tento dokument z osmnáctého století,¡° upozor¨¾uje prefekt Apo?tolského archivu, ?pochází z archivu arcibratrstva Gonfalone a lí?í dny pouti n¨§kolika poutník? ze zaalpských zemí, Savojc? a Francouz?, kte?í dorazili do ?íma, kde je na nám¨§stí Piazza del Popolo p?ivítal kardinál titulá?, patron tohoto arcibratrstva. Vypráví o doprovodu do hostince a dokonce i o jídelní?ku, který je t¨§mto lidem nabízen b¨§hem jejich dn? v ?ím¨§. Téma p?ijetí je úst?edním tématem toho, co chceme z jubilejního poselství p?edat. Jde o to, tlumo?it p?ijetí do Bo?ího srdce skrze jeho lásku a milosrdenství, které nás smi?uje a ?iní z nás nové lidi¡°.
Velké události 20. století
Na výstav¨§ jsou k vid¨§ní i stránky nov¨§j?í historie: Jubilea z roku 1925, kdy si ?ty?i roky p?ed podpisem Lateránských smluv Pius XI. st¨§?oval, ?e v¨§?ící mohou voln¨§ vstupovat na prahy bazilik a k hrob?m apo?tol?, tedy na prahy, které pape? ?dokud trvají sou?asné podmínky, nem??e a nesmí p?ekro?it¡°, nebo z roku 1950, kdy se konalo první jubileum éry masmédií a v portiku svatého Petra bylo postaveno pódium pro asi dv¨§ stovky noviná??, fotograf? a televizních kameraman?.
?Na výstav¨§,¡° dodává otec Ronzani, ?jsou zastoupeny dokumenty Jubileí, které byly obzvlá?t¨§ d?le?ité nejen jako církevní události, ale také jako nástroje sociálního smíru. Mám na mysli zejména bulu Indiction Iubilaeum Maximum z roku 1950. Pius XII. vyhlásil jubileum po druhé sv¨§tové válce s cílem duchovní obnovy k?es?an?, ale také jako p?ísp¨§vek ke smí?ení spole?nosti a obnov¨§ sv¨§ta po velké vále?né tragédii¡°.
Po Druhém vatikánském koncilu se v roce 1975 do ?íma sjelo osm a p?l milionu poutník?: Svatý rok p?ipomíná bula Pavla VI. s názvem Apostolorum Limina. A kone?n¨§, ne? se dostaneme k oslavám roku 2025, nemohla chyb¨§t bula Incarnationis mysterium, kterou Jan Pavel II. uvedl církev do t?etího tisíciletí. Tato událost byla poznamenána mea culpa za h?íchy, jich? se k?es?ané v pr?b¨§hu staletí dopustili, významnými kroky vp?ed v ekumenickém a mezinábo?enském dialogu a také velmi silným znamením nad¨§je, které sv¨§tu daly více ne? dva miliony mladých lidí, kte?í se s pape?em ve dnech 15.-20. srpna 2000 se?li v Tor Vergata na ³§±¹¨§³Ùovém setkání mláde?e.
Jubilejní symboly a p?edm¨§ty
Sou?ástí výstavy je i bohatá vitrína, která bývá obvykle vystavena p?i prohlídce Vatikánských muzeí. Pochází z odd¨§lení dekorativního um¨§ní a obsahuje více ne? t?icet p?edm¨§t? symbolizujících jubilea: cihly, kladiva a hladítka, nástroje pou?ívané p?i rituálu otevírání a zavírání Svaté brány. Svou krásou vynikají ty ze st?íbra, slonoviny a drahých kamen?, které pro Pia XI. vyrobil v roce 1925 Pio Cellini podle návrhu Biagia Biagettiho, tehdej?ího um¨§leckého ?editele Vatikánských muzeí, který si ve své kancelá?i uvnit? Auly po?ehnání z?ídil malou kovárnu.
Poutnická h?l
Symbolickým obrazem výstavy je polychromovaná mramorová insignie z roku 1600, která byla p?ilo?ena na Svatou bránu v okam?iku jejího uzav?ení a ozna?ovala místo, kam byla ulo?ena schránka s klí?i a pape?ovými medailemi. A kone?n¨§ s poutí, která p?ipomíná jubileum, souvisí bambusová h?l z poloviny 17. století, zdobená výjevy ze Starého a Nového zákona namalovanými ?ernou tu?í, spolu s erbem Inocence X. a vyobrazením baziliky svatého Petra p?evzatým z Greuterovy rytiny. Pravd¨§podobn¨§ pat?ila poutník?m popsaným v dobových kronikách, kte?í vstupovali do V¨§?ného m¨§sta s holemi zdobenými elegantními rytinami.
