Kardinál Czerny v Libanonu, aby p?inesl pape?ovu podporu této trpící zemi
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Z mnoha a mnoha cest po světě, které v posledních letech podnikl, bude mise do Libanonu, na kterou se od zít?ka 19. do neděle 23. února chystá kardinál Michael Czerny SJ, prefekt Dikasteria pro slu?bu integrálnímu lidskému rozvoji, tou nejnáro?něj?í a nejintenzivněj?í. Nejen kv?li programu plnému sch?zek, jako je setkání s Plenárním shromá?děním katolických patriarch? a biskup? Libanonu (APECL) a s velkým muftím (první kardinál, který bude jednat s nejvy??í islámskou právní autoritou v zemi), ale také kv?li emocionálnímu dopadu, jaký bude mít setkání zblízka s obyvatelstvem vy?erpaným ekonomickou krizí, dlouhou politickou patovou situací a izraelským bombardováním, které kromě devastace jihu země je?tě zhor?ilo nouzovou situaci vysídlených osob a uprchlík?.
V zemi cedr? bude jezuitský kardinál - jak se do?teme v programu zve?ejněném DSSUI - vést v bejrútském p?ístavu chvíli modlitby na památku dramatického výbuchu ze 4. srpna 2020, který si vy?ádal tisíce mrtvých a zraněných. Poté se kromě dal?ích plánovaných aktivit setká s mladými lidmi, kte?í se ú?astní mírového vzdělávání, nav?tíví ?kolu, která p?ijímá děti r?zných vyznání, a vydá se do Al Manhaj, známé jako ? favela St?edozemního mo?e“ kv?li extrémně vysoké mí?e chudoby a drogové závislosti. Nakonec se setká s některými migranty, vnit?ně vysídlenými osobami a uprchlíky, kterým pomáhá Caritas a Jezuitská slu?ba pro uprchlíky (JRS). Vatikánským médiím, která se mise zú?astní, vysvětluje smysl cesty sám kardinál Czerny. ?íká, ?e odjede s my?lenkou v srdci na pape?e, který je hospitalizován v Gemelli: "Svě?íme ho a jeho uzdravení Panně Marii Libanonské".
Va?e Eminence, jaký je ú?el va?í cesty do Libanonu?
Jedu na pozvání maronitského patriarchy Antiochie, kardinála Bechara Boutrose Raího. Pozvání p?i?lo loni v listopadu, ale nebylo mo?né jet, nyní jsem rád, ?e mohu jet a vydat svědectví o práci, kterou vykonala místní církev, zejména po válce, která si vynutila t?íměsí?ní vysídlení milionu lidí z jihu země.
Libanon je trpící zemí, která ji? několik let prochází hospodá?skou, sociální a politickou krizí, p?i?em? ta poslední se v sou?asné době zmírnila zvolením nového prezidenta. Pak válka, která zpusto?ila ji?ní oblast, a nyní nové p?ímě?í, které se zdá být stále k?eh?í. Jaké poselství chcete svou p?ítomností p?inést?
Poselstvím je, ?e Svatý otec pamatuje, modlí se, je solidární a posílá do Libanonu svou náklonnost. To je hlavní poselství, které do země velmi rád p?inesu. Myslím, ?e utrpení, které Libanonci a církev v těchto letech za?ili, je také poselstvím naděje. Je to díky odvaze, s ní? ?elili tolika a tolika výzvám. Výzvám, které stále p?etrvávají, ale které pro?ívají s inteligencí a tvo?ivostí. Ctnosti, které jsou d?le?ité pro tolik míst na světě, kde lidé zápasí s odli?nostmi.
Je to program plný setkání a sch?zek. Dojde také na chvíli se skupinou syrských uprchlík?, kte?í p?edstavují jeden a p?l milionu lidí, kte?í pobývají na libanonské p?dě. Co od tohoto setkání o?ekáváte?
Je d?le?ité zprost?edkovat blízkost Svatého otce uprchlík?m a v?em, kte?í je zastupují. A také je d?le?ité vyjád?it poděkování a podporu libanonskému lidu, který propor?ně nese nejtě??í b?emeno ze v?ech zemí světa. V Libanonu je ka?dý ?tvrtý obyvatel uprchlík. To je p?íklad pro svět, který má sklon ke xenofobii. Výzva uprchlík? je v?ak velká. Panuje zde velká nejistota a je zde docela hrozná skute?nost, toti? ?e vět?ina dětí narozených v táborech není registrována. Tak?e mnoho nezletilých je bez doklad?, a proto jsou ohro?eni obchodováním s lidmi a dětskou prací.
Mezi utrpení v Libanonu, které zmiňujete, pat?í i výbuch z roku 2020, který zdevastoval bejrútský p?ístav...
Ano, to z?stává velkou tragédií. P?jdeme se modlit za oběti a jejich rodiny, jak to udělal Svatý otec v srpnu, kdy? se setkal s rodinnými p?íslu?níky a slíbil, ?e bude pamatovat na jejich blízké a smísí své slzy se slzami vysídlených lidí.
Na programu jel také Vá? rozhovor s velkým muftím, nejvy??í sunnitskou právní autoritou v Libanonu.
Jsem velmi rád, ?e se s ním budu moci setkat. Zdá se, ?e jsem prvním kardinálem, který se s ním takto setká a bude s ním p?ímo hovo?it. Dělá mi radost, ?e Libanon je zemí dialogu, kde existují projekty - které nav?tívím - kde muslimové a katolíci spole?ně ?elí výzvám a obtí?ím. Zdá se mi to jako krásný p?íklad bratrství v praxi.
Pape? Franti?ek a p?ed ním Jan Pavel II. nazvali Libanon spí?e ne? zemí ?poselstvím“. ?Poselství země sou?ití a míru,“ konstatoval Franti?ek ve svém projevu k velvyslanc?m akreditovaným u Svatého stolce letos v lednu.Jaké naděje vkládáte do této země vy?
Pro mě je velkou nadějí pro Libanon to, aby se dokázal pohnout kup?edu, aby měl odvahu ?elit svým problém?m, neutíkal a nenechal se hnát do extrém?. Najít ?e?ení není snadné, musíme se o to sna?it spole?ně. Právě to vytvá?í skute?nou naději, k?es?anskou naději, víru ve vzk?í?ení a ?ivot, který nám p?inesl Kristus.
