Kardinál Parolin v Norsku: Doufáme v mír ve vál?ícím světě
Isabella Piro
Dar naděje pro ?celý svět a zvlá?tě pro oblasti poznamenané válkou“ vzýval dnes dopoledne, v sobotu 18. ledna, kardinál státní sekretá? Pietro Parolin v Oslu, kde p?edsedal m?i svaté p?i biskupském svěcení biskupa koadjutora Fredrika Hansena.
Kardinál ve své homilii adresoval zvlá?tní my?lenky ?su?ované Ukrajině, Palestině, Izraeli, Myanmaru a Súdánu“ a zároveň p?ipomněl - jak je d?le?itý ?ekumenismus bratrské lásky“, který je v této skandinávské zemi dob?e vyjád?en ?velkou otev?eností“, ?dialogem“ a ?vzájemnou spoluprací“, je? charakterizuje vztahy mezi katolíky a luterány. ?Tato cesta bratrství a k?es?anské solidarity,“ zd?raznil kardinál Parolin, ?je pot?ebněj?í a naléhavěj?í ne? kdy jindy, abychom mohli ?elit mnoha výzvám, které sou?asný svět p?ed církve staví“.
Stejně tak vatikánský státní sekretá? ocenil pomoc, kterou norská církev a skandinávská církev jako celek nabízejí rozvojovým zemím, ?po?ínaje p?ijímáním p?istěhovalc? a uprchlík?, které po celá ta léta probíhalo ve skute?ně katolické náru?i“.
Poté kardinál Parolin p?edal ?malému stádci“ norských vě?ících ?pozdrav a po?ehnání“ pape?e Franti?ka a poděkoval místnímu spole?enství ?za ka?dý ?in ?návratu k srdci‘“ - na který se pape? tak ?asto odvolává v nedávné encyklice Dilexit nos - a ?za ka?dé autentické gesto bratrství a solidarity, díky němu? na?i bli?ní vnímají p?ítomnost Kristova Srdce“.
V proslovu k monsignorovi Hansenovi - který byl 1. listopadu loňského roku jmenován koadjutorem diecéze Oslo - pak kardinál Parolin uvedl charakteristiky nezbytné pro jeho nové poslání, a to ?styl pokorné slu?by“, a nikoli ?uplatňování moci“; ?p?ipodobnění se Kristu, které vy?aduje neustálé osobní od?íkání“; ?neustálé vzývání Ducha“, aby se nedostal ?na scestí“ a neodchýlil se ?od nále?ité víry a morálky“.
Vyu?ování, posvěcování a ?ízení, dodal státní sekretá?, ?mají být hlavními úkoly pastorace zamě?ené na podporu pravé pedagogiky svatosti, jak uvedl svatý Jan Pavel II. v apo?tolské exhortaci Pastores gregis“. V této souvislosti kardinál p?ipomněl monsignoru Hansenovi etapy jeho vzdělávání: ?Nejprve ve farnosti a v diecézní kurii zde v Oslu, poté v ?ímě na studiích a jedenáct let v pape?ské diplomacii a tyto poslední dva roky jako sulpicián“. V?echny etapy, jak světitel ?ekl, ?pro?íval jako cestu ke svatosti s jejími vzestupy a pády“.
Nakonec kardinál Parolin svě?il slu?bu nového biskupa a celé místní církve ?Matce naděje“, aby ?v?dy osvětlovala cestu a den za dnem ji smě?ovala k nebi“.
Také v norském hlavním městě, podobně jako v minulých dnech v Pa?í?i, se v?era, 17. ledna, státní sekretá? setkal na institucionální úrovni s p?edstaviteli této země, zejména s králem Haraldem V. a ministrem zahrani?ních věcí Espenem Barth Eide. P?i obou rozhovorech,“ uvedl kardinál v rozhovoru pro ?Katolsk.no‘, noviny spadající pod Diecézní ú?ad pro sociální komunikaci, ?byl úst?edním tématem mír v mezinárodním kontextu“.
?Svatý stolec a Norsko sdílejí spole?nou touhu po míru,“ zd?raznil kardinál Parolin a poukázal také na to, ?e tato skandinávská země je ?velmi aktivním podporovatelem míru, který se ú?astnil a stále ú?astní mnoha mírových jednání na r?zných úrovních po celém světě“, který je v?ude poznamenán ?dramatickými a tragickými“ konflikty, je? nakonec postihnou i ?mnoho civilist?“. V tomto světě je ?pot?eba naděje“, p?ipomněl státní sekretá? a zd?raznil význam dialogu, jednání a vzájemného porozumění. Na druhé straně dodal, ?e ?posláním církve je být znamením míru a smí?ení, a to jak v rámci jednotlivých národ?, tak v mezinárodním spole?enství“.
Stejně tak kardinál Parolin poukázal na naléhavost bratrství, kterou p?ipomněl pape? Franti?ek v encyklice Fratelli tutti: ?Jsme povoláni ?ít jako rodina, rodina Bo?í“ a ?to je p?íspěvek církve světu, nyní a v?dy“, p?íspěvek uskute?ňovaný s cílem ?podporovat mír a vzájemné porozumění mezi národy“.
Kdy? se státní sekretá? pozastavil zejména nad konfliktem na Ukrajině, který v únoru p?í?tího roku dosáhne tragické hranice t?í let, ozna?il jej za ?velkou humanitární tragédii“, poznamenanou ?mnoha ztrátami, destrukcí“. Proto se zmínil o ?nabídce pape?e Franti?ka ke zprost?edkování“, nabídce ?mnohokrát opakované“. Kardinál Parolin zároveň zopakoval, ?e Svatý stolec usiluje o ?humanitární podporu“, aby ?pomohl vytvo?it podmínky pro budoucí mír“. ?Dali jsme p?ednost dětem a pracovali jsme na tom, aby se mohly vrátit z Ruska na Ukrajinu, ke svým rodinám,“ ?ekl s odkazem na iniciativu, kterou uskute?nil kardinál Matteo Maria Zuppi, p?edseda Italské biskupské konference a zvlá?tní vyslanec pape?e v Kyjevě, Moskvě, Washingtonu a Pekingu.
?Svatý stolec se také aktivně zasazuje o propu?tění vále?ných zajatc? a o zlep?ení podmínek jejich věznění,“ p?ipomněl kardinál Parolin, ?jde o d?le?ité úsilí o vytvo?ení podmínek, které umo?ňují mír“. V naději na co nejrychlej?í ukon?ení konfliktu kardinál na závěr zd?raznil, ?e ?k nastolení spravedlivého a trvalého míru je nutná d?věra“ mezi zú?astněnými stranami.
