杏MAP导航

Massimiliano Menichetti - Vatikán

Probíhají závěre?né p?ípravy v Ajacciu, které zítra p?ijme Petrova nástupce, prvního pape?e, který nav?tíví francouzský ostrov ve st?edu St?edozemního mo?e. Biskup korsického města, kardinál François Bustillo, zd?raznil, ?e Franti?kova p?ítomnost ?není výsadou, ale odpovědností“. P?jde o krátkou, asi dvanáctihodinovou, ale velmi intenzivní náv?těvu, která se vyzna?uje krásou a ?ivostí lidové zbo?nosti, tématy setkání, p?ijetí a pé?e o stvo?ení.

Zeptali jsme se vatikánského státního sekretá?e, kardinála Pietra Parolina, který bude Svatého otce na této cestě doprovázet, jak by mohla místní komunita p?evést to, co nazývá ?odpovědností“, do konkrétních ?in? pro budoucnost, a to jak na duchovní, tak na sociální úrovni:

Tato cesta Svatého otce se koná v srdci adventu a v bezprost?ední blízkosti zahájení Svatého roku 2025, a proto ji m??eme vepsat do doporu?ení svatého Pavla Titovi: ?...?ij na tomto světě st?ízlivě, spravedlivě a milosrdně, o?ekávaje bla?enou naději a zjevení slávy na?eho velkého Boha a Spasitele Je?í?e Krista... To musí? u?it, chválit a kárat se v?í autoritou“ (2,12-15). Pape? chce svou p?ítomností v Ajacciu p?ipomenout právě tuto výzvu a odpovědnost, kterou místní církev - biskup, kně?í, jáhni, zasvěcení mu?i a ?eny a v?ichni lidé zapojení na r?zných úrovních církevního ?ivota - najdou zp?sob, jak ji p?evést do konkrétních gest a ?in?. Zdá se mi, ?e praktická rozhodnutí by se měla inspirovat právě oněmi t?emi základními postoji, které p?ipomíná svatý Pavel a které jsou charakteristické pro ?ivot a svědectví k?es?ana ve světě: chovat se rozvá?ně, spravedlivě a zbo?ně. Jinými slovy, odpovědnost musí znamenat osobní a komunitní obrácení, návrat k nasměrování na?eho ducha k Pánu, který p?ichází, aby uskute?nil ?zázrak“ nového ?ivota, nové spole?nosti a nového světa.

Va?e Eminence, pape? uzav?e konferenci o lidové zbo?nosti ve St?edomo?í, které se zú?astní biskupové z r?zných národ?; je to jedine?ná p?íle?itost k dialogu a jednotě. Jaké plody o?ekáváte od tohoto setkání, které p?edstavuje víru zako?eněnou v tradicích a otev?enou evangelizaci?

Víme, jak d?le?itý je pro pape?e Franti?ka dialog, ?kultura setkání“, hledání vět?í jednoty a harmonie mezi spole?enstvími, církvemi, vě?ícími, zeměmi a národy... tedy v?eho, za co Pán Je?í? obětoval sv?j ?ivot: ?aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, ?e ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.“ (J 17,23). A jak d?le?itá je pro něj lidová zbo?nost! Právě na těchto dvou stě?ejních sou?adnicích se konference odehrává a právě na těchto dvou bodech chce p?inést ovoce. Dovolte mi p?ipomenout - o lidové zbo?nosti - to, co pí?e Svatý otec v kapitole o hlásání evangelia v apo?tolské exhortaci Evangelii gaudium (?. 122-126). ?íká nám, ?e lidová zbo?nost je evangeliza?ní silou, za ní? se skrývá hluboká víra, která se vyjad?uje spí?e symbolicky ne? racionálně, ale není bez teologického obsahu. Koneckonc? pape? Franti?ek nás vyzývá, abychom v matce, která se modlí r??enec za své nemocné dítě, v procesích a poutích, ve spontánní modlitbě ke svatým nebo ke krucifixu, v úctě k Panně Marii ve svatyni ... viděli malá-velká misijní gesta, která svěd?í o velké lásce a d?vě?e v Krista uk?i?ovaného a zmrtvýchvstalého.

Na závěr cesty bude mo?nost setkání s francouzským prezidentem Macronem na leti?ti. Jaké otázky se podle vás v tomto dialogu objeví, s cílem budovat mosty a bratrství, ale v tak slo?itém historickém okam?iku poznamenaném válkami?

Nemohu nyní ?íci, jaká témata budou v centru setkání Svatého otce s prezidentem republiky, ale dovedu si p?edstavit, ?e téma míru, v?ude tam, kde je dnes pot?ebný a o?ekávaný, bude klí?ové. Vzhledem k tomu, ?e do výro?í Vánoc Kní?ete míru zbývá u? jen několik dní, a vzhledem k sou?asným okolnostem ve světě bude jistě my?lenka míru dominantní. Je pak dob?e známo, jak moc le?í na srdci katolické církvi úcta k lidskému ?ivotu od jeho po?etí a? po p?irozený konec, a ta neváhá p?i ka?dé p?íle?itosti apelovat na p?edstavitele a vedoucí p?edstavitele stát?, i kdy? ví, ?e se jim to nemusí líbit. Tedy podle Pavlovy rady Titovi: ?To musí? u?it, doporu?ovat a kárat se v?í autoritou...“. Setkání se uskute?ní na leti?ti v Ajacciu, tedy uprost?ed St?edozemního mo?e. P?edstavuji si, ?e Svatý otec znovu potvrdí, ?e mare nostrumnesmí být "na?ím h?bitovem “ pro ty, kte?í hledají lep?í budoucnost a riskují své ?ivoty. To v?dy vyvolává otázku, jak p?ijmout jako bratry a sestry v lidstvu ty, kte?í klepou na dve?e a kte?í se ?asto podílejí na budování sociálního a hospodá?ského ?ivota na?ich zemí, a p?ijmout tak jejich talenty a energii. Tento postoj nám umo?ňuje stanovit pravidla, vy?adovat respektování na?ich zákon? a na?í sociální a kulturní rovnováhy, ale také a p?edev?ím spolupracovat se zeměmi odchodu, aby jejich děti mohly z?stat a najít to, co pot?ebují k d?stojnému ?ivotu jako ob?ané.

Franti?ek se během své náv?těvy setká s duchovními a bude slou?it m?i svatou. Jaké poselství o?ekáváte, ?e pape? adresuje kně?ím a laik?m?

Obecně, a zvlá?tě na apo?tolských cestách, je Svatý otec obzvlá?tě pozorný k historii lidí, které má p?ed sebou, ke kultu?e, do ní? jsou zasazeni, k otázkám, nadějím a utrpení, které ka?dý z nich nosí ve svém srdci. V tomto smyslu je nejlep?ím postojem ze strany nás v?ech ?neo?ekávat“ něco podle svého gusta, ale p?ijmout jeho slovo, naslouchat jeho magisteriu, abychom si opět nechali pomoci na cestě. Pape? Franti?ek, který se ocitl v srdci Evropy, jistě neopomene povzbudit a podpo?it svou blízkostí apo?tolské nasazení církve a jejích pastora?ních ?initel?, kně?í a laik?, a vybídnout jak vě?ící svět, tak ob?anské a politické instituce k dialogu a spolupráci pro spole?né dobro spole?nosti, a zejména těch nejzranitelněj?ích.