杏MAP导航

Gianluca Biccini - Vatikán

Dva budoucí světci - ji? ohlá?ený Pier Giorgio Frassati a salesiánka Maria Troncatti, misioná?ka v Ekvádoru, dva budoucí blahoslavení, mu?edníci ve Vietnamu, respektive v Kon?ské demokratické republice, a nový ctihodný; a navíc rovnocenné blaho?e?ení ?panělské ?eholnice Juany od K?í?e, která je ji? pova?ována za blahoslavenou díky úctě, která jí byla po staletí vzdávána. Pape? Franti?ek během audience udělené kardinálu prefektovi Marcellu Semerarovi v pondělí 25. listopadu pově?il Dikasterium pro svato?e?ení vyhlá?ením p?íslu?ných dekret?.

Frassati, mladý mu?, kterého si pape? Franti?ek velmi oblíbil

Pape? Franti?ek ji? p?i modlitbě Anděl Páně v neděli 24. listopadu p?edeslal, ?e mladý laik z Turína bude kanonizován 3. srpna p?í?tího roku v rámci Jubilea mladých a u p?íle?itosti stého výro?í jeho úmrtí 4. ?ervence 1925, dnes byl oznámen pozitivní výsledek ?ádného zasedání kardinál? a biskup? ohledně zázraku p?ipisovaného p?ímluvě tohoto blahoslaveného. Jedná se o uzdravení ze ?zranění Achillovy ?lachy“ týkající se kněze, tehdy seminaristy, ke kterému do?lo ve Spojených státech amerických v roce 2017. Během basketbalového zápasu v Los Angeles utrpěl tento mladý mu? takové zranění pravého kotníku, ?e ji? nemohl chodit. A proto?e se blí?ila nutnost operace, dovolával se p?ímluvy blahoslaveného Frassatiho, aby operaci nemusel podstoupit. Za tímto ú?elem zahájil seminarista novénu, na jejím? konci pocítil kolem bolestivé ?ásti silné teplo a od té chvíle ji? nepoci?oval ?ádné p?íznaky.

Frassati se narodil 6. dubna 1901 v Turíně v rodině vy??í st?ední t?ídy a byl synem Alfreda, agnostického noviná?e, který zalo?il a ?ídil noviny La Stampa. Dvěma syn?m, Pier Giorgiovi a Lucianovi, poskytla nábo?enskou výchovu p?edev?ím jejich matka. Během st?edo?kolských studií na jezuitském Sociálním institutu za?al mladý mu? denně p?istupovat ke svatému p?ijímání a zapojil se do konferencí sv. Vincence. Zapsal se na in?enýrskou fakultu Polytechniky v hlavním městě Piemontu, aby později ?mohl více slou?it Kristu mezi horníky“, a vstoupil do městského klubu Italské katolické univerzitní federace, kde posílil svou k?es?anskou formaci, ?ivil svou víru ka?dodenní eucharistií, rozjímáním o Bo?ím slově a ?astou zpovědí, doprovázenou vytrvalým sociálním apo?tolátem. Poté, co vstoupil do dominikánského t?etího ?ádu pod jménem bratr Jeroným, věnoval sv?j volný ?as pomoci těm nejchud?ím a nejodstr?eněj?ím. Pěstoval kulturní a sportovní zájmy a zároveň pokra?oval v horlivém apo?tolátu mezi svými vrstevníky. Frassati se postavil proti fa?istickému diktátorskému re?imu a vstoupil do Lidové strany. Zem?el v pouhých 24 letech na fulminantní poliomyelitidu, kterou se pravděpodobně nakazil p?i pé?i o chudé. Pier Giorgio Frassati je oblíbeným světcem pape?e Franti?ka - který ho ?asto navrhoval jako vzor pro nové generace a nedávno se svě?il: ?jako dítě jsem o něm sly?el, proto?e m?j otec byl ?lenem Katolické akce“ (projev k Národní radě mláde?e, 16. listopadu 2024). Dne 20. května 1990 byl Frassati beatifikován Janem Pavlem II.

Maria Troncatti, misioná?ka mezi ekvádorskými Indiány

Maria Troncatti z italské Brescie byla blaho?e?ena za pontifikátu Benedikta XVI. v listopadu 2012. Narodila se 16. února 1883 v Corteno Golgi ve skromné rodině, věnovala se práci na poli, pásla ovce a vytrvale se ú?astnila ?ivota ve farnosti. Byla p?itahována salesiánským charismatem a spiritualitou, a proto p?ekonala odpor svého otce a vstoupila do ?ádu Dcer Panny Marie Pomocnice k?es?an?, kde v roce 1908 slo?ila ?asné sliby a v roce 1914 vě?né sliby. Během první světové války se jako zdravotní sestra ?erveného k?í?e starala o vojáky na frontě. V roce 1922 byla ur?ena pro misii mezi Indiány v Ekvádoru, kde nechala postavit nemocnici, starala se o duchovní doprovázení, pé?i o chudé a umírající, podporu a vzdělávání ?en. Po několika onemocněních zahynula 25. srpna 1969 p?i leteckém ne?těstí v Sucúa, kdy? cestovala do hlavního města Quita na duchovní cvi?ení. Právě jeden domorodý mu? z provincie Morona Santiago v roce 2015 obdr?el zázrak pot?ebný ke kanonizaci této ?eholnice. Mu? se stal obětí pracovního úrazu p?i brou?ení nástroj? v truhlá?ské dílně, kdy ho do hlavy zasáhl velký úlomek kamene. Po nejisté první pomoci byl v bezvědomí, proto?e mu z lebky vytekla mozková hmota, p?evezen na kánoi a poté leteckou záchrannou slu?bou do nemocnice v Macasu, aby odtud byl p?evezen do nemocnice v Ambatu, kde se podrobil dlouhé operaci. Tvá?í v tvá? vá?nosti prognózy zraněného mu jeho ?vagr polo?il na hru? obrázek sestry Troncatti a za?al ji vzývat. Sestry salesiánky, které pokra?ovaly v misii této blahoslavené, se poté, co byly o události informovány, rovně? svě?ily její p?ímluvě. Krátce nato se pacient probral z kómatu a byl propu?těn z nemocnice, i kdy? ve vá?ném stavu, zbaven schopnosti mluvit a pohybovat se. Poté se mu?i zdálo o italské ?eholnici, která mu uzdravila nohu a ústa, p?edpověděla jeho uzdravení a po probuzení se za?al pohybovat a dokonce pronesl několik slov. Následovalo postupné zlep?ování jeho stavu, a to natolik, ?e o rok později byl tento tesa? schopen mluvit, chodit a znovu za?ít pracovat.

Mu?edníci z Vietnamu a Konga

Dva budoucí blahoslavení, oba mu?edníci, jsou Vietnamec Francis Xavier Tru'o'ng Bǚu Di?p, diecézní kněz, a laik Floribert Bwana Chui Bin Kositi z Kon?ské demokratické republiky.

Franti?ek Xaverský se narodil 1. ledna 1897 v Tân Dúc ve vietnamské provincii An Giang, ale na území vikariátu Phnom Penh, a knězem se stal v roce 1924. Zpo?átku p?sobil jako pastora?ní asistent ve vietnamské komunitě v Kambod?i, poté byl povolán zpět do Vietnamu jako u?itel ve velkém seminá?i a poté poslán do provincie B?c Liêu, kde zalo?il ?est nových komunit a věnoval se pastoraci povolání. Na konci druhé světové války bylo mnoho oblastí jeho země vypleněno bohatými vlastníky p?dy podporovanými násilnými ozbrojenými gangy. Také území farnosti tohoto slu?ebníka Bo?ího bylo vydrancováno a obyvatelstvo ohro?eno. Jako obhájce práv ob?an? se navzdory radám, aby se ukryl na bezpe?ném místě, Francis Xavier Tru'o'ng Bǚu Di?p nevzdal své komunity a 12. b?ezna 1946 byl spolu s dal?ími zajat skupinou milicioná??. Byl zav?en ve skladu rý?e, odkud byl odveden k výslechu, a o několik dní později bylo jeho znetvo?ené tělo nalezeno v p?íkopu.

Nověj?í, proto?e teprve 18 let staré, je mu?ednictví druhého budoucího blahoslaveného, mladého laika Floriberta Bwana Chui Bin Kositiho, zabitého in odium fidei 8. ?ervna 2007 v kon?ské Gomě. Narodil se tam 13. ?ervna 1981 v bohaté rodině, která mu umo?nila studovat na nejlep?ích ?kolách. Aktivně se zapojoval do farních aktivit a stal se opěrným bodem pro katolické studenty na univerzitě v Gomě, kde byl pro svou sociální anga?ovanost oceňován i vyu?ujícími a církevními p?edstaviteli. Právě v univerzitním prost?edí se seznámil s komunitou Sant'Egidio, stal se jedním z jejích místních vedoucích a dokázal zapojit dal?í vrstevníky do slu?by nejchud?ím v bou?livých letech pro toto pohrani?ní město, do kterého p?i?lo mnoho uprchlík? po rwandské genocidě v roce 1994. Po ukon?ení studia práv se zapojil do politiky. Po stá?i v hlavním městě Kinshase za?al pracovat na celnici v Gomě jako ?Commissaire de l'Avances“, který měl na starosti kontrolu potravin vstupujících do země. Odolával pokus?m o podplacení a nátlaku, aby nechal p?es hranice projít náklad zka?ené rý?e, který na?ídil zni?it. Jako odplatu ho 7. ?ervence 2007 unesly neznámé osoby a jeho mrtvolu, vystavenou mu?ení a bití, na?el o dva dny později jeden motocyklista.

?Santa Juana“

P?i té?e audienci pape? Franti?ek schválil dekret o potvrzení nepomíjivého kultu ?panělské Juany od K?í?e, rozené Juany Vázquez Gutiérrez. Tato profeska t?etího ?ádu svatého Franti?ka, abaty?e klá?tera ?Santa María de la Cruz“ v Cubas de Madrid, se narodila ve Villa de Azaña (dnes Numancia La Sagra, provincie Toledo) pravděpodobně 3. května 1481 a zem?ela v Cubas de La Sagra tého? dne roku 1534. Po smrti své matky, kdy? jí bylo pouhých sedm let, ode?la do domácnosti ke své babi?ce a tetě. Později, kdy? se chtěla zasvětit Bohu, utekla z domova, aby unikla domluvenému sňatku, a uchýlila se do Beaterio de Sant Maria de la Cruz de Terciarias de San Francisco v Cubas de la Sagra (Madrid). Zde v roce 1497 u?inila vyznání víry a později vykonávala r?zné práce jako kucha?ka, vrátná a sakristánka. V roce 1506 za?ala mít mystické zá?itky a o dva roky později se jí na těle od Velkého pátku do Velikono?ní neděle objevila stigmata. Tého? roku za?ala s kazatelskou ?inností a v roce 1509 byla zvolena abaty?í Beateria. Její kázání o hlavních liturgických svátcích zaznamenala jedna ze sester a shromá?dila je v knize Conorte. Její věhlas se roz?í?il po celém ?panělsku a dosáhl a? k císa?i Karlu V., který k ní nejméně t?ikrát p?i?el pro radu. Kv?li závisti některých sester a zejména nevra?ivosti matky viká?ky ji s. Juana nahradila ve funkci abaty?e, byla opět zvolena do ?ela Beateria a ve funkci setrvala a? do své smrti, po ní? okam?itě za?al spontánní a okam?itý kult vě?ících, kte?í ji nazývali ?Santa Juana“. Teprve později se v?ak za?alo uva?ovat o kanonické procedu?e, která měla své základní kameny v letech 1614-1616 diecézním procesem v Toledu a pokra?ovala apo?tolským procesem v letech 1619-1621, zavr?eným dekretem o schválení ctností 7. května 1630. Po dlouhé p?estávce byla kauza obnovena v roce 1664 slavením nekultovního procesu a procesu o revizi spis?, problematického kv?li obtí?ím s jejich nalezením, zejména p?vodního textu Conorte, nalezeného v královské knihovně v Escorialu a? v roce 1977. Tento nález umo?nil vydání rukopisu v roce 1996 a následné obnovení kauzy v roce 1999. Dne 18. b?ezna 2015 pape? Franti?ek schválil dekret o ctnostech. Kult sestry Juany de la Cruz, podpo?ený objevem, ?e její tělo z?stalo po mnoha letech neporu?ené, se navíc brzy roz?í?il i mimo ?panělsko, do dal?ích ?ástí Evropy, na Filipíny a do Severní Ameriky: v misálu belgického benediktinského opatství v Bruggách je zaznamenán liturgický svátek Santa Juany de la Cruz 3. května a klá?ter Santa Maria de la Cruz v Cubas de la Sagra (Madrid) je dodnes znám jako ?Convento de Santa Juana“. Proto se jí odedávna p?ipisuje titul blahoslavené.

Neustálá modlitba Josefa Langa

A kone?ně se ctihodným stane Bo?í slu?ebník Josef Lang, pomocný biskup záh?ebský. Narodil se 25. ledna 1857 v Lep?i?i v Chorvatsku v po?etné a velmi zbo?né rodině, v raném věku p?i?el o otce a byl p?ijat do arcibiskupského sirot?ince v chorvatském hlavním městě. Zde dozrál ke svému povolání a vynikal svými kvalitami natolik, ?e byl vyslán na dokon?ení vzdělání do ?íma. Po návratu do vlasti v roce 1880 byl o t?i roky později vysvěcen na kněze a stal se koadjutorem zlata?ského fará?e. Byl duchovním asistentem v nemocnici Milosrdných sester v Záh?ebu a poté profesorem pedagogiky na pedagogické ?kole tých? sester. Poté byl spirituálem a rektorem v arcibiskupském seminá?i a dostal tak v neklidném období na starosti formaci klerik?. V roce 1915 si ho arcibiskup Anton Bauer p?ál za svého pomocného biskupa a byl vysvěcen na titulárního biskupa v Alabandě. Věnoval se výchově svých vě?ících, nav?těvoval vesnice a zalo?il ?Chorvatské národní katolické sdru?ení“, hnutí laik? a kně?í zabývajících se výchovou a vzděláváním mláde?e, a stal se jeho p?edsedou. Vedl také ?Apo?tolát svatých Cyrila a Metoděje“ na podporu jednoty s východními k?es?any. V roce 1912 se zú?astnil Mezinárodního eucharistického kongresu ve Vídni a později byl jmenován p?edsedou prvního celostátního kongresu v Chorvatsku, který se konal v Záh?ebu. Zem?el v hlavním městě Chorvatska dne 1. listopadu 1924. Poslední etapa jeho ?ivota se vyzna?ovala neustálou a nep?etr?itou modlitbou, i kdy? u? nemohl vstát z l??ka a slou?it m?i.