Z¨¢v¨§re?n? dokument synody m¨¢ magisteri¨¢ln¨ª hodnotu
Antonella Palermo - Vatikán
Magisteriální hodnota záv¨§re?ného dokumentu, vztah jako styl, kterým církve vytvá?ejí spole?enství, zp?sob postupu ?studijních skupin¡° k jednotlivým aspekt?m, které se objevily b¨§hem práce a které si pape? p?eje podrobit dal?ímu rozli?ování, p?ínos laik? a ?en p?i budování církve, která je stále více participativní a mén¨§ hierarchická. To jsou otázky, o jejich? objasn¨§ní po?ádali dnes ve?er noviná?i ve vatikánském tiskovém st?edisku na tiskové konferenci na záv¨§r práce druhého zasedání XVI. ?ádného generálního shromá?d¨§ní biskupské synody. Spolu s prefektem Paolem Ruffinim, p?edsedou Komise pro informace, a Christiane Murrayovou, zástupkyní ?editele Tiskového ú?adu Svatého stolce, byli p?ítomni kardinál Mario Grech, generální sekretá? generálního sekretariátu synody, kardinál Jean-Claude Hollerich, S.I., generální zpravodaj, sestra Maria de los Dolores Palencia Gómez, C.S.J., delegovaná p?edsedkyn¨§, dva zvlá?tní sekretá?i otec Giacomo Costa, S.I., a monsignor Riccardo Battocchio.
Záv¨§re?ný dokument má magisteriální hodnotu
Jak si vykládat pape?ovo rozhodnutí nezve?ejnit postsynodální exhortaci pro budoucnost pape?ských dokument?? To je první otázka, která má vyjasnit pochybnosti o magisteriálním charakteru Záv¨§re?ného dokumentu. Teolog Battocchio odpovídá, ?e to, co pape? prohlásil, je v souladu s konstitucí Episcopalis communio , která ?íká, ?e pokud je dokument výslovn¨§ schválen ?ímským pape?em, podílí se na jeho magisteriu, p?i?em? nemá normativní hodnotu, ale poskytuje vodítka.
?Existuje jeden dokument, který není napsán, a tím je zku?enost,¡° dodal kardinál Grech, ¡°zku?enost, která byla v uplynulém roce ú?asná. Prvním plodem je synodální metoda, která je zárove¨¾ klí?em k tomu, abychom mohli usm¨§r¨¾ovat dal?í témata'. Hollerich p?ipomíná, ?e v lo¨¾ském roce se ve shromá?d¨§ní vzájemn¨§ podezíraly v¨§t?inové a men?inové skupiny. S rozvojem metody se tento postoj zm¨§nil: ?N¨§které názory z?stávají odli?né, to je nevyhnutelné, ale letos jsme skute?n¨§ za?ili synodalitu. Nikdo nebyl smutný. Nyní se musíme stát posly tohoto ovoce. Nese?li jsme se jen proto, abychom se podívali na struktury církve nebo abychom d¨§lali bitvu mezi frakcemi¡°.
Zm¨§nit jazyk: církev není nadnárodní korporace
V záv¨§re?ném dokumentu bylo zd?razn¨§no, ?e existuje tendence p?estat mluvit o v?eobecné církvi a chápat ji jako nadnárodní korporaci s r?znými pobo?kami nebo jako nákupní centrum s r?znými okrajovými odno?emi. Je zapot?ebí nového jazyka: existuje toti? spole?enství církví, které sv¨§d?í o tom, ?e je mo?ná jednota v nauce jako úd? jednoho t¨§la v Kristu. Místní církve tedy nejsou ?úrovn¨§¡°, ale pouze ?r?zné zp?soby pro?ívání vztah?¡°. Battocchio zd?raznil, ?e kdy? pape? ?íká, ?e dokument "není normativní", neznamená to, ?e církve nezavazuje, ale nazna?uje sm¨§r, kterým se mají v?ichni spole?n¨§ ubírat v pluralit¨§, která je pro Kristovu církev od po?átku charakteristická. ?Nejde tedy o zákony, které p?icházejí z centrální instance a mají být p?izp?sobeny na periferiích, ale jde o odpov¨§? na výzvu k obrácení (nejen morálnímu), tedy o výzvu k jinému zp?sobu pro?ívání církevních vztah?¡°.
Zako?en¨§ní a poutníci
?Existují body, které mohou p?sobit jako kvas, aby tato misioná?ská skute?nost, kterou je církev, rostla,¡° pokra?oval Battocchio v ilustraci záv¨§re?ného dokumentu. ?Zako?en¨§ní a poutníci¡° je perspektiva, v ní? chce církev reagovat a vydávat sv¨§dectví v globalizovaném sv¨§t¨§, potvrdil Costa v odpov¨§di na otázku, jak sladit po?adavky východních církví, zejména pokud jde o liturgii, a po?adavky latinské církve s ohledem na ?asto nucené migrace, které hrozí ztrátou tradic, ob?ad? a nábo?ensko-kulturních zvlá?tností: ?Zako?en¨§ní je nezbytné,¡® ?ekl jezuitský zvlá?tní sekretá?, ¡°ale nem??eme ho pro?ívat se zdmi, zakotveni ve vlastních pozicích. A dodal, ?e jedním z nejkrásn¨§j?ích aspekt? shromá?d¨§ní bylo práv¨§ znovuobjevení d¨§dictví východních církví, které je velkým bohatstvím. Stejn¨§ jako je nap?íklad velkým bohatstvím kontakt s více ne? t?iceti r?znými národnostmi, který sestra Maria v Mexiku za?ívá p?i své b¨§?né pastora?ní práci.
Costa p?ipomn¨§l podstatnou v¨§c: latinská církev a katolická církev nejsou toté?. Neshodují se práv¨§ proto, ?e v diferencovaném zp?sobu vt¨§lování víry je t?eba uchopit bohatství. To je tedy t?eba zachovat, ale nikoliv rigidn¨§, nýbr? hledáním zp?sob?, ?jak se prom¨§nit¡°. ?Musíme se stát jakýmsi st?ediskem, v n¨§m? se takto odli?ní lidé mohou navzájem rozpoznat jako brat?i a sestry, d¨§ti jednoho Otce¡°.
Laici a ordinovaní duchovní, dopl¨¾ující se postavy
V ?. 76 Záv¨§re?ného dokumentu se jasn¨§ uvádí, ?e ?nejde o to stav¨§t do protikladu to, co m??e d¨§lat ordinovaný slu?ebník, a to, co m??e d¨§lat laik. Jedná se o r?zné slu?by, které lze pro?ívat integrovan¨§ a dynamicky, laiky nelze pova?ovat za ?náhradníky¡°. A to jist¨§ musí platit v odlehlých oblastech sv¨§ta, ale také ve stále více sekularizované Evrop¨§, kde, jak ?íká Hollerich, "si lze p?edstavit poskytnutí prostoru více postavám", tedy prostor pro chápání církve v nepyramidální, ale komunitní vizi. V liturgii, co? je otázka, kterou je t?eba teprve vyhodnotit, ?není v plánu nahradit kn¨§ze laiky¡°. Jist¨§, tam, kde je to vhodné a p?ispívá to k v¨§t?ímu p?ilnutí ke konkrétní zku?enosti daného území, ?m??e být liturgie více participativní¡°. Hollerich nap?íklad uvedl, ?e ve své diecézi, kde ?ije mnoho Portugalc?, ?asto slaví v tomto jazyce, n¨§kdy dokonce s pou?itím brazilského misálu, který umo?¨¾uje ?ir?í zapojení. B¨§hem synodní práce se ostatn¨§ ?asto objevoval význam ned¨§lní eucharistie jako ?místa, kde se ?lov¨§k u?í a kde m??e také symbolicky pochopit, co znamená budovat spole?enství, která autenticky ?ijí evangelium¡°.
?enský diakonát z?stává otev?enou otázkou
"Ji? sou?asné ³ú»å?±¹´Ç»å²Ô¨§²Ô&¾±²¹³¦³Ü³Ù±ð; po?ítá s tím, ?e se na formaci vysv¨§cených slu?ebník? budou podílet r?zné osobnosti," vysv¨§tlil monsignor Battocchio, jaký bude p?ínos ?en v seminá?ích a jak by se p?ípadn¨§ mohl vyvíjet. ?To se bude muset ukázat v r?zných souvislostech. Existuje mnoho seminá??, kde se aktivn¨§ podílejí rodiny, mu?i i ?eny, kte?í nejsou ?leny kléru.¡° Lucemburský kardinál zase ?íká: ¡°Nechci seminaristy p?ipravit o p?ínos, který mohou ?eny p?inést¡°. Zde kardinál Grech vypráví o tom, jak nedávno nav?tívil jedno místo v Evrop¨§, kde byl pár, který v této oblasti pomáhal: ?To u? je zku?enost, ne výmysl synodálního shromá?d¨§ní. Dokonce i v Latinské Americe ji? existují tyto dary, charismata a slu?by, které shromá?d¨§ní oce¨¾uje¡°.
Je otázka ?enského diakonátu otázkou, která m??e z?stat otev?ená? To je dal?í otázka, která vyprovokovala ?e?níky. Hollerich uvádí, ?e ?jde o velmi choulostivou otázku¡°. A upozor¨¾uje, ?e pape? ne?ekl ani to, ?e ?eny budou vysv¨§ceny, ani to, ?e nebudou. ??ekl, ?e to z?stává otev?enou otázkou¡°.
Osud studijních skupin
Deset ?studijních skupin¡° ukon?í svou práci v ?ervnu. Ohledn¨§ osudu jejich práce se Costa nedomnívá, ?e dojde k návratu na toto shromá?d¨§ní, ale k postoupení biskupským konferencím v?ech církví, které zastupují: Pape? p?ece ?ekl, ?e jim chce i nadále naslouchat, nepoh?bít rozhodnutí, ale dát více ?asu na rozva?ování.
