Synoda: reflexe o ?en¨¢ch a laic¨ªch a v?zva k naslouch¨¢n¨ª t¨§m, kte?¨ª poci?uj¨ª vylou?en¨ª
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Dnes ráno, 4. ?íjna, na svátek svatého Franti?ka z Assisi, za?ala II. generální kongregace synodálního shromá?d¨§ní p?áním v?eho nejlep?ího pape?i a v?em, kte?í nesou jména Franti?ek a Franti?ka. V sále bylo p?ítomno 351 ?len?, kte?í si vyslechli zprávy p¨§ti stol? v r?zných jazycích, z nich? vyplynuly spole?né otázky týkající se samotného pojetí synodality, ?ne jako techniky, ale jako stylu¡°, a témat, jako je role ?en, p?ítomnost laik?, ?aktivní¡° naslouchání ?lidem, kte?í se nedr?í p?edpis? církve¡°. Té?e církve, která ?ve sv¨§t¨§ sirotk?¡° m??e p?edstavovat ?rodinu t¨§ch, kte?í ?ádnou rodinu nemají¡°, uvedli ?e?níci skupin, jak na denní konferenci ve vatikánské tiskové kancelá?i informovali prefekt dikasteria pro komunikaci Paolo Ruffini a Sheila Piresová, resp. p?edseda a tajemnice komise pro informace.
Nikoliv v?echna charismata musí být slu?bami
Informovali zejména o tom, ?e dnes dopoledne byl v Aule Pavla VI. n¨§kolikrát p?ipomenut ?obraz církve jako Kristova t¨§la, které tudí? sdru?uje mnoho úd?, to znamená mnoho slu?eb a charismat, ale v jednom t¨§le¡°. A v tomto smyslu bylo rozebráno téma role ?en a laik?. ?Je t?eba rozli?ovat,¡° zazn¨§lo, ?v?echna charismata jsou d?le?itá, ale ne v?echna musí být nutn¨§ slu?bami¡®.
Úloha a p?ínos ?en
Podle sd¨§lení referent? se v n¨§kterých skupinách m¨§lo uva?ovat o tom, zda ur?ité otázky ?p?iná?í móda a ideologie, nebo skute?né církevní rozli?ování¡°, a to bez ?ideologických a p?edpojatých p?ístup?¡°. V tém?e rámci bylo znovu zd?razn¨§no, ?e ?d?stojnost ?en je ka?dému v¨§?ícímu prop?j?ena ve k?tu¡°, zatímco v otázce sv¨§cení ?en bylo ?ádáno, aby se ?prohloubilo studium n¨§kterých slu?eb, jako je ?slu?ba út¨§chy¡®, a aby se ?neztrácel d?raz na p?ínos ?en v minulosti i sou?asnosti¡®.
Ze strany ?len? synody zazn¨§l d?razný po?adavek na ?stejnou d?stojnost a spoluodpov¨§dnost v?ech pok?t¨§ných za církev. Na tomto základ¨§ lze zd?vodnit ?zapojení ?en, laik? a mladých lidí do rozhodovacích proces? církevního ?ivota¡°. A je?t¨§ ke vztahu mu?e a ?eny n¨§které skupiny vyzvaly, aby ?se identifikovaly obavy a strachy, které se skrývají za ur?itými postoji, proto?e tyto obavy v církvi vedly k postoj?m ignorance a pohrdání v??i ?enám". Tedy ?identifikovat, aby bylo mo?né vylé?it, aby bylo mo?né rozli?ovat¡°.
Laici, jazyk, tvá? chudých
N¨§které jazykové stoly upozornily na to, ?e na n¨§kterých místech Instrumentum laboris se pouze n¨§kolikrát zmi¨¾ují laici, stejn¨§ jako rodina ?domácí církev¡°. Je t?eba prohloubit také vztah mezi místními církvemi a kulturami, proto?e ka?dá místní církev je ?utvá?ena¡° ur?itou kulturou a zárove¨¾ z?stává sama sebou. V tomto duchu byla zmín¨§na i otázka jazyka, p?i?em? zazn¨§la výzva k jeho ?zjednodu?ení¡° a ke zm¨§n¨§ ?n¨§kterých formulací, které jsou plodem eurocentrické a západní perspektivy¡°. A kone?n¨§ jako poslední bod zazn¨§la dvojí výzva ?vycházet z pastora?ních zku?eností a skute?ností, proto?e ?ivot je d?le?it¨§j?í ne? teorie¡°, a ?dívat se do tvá?e chudých zran¨§ných válkami, násilím, zneu?íváním¡°. ?Jejich jemná a delikátní p?ítomnost, jejich po?adavky, jejich zp?sob ?ivota nás mohou vést k tomu, abychom se zbavili toho, co nás zotro?uje a odcizuje¡°.
Více ne? t?icet volných vstup?
Ruffini vysv¨§tlil, ?e po p¨§ti p?edná?kách byla generální kongregace v¨§nována volným vystoupením. Bylo jich celkem 36 a sahaly od významu laik?, proto?e ?budoucnost církve a církev budoucnosti¡° bude záviset na jejich ?vitalit¨§¡° (co?, jak bylo znovu zd?razn¨§no, ?samoz?ejm¨§ nesni?uje nepostradatelnost kn¨§?ství¡°), a? po otázku ?en, p?i?em? jeden z p?ísp¨§vk? ozna?il za ?mezeru¡° skute?nost, ?e ??eny jsou vnímány pouze jako ut¨§?itelky, a ne jako n¨§kdo, kdo m??e kázat, nebo skute?nost, ?e nemohou stát v ?ele organizace¡°. Stejn¨§ tak na p?íkladu misioná?ek, v?etn¨§ lai?ek, které se starají o celé komunity po celém sv¨§t¨§, bylo na shromá?d¨§ní zopakováno, ??e existují ?eny, které cítí Bo?í volání a ?ádají o sv¨§cení¡°. A bylo po?ádáno, aby ?ve studijní skupin¨§ pro kn¨§?ské slu?by a charismata byly zastoupeny ?eny a aby výsledky práce této skupiny mohly být projednány v synodálním prostoru, aby se poskytly rady a u?inilo se rozli?ování¡°.
Dialog a naslouchání
Ve volných projevech zazn¨§lo, ?e je d?le?ité ?rozvíjet synodální spiritualitu aktivního naslouchání, blízkosti, podpory bez p?edsudk?, a to i t¨§ch, kte?í jsou jiní, t¨§ch, kte?í nám nejsou p?íjemní¡°. ??lov¨§k neposlouchá druhé proto, aby zjistil, zda jsou dostate?n¨§ inteligentní nebo zda se mnou souhlasí, ale zda ti, kte?í mluví, mají prvky, z nich? se mohu pou?it,¡° uvedli synodní otcové a matky, z nich? n¨§kte?í vyzývali k v¨§t?ímu dialogu s kulturami, filozofiemi, nábo?enstvími. ?Musíme respektovat a uznávat druhého, proto?e to spojuje Bo?í lid¡°. Je?t¨§ k tématu naslouchání, vycházeje z tématu ?Roz?i? prostor svého stanu¡°, po?ádali o ?hlub?í naslouchání lidem v podmínkách chudoby a utrpení a lidem, kte?í se cítí vylou?eni ze spole?nosti a církve¡°. Tedy rozvedení, lidé na okraji spole?nosti, Lgbtq+ komunita.
?Roz?í?it prostor¡° v liturgii
Nechyb¨§l ani poukaz na klerikalismus s d?razem na to, ?e ?v církvi není pán ani poddaný. Je jen jeden mistr a v?ichni jsme brat?i¡°. ?Zajímavá¡°, jak upozornil Ruffini, byla také zmínka o ?opakovaném a aplaudovaném¡° tématu liturgie, která se m??e stát ?zrcadlem synodality¡°. ?Kn¨§z p?edsedá, ale není jediným celebrantem,¡° zazn¨§lo. Jeden z návrh? zn¨§l, ?e ?p?i p?í?tí spole?né liturgii ?len? synody by se mohl ?zv¨§t?it¡® prostor stanu¡°.
Vystoupení ?e?ník?
U ?e?nického pultu na tiskové konferenci pak vystoupili ?ty?i hosté: Kardinál Cristóbal López Romero, arcibiskup z Rabatu (Maroko) a p?edseda Cerny (Severoafrické regionální biskupské konference); Mons. Antony Randazzo, p?edseda Federace katolických biskupských konferencí Oceánie (Fcbco), biskup z Nanterre (Francie) Matthieu Rougé a ?monja twitera¡° Xiskya Lucia Valladares Paguaga z Nikaraguy, odbornice na sociální média a digitální evangelizaci.
Zku?enosti z diecézí, národ? a kontinent?
V?ichni ?ty?i ?e?níci vypráv¨§li o zku?enostech se synodalitou ze svých vlastních prost?edí: farností, diecézí, národ? a kontinent?. Nejprve kardinál Lopéz Romero referoval o zku?enostech v Africe ?jedné jediné ?eholnice, která vytvo?ila hnutí sdílení, reflexe, o synodalit¨§¡° a která ?sama dokázala více ne? mnohé biskupské konference¡°, a poté o r?zných synodálních setkáních v Maroku, která umo?nila samotným k?es?an?m ?objevit, kdo jsme, málo po?etní, ale pat?ící do více ne? 100 zemí: mimo?ádné bohatství, ale také n¨§které obtí?e v pro?ívání spole?enství¡°.
O ?synodální praxi¡° v Nanterre hovo?il také monsignor Rougé, který se v?ak cht¨§l více zam¨§?it na velkou synodu ve Vatikánu: ?Jsme velmi rádi, ?e se m??eme znovu setkat, souvisí to s intenzitou, s jakou jsme pro?ívali první zasedání. Ka?dý p?ijel s pochybnostmi a obavami, pak jsme metodou rozhovoru v Duchu svatém pro?ili hlubokou duchovní zku?enost, kterou jsme se sna?ili sdílet v na?ich diecézích¡°. U?ite?ná byla pape?ova slova: ?Synoda není parlament¡°. ?Loni to ?ekl dvakrát, letos jen jednou, proto?e si myslel, ?e jsme to pochopili,¡° usmál se biskup.
K?ehkost zemí Oceánie
Ze st?edu Evropy p?esunul monsignor Randazzo sv?j pohled na rozlehlé území Oceánie, ?obrovskou oblast planety¡°, která je v?ak ?k?ehká¡°, a to s ohledem na oblasti, jako je Papua-Nová Guinea, kterou pape? nedávno nav?tívil, ?alamounovy ostrovy, r?zná tichomo?ská souostroví, která n¨§kdy trpí pocitem opu?t¨§nosti. Bylo toti? ?velkou radostí¡°, ?ekl Randazzo, ?vid¨§t ?t¨§stí na tvá?ích lidí¡° po Franti?kov¨§ p?íjezdu do Port Moresby, ?kdy? si uv¨§domili, ?e si pape? na?el ?as, aby sem p?ijel z ?íma a p?ekonal celý sv¨§t, aby se dostal do jedné z nejk?eh?ích oblastí na zemi, která je v?ak tak bohatá na p?írodní zdroje¡°. V této souvislosti biskup odsoudil jistou ?chamtivost¡° vysp¨§lých národ?, které p?icházejí a po?adují dohody a kompromisy s chudými, a tedy zranitelnými národy, aby získaly kovy, vzácné zdroje, stromy. Tím jsou ni?eny p?írodní zdroje, st¨§?oval si, trpí celá spole?enství. Sta?í také pomyslet na migranty v mo?ích Oceánie, kte?í mí?í do stabiln¨§j?ích zemí, ?proto?e musí opustit své domovy kv?li stoupajícímu mo?i, kv?li potáp¨§jícím se ostrov?m¡°. ?Na synodální cest¨§ nesmíme zapomenout na národy Oceánie,¡° zd?raznil monsignor Randazzo. Pro n¨§ ?není pojem synodality n¨§?ím cizím, ale naopak n¨§?ím, co znají a uplat¨¾ují ji? tisíce let: setkávat se a vzájemn¨§ si s úctou naslouchat¡°. Hovo?í o oceánech, lesích, rybolovu, ale také o ví?e. Bohu?el v?ak n¨§kdy p?eva?ují témata stanovená ?bohatými lidmi, kte?í rozhodují o tom, co je d?le?ité¡°, nebo ?úzká, specifická témata¡°.
?ádné korporativní modely v církvi
P?edseda Fcbco mezi t¨§mito tématy - na naléhání noviná?? - poukázal na sm¨§?ování církve k následování korporativních model?. ?Nejsem moc rád, kdy? sly?ím lidi mluvit o vytvá?ení sítí... Je to ?e? podnikatel?. Na?ím jazykem je spole?enství, být spolu. Sna?íme se být tak sofistikovaní, ?e riskujeme vylou?ení lidí¡°.
Skute?ným skandálem je vylou?ení ?en
I v otázce sv¨§cení ?en, ?která se táhne u? léta¡°, zd?raznil Randazzo, ?je to malá men?ina se západním hlasem, která se na tento bod upnula¡°. Skute?ným ?skandálem¡° je, ?e ??eny jsou v církvi tak ?asto p?ehlí?eny¡°, nebo je?t¨§ h??e, ?jsou stav¨§ny na okraj, jsou ob¨§tmi násilí, dokonce domácího násilí, jsou vylou?eny z pracovního prost?edí¡°: ?Je to skandál proti evangeliu!
Význam digitální misie
Téma ?en s. Xiskya p?eru?ila a místo toho zd?raznila naléhavost práce v digitální misii, která se m¨§ní stejn¨§ jako se m¨§ní ?fyzická¡° misie v é?e nových technologií a um¨§lé inteligence. ??edesát p¨§t procent sv¨§tové populace nav?t¨§vuje digitální prost?edí,¡° ?ekla, ?fyzická chudoba se vyskytuje i v sociální oblasti¡°. Od za?átku synody, vysv¨§tlila ?eholnice, se p?i biskupských konferencích z?izují kancelá?e, po?ádají se setkání s misioná?i ze 67 zemí a sdílejí se zku?enosti digitálních misioná?? - po?etn¨§j?ích v Latinské Americe ne? v Evrop¨§ -, kte?í se sna?í doprovázet a být nablízku ?vzdáleným, kte?í hledají pravdu a jdou ran¨§ni sv¨§tem, také kv?li ?patným zku?enostem s církví¡°.
?³§²¹³¾²¹°ù¾±³Ù²¹²Ô±ð²¹°ù¡°
Pro tuto práci, jak sd¨§lila sestra Xiskya, dostala od pape?e osobn¨§ radu s neologismem: ?³§²¹³¾²¹°ù¾±³Ù²¹²Ô±ð²¹°ù¡°, tedy být milosrdnými Samaritány, kte?í ?oslovují lidi, kte?í jdou po digitálních cestách¡°, a to jak ty, kte?í ?cht¨§jí znovu objevit hodnoty evangelia¡°, tak i ty, kte?í ?nikdy nesly?eli Je?í?ovo jméno¡°. Synodalita v tomto sm¨§ru p?edstavuje velkou ?nad¨§ji¡° vzhledem k ?polarizaci na sociálních sítích¡° a ?toxickým vztah?m¡°.
?e?ení problém?
Kardinál Lopéz Romero hovo?il také o bohatosti synodálního itinerá?e: ?Tato synoda je nesmírn¨§ obohacující. Na?e církev je stále p?íli? europeizovaná, západní. Musíme pro?ít tuto cestu a vzájemn¨§ si pomáhat, aby církev vy?la katoli?t¨§j?í, univerzáln¨§j?í¡°. V této souvislosti uvedl p?íklad afrického biskupa z diecéze s mnoha povoláními a mnoha k?ty: ?Vy?ítal jednomu evropskému biskupovi, ?e mu cht¨§l dát lekci, kdy? jeho kostely byly prázdné¡°. Jist¨§, ?my Evropané se musíme nau?it být pokorní, ale ani Afri?ané se nesmí chlubit, proto?e úsp¨§ch nezávisí na po?tu. Musíme si navzájem pomáhat, abychom ?ili podle evangelia,¡° ?ekl kardinál. ?Budou kroky vp?ed, kroky vzad, setkání, st?ety, ale musíme projevit zralost být trp¨§liví, ti, kte?í jdou rychleji, po?kají na ty, kte?í jdou pomaleji... Je dob?e, ?e existují problémy, je t?eba je ?e?it, a ne je zametat pod koberec.¡°
Reakce na Fiducia Supplicans
Na záv¨§r byla zmín¨§na také doktrinální deklarace Fiducia Supplicans, která zavedla ?ehnání osob stejného pohlaví, co? vzbudilo opa?né reakce práv¨§ v africké církvi. Jedná se o dokument, zd?raznil marocký kardinál, ?který m¨§l projít synodální cestou, nevze?el ze synody, ale z dikasteria pro nauku víry. Moje biskupská konference se vyslovila jinak, nebylo to s námi konzultováno. Africký kontinent se vyslovil, ani? by to bylo konzultováno s celou Afrikou¡°. P?edseda Secamu, jak sd¨§lil Lopéz, ?se nám ostatn¨§ omluvil¡°. I to je synodalita a nau?it se jí, uzav?el kardinál, ?není snadné¡°.
