杏MAP导航

Antonella Palermo a Roberto Paglialonga - Vatikán

Místa synodality“ nejsou chráněná nebo institucionální, ale jsou to ?větrné k?i?ovatky, kde vane Duch‘. Proto - jak zaznělo 17. ?íjna na brífinku pro noviná?e v Tiskovém st?edisku Svatého stolce - ?bylo na shromá?dění navr?eno církevní shromá?dění St?edomo?í, které by naslouchalo hlas?m migrant?“. Shromá?dění vyjád?ilo vdě?nost za to, co církve dělají pro jejich p?ijetí, a za struktury, které vytvá?ejí sítě v této oblasti vzájemné blízkosti.

Pozornost věnovaná lidem s posti?ením a student?m z r?zných nábo?enství

Ve ?tvrtek 17. ?íjna dopoledne bylo na shromá?dění p?ítomno 346 osob; volně se hovo?ilo o tématech 2 a 3 Instrumentum laboris. Zazněla výzva k o?ivení role farností, k vět?ímu p?ímému zapojení mladých lidí a ke skute?né pozornosti věnované lidem s posti?ením s vytvo?ením ad hoc rady. ?Bez p?etvo?ení farností do sítí nebo malých sousedících spole?enství se synodalita zpomaluje a hrozí, ?e se stane centraliza?ním prvkem,“ informovala Sheila Pires, tajemnice Komise pro informace o synodě. Dal?í ?e?ené otázky: otázka ?virtuálních sítí“, jako je Talitha Kum, a zp?sob jejich propojení s biskupskými konferencemi; návrh spole?né platformy pro studenty r?zných nábo?enství nav?těvující katolické ?koly. Navíc právě studenti budou ur?itým zp?sobem zapojeni do pr?běhu synody, kdy? se v pátek 18.10. kardinálové Jean-Claude Hollerich a Mario Grech, sestra Leticia Salazarová a biskup Daniel Flores uvolní pro setkání s některými univerzitními studenty na témata projednávaná na shromá?dění.

Vět?í propojení mezi ?ímskou kurií a místními komunitami

Prefekt Paolo Ruffini informoval o významu, který je p?ikládán poslání ?eholník? a ?eholnic, které je zásadní pro slu?bu vzhledem k míst?m velkého utrpení a nouze nebo vzdělávání, kde ?eholníci a ?eholnice p?sobí. Ke klí?ové otázce vztahu synodality a primátu bylo p?ipomenuto to podstatné, co ji? bylo sděleno na v?erej?ích fórech, otev?ených ve?ejnosti. ?Pot?ebujeme konkrétnost,“ dodal Ruffini, ?a je poněkud p?ekvapivé, ?e tolik let po Druhém vatikánském koncilu není teologický status biskupských konferencí stále jasný‘. Poté p?edstavil návrh, aby se i ?ímská kurie p?i p?ípravě dokument? více radila s místními církvemi. Ti, kdo pracují v dikasteriích, byli také vyzváni, aby ?astěji nav?těvovali malá spole?enství a r?zné diecéze, aby se na místě seznámili s vykonanou prací.

Budování bratrských vztah? není samoz?ejmostí

Skute?ná obnova církve spo?ívá v napodobování Je?í?e, který vy?el k lidem. Je to tedy církev, která musí dělat toté?, musí se pohybovat, ani? by ?ekala, a? se kostely naplní. Takto se vyjád?ila sestra Samuela Maria Rigonová, generální p?edstavená sester Matky Bo?í Bolestné (Itálie), ve svém projevu na dne?ním brífinku, v něm? sdělila, ?e jedním ze zá?itk?, které ji na leto?ním synodálním shromá?dění nejvíce zasáhly, byla jeho univerzálnost. ??lověk se m??e dostat do kontaktu s realitou světa, o které nikdo nemluví, a s r?znými povoláními, funkcemi a rolemi v církvi,“ ?ekla s tím, ?e ?tvrtinu ú?astník? tvo?í laici, mladí lidé, ?eholníci a v?ichni mají mo?nost promluvit. To je velmi významný krok, i kdy? v některých otázkách existuje také napětí kv?li r?zným postoj?m, ale, jak zd?raznila, ?nejde o polarizaci, ale o více polarit. Mo?ná nejsme zvyklí ?ít v polaritách, jako je nap?íklad mu?/?ena“. ?eholnice zd?raznila pot?ebu vrátit se k prameni církve: budování bratrských vztah?. ?Není samoz?ejmé, ?e jsme schopni zvládat vztahy“.

Synoda v asijské církvi, uspokojivá cesta

Kardinál Charles Bo, arcibiskup z Rangúnu (Myanmar), p?edseda Federace asijských biskupských konferencí (F.A.B.C.) a ?len ?ádné rady, dostal za úkol nastínit stru?ný p?ehled dopad? synodální cesty v Asii, která se ?áste?ně kryla s organizací nedávné pape?ovy cesty na tento kontinent. Obnova asijské církve je hmatatelná v několika ohledech: od vět?ího zapojení mladých lidí do digitální evangelizace p?es výrazněj?í vyu?ívání kreativity v pastoraci a? po snahu p?ekonat klerikalismus, a to i p?es formy odporu některých biskup?, kte?í se ?obávají ztráty autority a privilegií“. Problém se týká také toho, ?e ?někdy jsou změny vnímány jako něco vnuceného zven?í“. Dále je to problém harmonizace r?zných kultur, pot?eba více zdroj?, evangelizace, která se musí vyrovnat s p?íli? velkými geografickými vzdálenostmi, ?eny, pro které je opravdu obtí?né p?evzít vedoucí úlohu také kv?li vlivu některých nábo?enských p?íslu?ností. I p?es velké výzvy lze nicméně ?íci, ?e F.A.B.C. je spokojená, prohlásil kardinál, proto?e ?církev v Asii chce naslouchat v?em a sou?asná synoda je v tomto směru velmi d?le?itým krokem“.

Pot?eba změn v církvi, také ve strukturách

?Dne?ní svět pot?ebuje naslouchat,“ ?ekl kardinál Gérald Cyprien Lacroix , arcibiskup z Québecu (Kanada), co? je schopnost, kterou ?jsme pot?ebovali objevit‘, zejména ?lépe naslouchat těm, kte?í jsou jiní ne? my‘, ve světě, jak poznamenal, v něm? se ?jako ?e?ení problém? pou?ívají pouze zbraně a bombardování‘. Pot?ebovali jsme si spole?ně sednout, ne jako se to dělá ve firmě, ale naslouchat Duchu a nehledat ani tak výsledky, ale plody Bo?ího království“. Mons. Pedro Carlos Cipollini, biskup ze Santo André (Brazílie), vyjád?il naději, ?e ze synody p?esto vzejde změna, mluvil o obrácení, které identifikuje ve trojím směru: ve zp?sobu vykonávání misie, nap?íklad prost?ednictvím médií; ve zp?sobu koncipování struktur; ve zp?sobu prohloubení duchovního ?ivota.

P?izp?sobení jazyka na?im sou?asník?m

V oblasti otázek se pak diskutovalo o decentralizaci mezi ?ímem a biskupskými konferencemi a o vztahu mezi dobou naslouchání a realizací změn. Téma udělení vět?ích pravomocí místním církvím ?se nezrodilo dnes,“ vysvětlil prefekt Ruffini, ?ale je p?edmětem dlouhých úvah v dějinách církve, p?inejmen?ím od II. vatikánského koncilu. Je normální, ?e v této věci existují, a v těchto dnech se objevily, intervence, které se také li?í a ne v?echny jsou ve shodě: je t?eba trpělivosti“. Základem je, dodala sestra Rigonová, ?abychom se rozpoznali ve stejné nauce a v?ichni vě?ili v jediného a trojjediného Boha, pak je p?irozené, ?e jsme dnes povoláni p?izp?sobit jazyk a zp?sob ?ivota místu a době, ve které ?ijeme“. Ke konkrétnímu bodu týkajícímu se některých kolegiálních orgán?, jako je mo?nost zavedení povinných pastora?ních rad ve farnostech, ?jistě za?íváme dobré, pozitivní napětí, s r?znými postoji, které vykazují vitalitu,“ ?ekl Lacroix, ?tak?e jsme povoláni k postoji vzájemné otev?enosti. Také pokud jde o zefektivnění vztah? mezi dikasterii ?ímské kurie a biskupskými konferencemi a diecézemi, dodal: ?Je?tě je t?eba spole?ně ujít kus cesty, ale kroky vp?ed ji? byly u?iněny“.

Směrem ke slu?bě naslouchání?

Někdo také hovo?il o mo?nosti z?ídit specifickou slu?bu naslouchání, ?ale i zde,“ ?ekl Ruffini, ?jsou otev?ené úvahy a ?ekáme na zprávy z jednotlivých kruh?“. Jsou tu ti, kte?í by chtěli ministerium, a ti, kte?í by chtěli slu?bu, ale charisma naslouchání p?irozeně nikdy nebude výlu?né jen pro několik málo osob“. Tato synoda, p?ipomněl kardinál Bo, je ?jiná, proto?e je to skute?ně proces, a já doufám, ?e a? bude práce dokon?ena, m??e ka?dý biskup p?emý?let o tom, ?e by doma otev?el diecézní synodu a pokra?oval v tom, co bylo zapo?ato“. ?Podle mého názoru,“ hovo?il monsignor Cipollini, “je obrácení pomalé, proto?e je spojeno se svobodou ka?dého ?lověka, a vy?aduje ?as, proto?e jde o dialog s Bohem. Dnes se nacházíme ve spole?nosti, kde ka?dý chce mluvit, ale nikdo u? neposlouchá“.