Od?vodn¨§n¨ª rozsudku v soudn¨ªm ?¨ªzen¨ª ohledn¨§ lond?nsk¨¦ nemovitosti
Vatican News
Slo?ité vy?et?ování, v n¨§m? se prolínalo n¨§kolik vy?et?ovacích linií, a slo?itý proces, který se celý odehrával v rámci soudního jednání (86 sly?ení), nemohl neskon?it jinak ne? stejn¨§ slo?itým rozsudkem - vyneseným v?era, v úterý 29. ?íjna -, který potvrzuje rozhodnutí soudu vedeného Giuseppem Pignatonem, jen? v prosinci 2023 odsoudil tém¨§? v?echny ob?alované za n¨§které trestné ?iny a za jiné je zprostil viny: kardinál Giovanni Angelo Becciu a Raffaele Mincione byli shledáni vinnými ze zpronev¨§ry, Enrico Craso z trestného ?inu praní ?pinavých pen¨§z, Gianluigi Torzi a Nicola Squillace z podvodu s p?it¨§?ujícími okolnostmi a Torzi také z vydírání ve spol?ení s Fabriziem Tirabasim, p?i?em? Tirabassi sám byl uznán vinným z praní ?pinavých pen¨§z. Becciu a Cecilia Marogna byli uznáni vinnými z podvodu s p?it¨§?ujícími okolnostmi.
Záruky pro ob?alované
Rozsudek p?edev?ím zd?raz¨¾uje ?adu legislativních novinek zavedených do vatikánské legislativy od roku 2010 s cílem p?izp?sobit se ?mezinárodním model?m a osv¨§d?eným postup?m¡°, zam¨§?eným na v¨§t?í vnit?ní transparentnost, aby se zabránilo ?beztrestnému páchání trestných ?in?¡° osobami p?sobícími ve vatikánském stát¨§ a p?i Svatém stolci. Soud pak bod po bodu reaguje na obvin¨§ní z poru?ení Evropské úmluvy o lidských právech a vysv¨§tluje, ?e ?vatikánský právní systém uznává zásadu ?ádného procesu, zásadu presumpce neviny a právo na obhajobu, které jsou dokonce výslovn¨§ stanoveny platnými p?edpisy¡°. Soud, uvádí se v rozsudku, ?v p?esv¨§d?ení, ?e k?í?ový výslech mezi stranami je nejlep?í metodou k dosa?ení procesní pravdy a také, pokud je to mo?né, ke snaze p?iblí?it se pravd¨§ bez p?ívlastk?, se v?dy sna?il s maximálním vyu?itím prostoru, který platný právní rámec ponechává vyklada?i, p?ijmout výklady a provozní postupy, které by zaru?ily ú?innost k?í?ového výslechu a zajistily co nej?ir?í prostor pro strany, a zejména pro obhajobu¡°. Prokazuje také legitimitu rozhodnutí promotora spravedlnosti neulo?it v?echny whatsapové zprávy, které m¨§l k dispozici, proto?e souvisely s jinými trestními hypotézami a jinými sm¨§ry vy?et?ování.
Objasn¨§ní ohledn¨§ zpronev¨§ry a Perlascovy role
Dal?í významnou pasá?í je ta, která objas¨¾uje podstatu trestného ?inu zpronev¨§ry, který trvá, i kdy? si ob?alovaný nedal peníze do kapsy: sám italský Nejvy??í soud jej identifikuje v p?ípad¨§, kdy ve?ejný správce ?místo aby investoval na ú?ely, pro které byly finan?ní prost?edky, jimi? disponuje, ur?eny, pou?ije je v rozporu se zákonem a statutem k nákupu akcií spekulativních fond?¡°. Proto skute?nost, ?e neexistoval osobní a p?ímý zájem osoby, která schválila hazardní investici obrovské ?ástky do vysoce spekulativního fondu, z?stává trestným ?inem. Soud rovn¨§? pova?oval monsignora Alberta Perlascu za nev¨§rohodného, p?i?em? jeho výpov¨§di ozna?il za ?postrádající autonomní d?kazní relevanci pro ú?ely tohoto procesu¡°, a své rozhodnutí zalo?il ?pouze a výhradn¨§ na t¨§ch skute?nostech, které dosáhly d?kazního významu¡°.
Investice ve vý?i dvou set milion? dolar? ve spolupráci s Mincionem
Podstatná ?ást rozsudku podrobn¨§ rekonstruuje úpis operace Falcon Oil a úpis akcií fondu Athena Capital Commodities Fund a fondu Global Opportunities Fund (GOF), které se vztahují k Raffaelu Mincionemu, ze strany Státního sekretariátu s platbou 200 milion? dolar? (co? se rovná p?ibli?n¨§ jedné t?etin¨§ prost?edk?, které m¨§l Státní sekretariát k dispozici), za co? byli Mincione sám, kardinál Becciu, Craso a Tirabassi odsouzeni za zpronev¨§ru. Trestný ?in byl potvrzen, proto?e vy?lo najevo, ?e existovala ?v?le pou?ít majetek v rozporu se zájmy¡° Svatého stolce. Nelze pop?ít,¡° uvádí se v od?vodn¨§ní rozsudku, ??e nezákonné pou?ití církevního majetku vedlo ke zjevnému a významnému prosp¨§chu Mincioneho a jeho spole?ník? jako p?ímému d?sledku nezákonného jednání kardinála Becciua, tak?e není d?le?ité, ?e nem¨§l v úmyslu jednat za ú?elem zisku, ani ?e nezískal ?ádnou výhodu. Platné p?edpisy toti? vy?adují obez?etnou správu, zam¨§?enou p?edev?ím na zachování majetku, a to i v p?ípad¨§, ?e usiluje o jeho zv¨§t?ení, p?i?em? hodnotí mo?nosti zisku, i kdy? jsou pom¨§?ovány s mo?nou a v ka?dém p?ípad¨§ omezenou mo?ností ztráty. Bylo tedy nutné zohlednit rizikový kvocient, velikost investovaného majetku a mo?nost zachování ur?itého stupn¨§ kontroly nad správou, jako? i náklady na provoz¡°. ?Ve sv¨§tle t¨§chto parametr?¡° p?edstavuje investice do fondu spravovaného Raffaelem Mincionem ?zcela jist¨§ ?nezákonné pou?ití¡® církevního ve?ejného majetku, který m¨§l tehdej?í substitut Becciu k dispozici z titulu své funkce a jeho? povahy, a tedy i souvisejících zákonných limit? pou?ití, si byl dob?e v¨§dom¡°.
Úloha substituta Becciua
V rozhodnutí se zd?raz¨¾uje, ?e ?generální partner¡° Mincione se ?nezavázal a neposkytl ?ádnou záruku ani ohledn¨§ návratnosti investice, ani ohledn¨§ rizika ztráty celého investovaného kapitálu¡° a ?investor státní sekretariát nem¨§l ?ádnou kontrolní pravomoc¡°. Soudní dv?r navíc tvrdí, ?e v?bec není pravda, ?e toto lehkomyslné nakládání s pen¨§zi Svatého stolce schválili dva po sob¨§ následující kardinálové státní sekretá?i (Tarcisio Bertone a Pietro Parolin). Kardinál Becciu, uvádí se v rozsudku, p?iznal, ??e to byl on, kdo navrhl Ú?adu operaci Angola na základ¨§ své p?edchozí známosti a p?átelství s podnikatelem Mosquitem¡°, tedy operaci, která se pozd¨§ji zm¨§nila v investici do Mincioneho fondu. Becciu se o operaci velmi zajímal a osobn¨§ se do ní zapojil natolik, ?e navázal p?ímý kontakt s Crassem, co? se nikdy p?edtím nestalo. Sám kardinál p?iznal, ?e ?nikdy p?edtím nedo?lo ke sv¨§?ení tak velké ?ástky jediné osob¨§¡°. V rozsudku se rovn¨§? uvádí, ?e ?osob¨§ se zku?enostmi a schopnostmi, které byly p?iznány tehdej?ímu substitutovi Becciovi, rozhodn¨§ nemohlo uniknout,¡° kdo je Mincione, a to jak z informací z tisku, tak z informací shromá?d¨§ných vatikánským ?etnictvem, které doporu?ilo s ním neobchodovat. ?Nevysv¨§tlitelné pak z?stává, ?e se ?ádný z ve?ejných ?initel? zapojených do této záva?né zále?itosti alespo¨¾ nepokusil, jakmile byla operace Falcon Oil definitivn¨§ uzav?ena, uzav?ít vztahy s Mincionem ?vystoupením¡® z fondu GOF¡°.
Mincioneho pozice
?Raffaele Mincione,¡° uvádí soud, ¡°svým jednáním rozhodujícím zp?sobem p?isp¨§l ke spáchání p?edm¨§tného trestného ?inu zpronev¨§ry, z n¨§ho? m¨§l navíc hlavní prosp¨§ch. Finan?ník v¨§d¨§l, ?e mu byly sv¨§?eny peníze Svatého stolce a v?dy komunikoval p?ímo se Státním sekretariátem, a proto musel dob?e v¨§d¨§t, ?e se z toho bude muset zodpovídat 'podle pravidel vatikánského práva'. Navíc ?je t¨§?ko pochopitelné, pro? Raffaele Mincione, kterému - jako obez?etnému podnikateli - pomáhaly týmy odborník? nejvy??í úrovn¨§ ve v?ech odv¨§tvích zapojených do operace Falcon Oil - GOF, a zejména právní kancelá?e zvlá?t¨§ znalé anglického práva, lucemburského práva a práva Evropské unie, nepova?oval za nutné u?init toté? v p?ípad¨§ vatikánských p?edpis?, které, jak dob?e v¨§d¨§l, upravují ?innost subjektu (Státního sekretariátu), který mu vyplatil tak obrovské ?ástky¡°. Údajná neznalost p?edpis? platných ve Vatikánu tedy není omluvou.
Torzi a koup¨§ budovy v Londýn¨§
Dal?ím významným uzlem, kterým se rozsudek zabývá, je druhá fáze londýnské transakce uzav?ené v listopadu 2018, která spo?ívala v tom, ?e Torzi p?evedl na Státní sekretariát 30 000 akcií (z 31 000) spole?nosti GUTT, tj. spole?nosti, která získala kontrolu a nep?ímo i vlastnictví budovy na Sloane Avenue ?. 60. Zbývajících 1 000 akcií, které z?staly Torzimu, v?ak byly jediné akcie s hlasovacím právem, a proto státní sekretariát navzdory prodeji akcií GOF a vyplacení 40 milion? liber v?bec nezískal kontrolu nad budovou, která v podstat¨§ p?e?la z Raffaela Mincioneho na Gianluigiho Torziho. Po podrobné rekonstrukci událostí a konkrétní role ka?dého z ob?alovaných uznal soud Gianluigiho Torziho a Nicolu Squillaceho vinnými z trestného ?inu podvodu s p?it¨§?ujícími okolnostmi. Je prokázáno, jak byl nový substitut Edgar Peña Parra, který okam?it¨§ vyjád?il pochybnosti o operaci, podveden a k jeho ratifikaci dohod uzav?ených Perlascou a Tirabassim do?lo proto, ?e byl oklamán uji?t¨§ním, kterého se mu dostalo od právníka Squillaceho. Ten navíc ?p?sobil i jako právník samotného státního sekretariátu¡° a p?esv¨§d?oval ?nejvy??í vedení dikasteria, ?e londýnskými dohodami bylo dosa?eno cíl?, které si stanovilo, tj. ?e státní sekretariát je jediným ekonomickým p?íjemcem GUTT a ?e prost?ednictvím GUTT má podstatnou kontrolu nad majetkem¡°. Co? v?bec nebyla pravda. Tento p?it¨§?ující podvod se navíc pojí s trestným ?inem vydírání, co? Soudní dv?r potvrdil odkazem na ?ustálenou judikaturu italského kasa?ního soudu vypracovanou s odkazem na pojem známý v právním ?argonu jako ?vratný k?¨¾¡®, který nastává, kdy? po odn¨§tí majetku jeho oprávn¨§nému vlastníkovi tento obdr?í ?ádost o peníze sm¨§?ující k vrácení tého? majetku¡°. Práv¨§ tento ?protiprávní odchod donutil státní sekretariát¡° vyplatit Torzimu ?neoprávn¨§nou odm¨§nu p?edstavující neoprávn¨§ný zisk¡°. Soud rovn¨§? odsoudil Fabrizia Tirabassiho za trestný ?in vydírání, nebo? shledal, ?e rozhodujícím zp?sobem p?isp¨§l k tomu, aby Torzi dosáhl svého cíle.
Peníze pro Marognovou
Dal?í významná kapitola se týká 600 000 eur, kterými byla Cecilia Marogna obdarována na Becciu?v p?íkaz a podle jeho instrukcí. Ú?elem bylo usnadnit propu?t¨§ní kolumbijské ?eholnice unesené v Mali, ale peníze ze státního sekretariátu Marognová místo toho utratila za hotely, oble?ení ?i nábytek a luxusní zbo?í. Rozsudek zkoumá celou kauzu a rozd¨§luje ji do dvou odli?ných fází: v první se Becciu a Marognová obrátili na britskou agenturu Inkerman, která se specializuje na p?ípady únos? a unesených osob, ?které státní sekretariát ve dvou p?ípadech, od února do dubna 2018, vyplatil celkovou ?ástku 575 000 eur. Ve druhé fázi, od prosince 2018 do dubna 2019, byla namísto toho ?ástka ve stejné vý?i vyplacena prost?ednictvím devíti bankovních p?evod? slovinské spole?nosti¡° LOGSIC, ?zalo?ené ad hoc den bezprost?edn¨§ p?ed první platbou, která pat?ila Cecilii Marogna a byla v jejím výlu?ném vlastnictví¡°. Této ?en¨§ navíc J. E. Becciu v zá?í 2019 p?edal rovn¨§? hotovostní ?ástky v men?ích ?ástkách (p?ibli?n¨§ 14 000 EUR). Stru?n¨§ ?e?eno, zatímco první platby spole?nosti Inkerman ?byly skute?n¨§ ur?eny subjektu pov¨§?enému výkonem ?inností humanitární povahy¡°, u dal?ích p?ibli?n¨§ 600 000 EUR vyplacených Marognové ?bylo zji?t¨§no, ?e nemají ?ádnou souvislost s vý?e uvedenými ú?ely¡°, a to do té míry, ?e kardinál Becciu nikdy nezmínil jméno Marognové svým nad?ízeným. Rozsudek podrobn¨§ rekonstruuje kardinálovu snahu získat od pape?e dopis, který by ho zprostil viny, a také k?iklavou epizodu telefonátu s pape?em, jakmile Becciu opustil nemocnici, kde se podrobil operaci, který si Becciu a Maria Luisa Zambranová nahráli a poté nahrávku sdíleli s dal?ími lidmi. Ze zpráv, které pozd¨§ji skon?ily vy?et?ováním italské justice, vyplývá, ?e kardinál pokra?oval ?ve zcela p?átelských vztazích, ne-li ve skute?né známosti¡°, a také se setkával s Marognovou poté, co ?dozrálo plné a definitivní v¨§domí o zcela nelegitimním zp?sobu¡°, jakým tato ?ena pou?ila ?ástky vyplacené státním sekretariátem spole?nosti Logsic (v rozsudku definované jako ?prázdná schránka¡°, která ?neexistuje¡°). Ze zpráv vyplývá, ?e Marognová m¨§la ?více ne? srde?né vztahy i s dal?ími p?íbuznými ob?alovaného¡°. A poukazuje se na to, ?e Becciu nepodal proti Marognové stí?nost, udání nebo odhalení, p?esto?e v¨§d¨§l, jak vyu?ívala peníze od Svatého stolce.
Bratrovo dru?stvo
Nakonec rozsudek zkoumá kapitolu finan?ních prost?edk? poskytnutých Státním sekretariátem dru?stvu Becciuova bratra Antonina a potvrzuje, ?e se jednalo o zpronev¨§ru nikoli proto, ?e by peníze byly pou?ity na jiné ne? charitativní ú?ely nebo ?e by si je n¨§kdo neoprávn¨§n¨§ p?ivlastnil, ale prost¨§ proto, ?e jak ?lánek 176 vatikánského trestního zákoníku tak i kánon 1298 v kanonické oblasti uvád¨§jí, ?e ?pokud nejde o zále?itost nejni??ího významu, nesmí být církevní majetek prodán nebo pronajat jeho správc?m nebo jejich p?íbuzným do ?tvrtého stupn¨§ p?íbuzenství bez zvlá?tního povolení ud¨§leného písemn¨§ kompetentní autoritou¡°. A platba, kterou provedl státní sekretariát, kdy? byl Becciu jeho substitutem, dru?stvu spravovanému jeho p?íbuznými, se uskute?nila ?bez jakéhokoli písemného povolení¡° p?íslu?ného orgánu.
