Boj proti zneu?¨ªv¨¢n¨ª a ¨²?innost st¨¢vaj¨ªc¨ªch p?edpis?
Andrea Tornielli
Boj proti zneu?ívání je v církvi stálým problémem, zejména v posledních letech. Toto téma se objevilo i v aule, kde zasedá synoda, a je nadále sledováno médii. Hovo?ili jsme o n¨§m s arcibiskupem Filippem Iannonem, prefektem Dikasteria pro legislativní texty, aby nám p?iblí?il n¨§které aspekty týkající se uplat¨¾ovaných postup?.
M??ete ?íci, jak jsme na tom s platnými zákony? Jsou ú?inné?
Tato otázka je jist¨§ v centru pozornosti celé církve, jak pape? neustále opakuje, a proto nemohla ur?itým zp?sobem nevstoupit do intervencí ?len? synody. Kanonické právo pro potla?ování a trestání trestných ?in? zneu?ívání nezletilých a zranitelných dosp¨§lých bylo v posledních letech novelizováno s ohledem na zku?enosti nashromá?d¨§né v uplynulých letech, na r?zné podn¨§ty, které p?i?ly od místních církví a od lidí zapojených na r?zných úrovních do potla?ování tohoto fenoménu, a p?edev?ím na setkání p?edsed? biskupských konferencí z celého sv¨§ta s hlavami ?ímské kurie, které si p?ál pape? Franti?ek a které se konalo ve Vatikánu v únoru 2019. Do?lo k revizi kanonického trestního práva, bylo promulgováno nové motu proprio , které zavádí ?na univerzální úrovni postupy zam¨§?ené na prevenci a potírání t¨§chto zlo?in?, které zrazují d?v¨§ru v¨§?ících¡°, byly revidovány ²õ³¾¨§°ù²Ô¾±³¦e (Normy), jimi? se ?ídí Dikasterium pro nauku víry p?i posuzování jemu vyhrazených zlo?in?. Ve v?ech normativních textech se do centra perspektivy více dostává dobro osob, jejich? d?stojnost je poru?ena, a v?le vést ?spravedlivý¡° proces p?i respektování základních princip? právního systému. Mimo jiné byla zakotvena povinnost kn¨§?í a zasv¨§cených osob hlásit církevním orgán?m, pokud se dozv¨§dí o mo?ném zneu?ití. Pokud jde o ú?innost ²õ³¾¨§°ù²Ô¾±³¦, je obtí?né vyslovit celkový soud, proto?e by bylo t?eba znát v?echny údaje k tomuto tématu. Na základ¨§ svých osobních zku?eností bych ?ekl, ?e jsou ú?inné. V ka?dém p?ípad¨§ bych rád p?ipomn¨§l slova pape?e Franti?ka: ?P?esto?e ji? bylo tolik vykonáno, musíme se i nadále u?it z trpkých lekcí minulosti, abychom mohli s nad¨§jí hled¨§t do budoucnosti.¡°.
Je kn¨§z propu?t¨§ný z duchovního stavu exkomunikován?
Ne! Kanonická tradice zná dva druhy trest?, které se vztahují na v?echny v¨§?ící, kleriky i laiky: cenzuru a tresty od?i¨¾ující. Z od?i¨¾ujících trest?, které se vztahují na klerika (jáhna, kn¨§ze a biskupa), je nejzáva?n¨§j?ím a dokonce trvalým trestem propu?t¨§ní z duchovního stavu. Uplat¨¾uje se, jak lze snadno odvodit, v p?ípad¨§ zvlá?? záva?ných provin¨§ní. Zjednodu?en¨§ ?e?eno, kn¨§z propu?t¨§ný z duchovního stavu není exkomunikován, ale nem??e nadále vykonávat posvátnou slu?bu, zatímco za spln¨§ní podmínek v?ech ostatních v¨§?ících m??e p?ijímat svátosti.
M??ete vysv¨§tlit, jak probíhá p?ípadné prominutí exkomunikace? Existují k tomu n¨§jaké rychlé postupy? Kterých subjekt? se to týká?
Exkomunikace, kterou kanonické právo po?ítá mezi cenzury, je trest, jím? je pok?t¨§ný - který se dopustil provin¨§ní (mezi nimi: znesv¨§cení eucharistie, hereze, schizma, potrat, poru?ení zpov¨§dního tajemství kn¨§zem) a je zatvrzelý - zbaven ur?itých duchovních dober, dokud nep?estane setrvávat v tomto stavu a nedostane rozh?e?ení. Duchovní dobra, resp. k nim p?ipojené statky, o které m??e být trestem p?ipraven, jsou ty, které jsou nezbytné pro k?es?anský ?ivot, tedy p?edev?ím svátosti. Exkomunikace má ryze ?lé?ebný¡° ú?el, tj. je zam¨§?ena na uzdravení, na duchovní pé?i o posti?eného, aby kajícníci mohli op¨§t p?ijímat dobra, kterých byli zbaveni (salus animarum suprema lex in Ecclesia - spása du?í je nejvy??ím zákonem v církvi). V d?sledku toho musí pro získání odpu?t¨§ní prokázat, ?e tohoto ú?elu bylo dosa?eno. Neexistují ?ádné p?edem stanovené lh?ty. Nezbytným po?adavkem tedy je, aby doty?ná osoba ?inu skute?n¨§ litovala a zp?sobené pohor?ení a ?kodu p?im¨§?en¨§ nahradila, nebo alespo¨¾ vá?n¨§ p?islíbila, ?e takovou nápravu u?iní. Je z?ejmé, ?e posouzení této okolnosti musí být provedeno orgánem, na n¨§m? závisí prominutí trestu, v pastora?ním duchu, s p?ihlédnutím k dobrým dispozicím subjektu a ke spole?enskému dopadu, který by takové rozhodnutí mohlo mít.
Mohl byste vysv¨§tlit rozdíl mezi exkomunikací a takzvanými ?od?i¨¾ujícími tresty¡°?
Krom¨§ cenzur, o nich? jsme se zmínili, kanonická tradice zná a stanoví je?t¨§ dal?í typ trestu, tzv. tresty od?i¨¾ující, jejich? specifickým ú?elem je od?init trestný ?in. V d?sledku toho jejich prominutí není spojeno pouze s lítostí nebo zatvrzelostí pachatele, ale p?edev?ím s osobní ob¨§tí, kterou pro?il za ú?elem nápravy a napravení. Vyplývá z nich zbavení ur?itých práv, která subjekt po?ívá, na dobu ur?itou, neur?itou nebo trvalou (nap?. zákaz výkonu nebo zbavení zastávaného ú?adu ?i funkce), ani? by mu v?ak bránily v p?ístupu k duchovním statk?m, zejména ke svátostem.
V posledních týdnech se v n¨§kolika ?láncích v tisku objevily r?zné výklady kanonických postup? týkajících se vyhrazených trestných ?in?. M??ete vysv¨§tlit, co jsou tyto postupy a jak se uplat¨¾ují?
Hovo?íme o trestných ?inech, které vzhledem k jejich záva?nosti ve v¨§cech víry nebo morálky posuzuje výhradn¨§ Dikasterium pro nauku víry. Postup, který dikasterium uplat¨¾uje, m??e být dvojího druhu: takzvaný ?správní¡° nebo soudní. V p?ípad¨§ správního ?ízení má odsouzená osoba po ukon?ení ?ízení mimosoudním trestním dekretem mo?nost napadnout toto opat?ení odvoláním k odvolacímu kolegiu, speciáln¨§ z?ízenému p?i tém?e dikasteriu. Usnesení tohoto kolegia je kone?né. Naopak v p?ípad¨§ trestního ?ízení se po uzav?ení r?zných stup¨¾? rozhodnutí stává rozsudek pravomocným (res iudicata), poté se stává vykonatelným. V obou p?ípadech m??e odsouzený v?dy po?ádat Dikasterium pro nauku víry o restitutio in integrum (tj. navrácení do p?vodního stavu). Je také mo?né po?ádat o revizi ve form¨§ omilostn¨§ní; v tomto p?ípad¨§ ?ízení obvykle provádí Nejvy??í tribunál Apo?tolské signatury, ale m??e být sv¨§?eno i jiným orgán?m. Vzhledem k d?v¨§rné povaze tohoto typu sd¨§lení je to Státní sekretariát, který je odpov¨§dný za koordinaci r?zných instancí a zasílání p?ípadných rozhodnutí k provedení p?ijatých ustanovení.
