ÐÓMAPµ¼º½

Hledejte

Ad¨¦la Muchov¨¢ Ad¨¦la Muchov¨¢  °­´Ç³¾±ð²Ô³Ù¨¢?

PODCAST - Ad¨¦la Muchov¨¢: Jste moji p?¨¢tel¨¦

Autorsk? koment¨¢? pro ³Õ²¹³Ù¾±°ì¨¢²Ôsk? rozhlas
POSLECHN?TE SI komentá? Adély Muchové

Na první pohled to vypadá prost¨§: ned¨§lní texty mluví o zákonitosti a posloupnosti lásky: B?h miluje Je?í?e, Je?í? miluje nás a my jsme voláni ke vzájemné lásce s druhými i Bohem¡­ Hor?í je to s aplikací, co to vlastn¨§ znamená. Autor si dává práci a vyjmenovává pro? milovat (je to p?ikázání, pochází od Boha), co to p?iná?í (radost, poznání Boha), a k ?emu to m??e vést (polo?it ?ivot za druhé). Proto?e jde o téma velké a po staletí objevované, ráda bych se dnes zam¨§?ila na jeden díl?í aspekt lásky, ke kterému text tolik odkazuje, toti? p?átelství.

Nedávno jsem pro?ila novou zku?enost, p?átelství na první pohled. O lásce na první pohled bychom asi mohli mluvit dlouze a nejedno srdce by se p?itom zachv¨§lo. Není divu, láska na první pohled¡ªtedy zamilovanost¡ªp?ichází ne?ekan¨§ a se silnými emocemi. Dotýká se t¨§la i srdce, je nep?ehlédnutelná¡­ Ale p?átelství na první pohled? Za p?átelství obvykle pova?ujeme n¨§co dlouhodobého, pozvolného a stabilního. A p?ece své setkání s novou p?ítelkyní pova?uji za okam?ité. Jen jsme spolu prohodily pár slov, tu?ila jsem blízkost lidskou, názorovou, i duchovní¡­ Byla jsem tím mile zasko?ena: tím spí?e, ?e ná? vztah za?al v jazyce, který není mým rodným.

A tak podobn¨§ jako s láskou a zamilovaností (které ob¨§ nacházejí paralely v k?es?anské spiritualit¨§ a mystice), i u p?átelství s Bohem si musíme vypomoci mezilidskými vztahy. Vlastn¨§ nad p?átelstvím p?emý?lím poslední dobou docela ?asto. Na jubilejní oslav¨§ dlouholetého kamaráda; p?i setkání s t¨§mi, u nich? tu?ím silný potenciál p?átelství; i tehdy, kdy? nemohu být s blízkými tolik, kolik bych cht¨§la¡­ Docela se mi líbí ta pestrá ?kála: n¨§které p?átele vídám ?asto, jiné jednou za pár let, s n¨§kterými sdílím spole?enské otázky, dal?í m¨§ povzbudí p?i d?le?itých rozhodnutích, a s jinými se celý ve?er sm¨§ju¡­ Zde se mo?ná hodí i malá odbo?ka k p?emítání o na?ich p?átelstvích. Co pro nás znamená p?átelství? Jaké máme kolem sebe p?átele? Nikoliv ty virtuální na sítích, ale p?átele, se kterými se setkáváme osobn¨§, sdílíme své ?ivoty i sv¨§tonázory, inspirujeme se jejich zku?enostmi a navzájem si d?v¨§?ujeme i p?esto, ?e jsou na?e cesty t?eba velmi odli?né.

Pokud se vrátíme do roviny duchovního ?ivota, stojí p?ed námi nesnadná otázka: Jak tedy získat a p¨§stovat p?átelství s Bohem? ?Vy jste moji p?átelé, kdy? d¨§láte, co vám ukládám.¡° Co znamená biblický výraz ?zachovávat Bo?í p?ikázání; d¨§lat to, co B?h ukládá?¡° Pokud snad máte, milí poslucha?i, dojem, ?e se výraz ?p?ikázání¡° k zamy?lení o lásce moc nehodí, proto?e zavání odta?itým zákonictvím, není se ?emu divit. V dne?ním jazyce se ?dodr?ování p?ikázání¡° jeví jako nízká motivace pro mezilidské vztahy.

Co tedy autor myslí onou podmi¨¾ovací v¨§tou? Pova?uje opravdu dodr?ování jakýchsi¡ªsnad nábo?enských¡ªp?ikázání za podmínku pro to, abychom se stali Bo?ími p?áteli, jak vyplývá z Janova textu? ?Vy jste moji p?átelé, kdy? zachováváte má p?ikázání.¡° Nem¨§li bychom spí?e ?íst: ?Vy jste moji p?átelé, kdy? ?ijete pro podobné hodnoty jako já. Jste moji p?átelé, proto?e jste p?ijali Bo?í lásku a sna?íte se milovat Otce i druhé. Jste moji p?átelé, proto?e jsem si vás vybral. Co znamená vyznání, kdy nás Kristus nazývá svými p?áteli? Mo?ná nám nabízí podobnou blízkost ¨C chce sdílet na?e ?ivoty a mluvit s námi o na?ich obavách. Zajímají ho na?e rodinné zále?itosti, profesní uplatn¨§ní, i napjaté vztahy s druhými. Chce s námi mluvit o politice i sociální nespravedlnosti ve sv¨§t¨§. Zkrátka o v?em, ?ím ?ijeme a ?ím se zabýváme. Kristus¡ªpodobn¨§ jako blízký p?ítel¡ªd?v¨§?uje na?í cest¨§ a respektuje, pokud se n¨§kdy rozhodujeme spí?e podle své hlavy, ne? jeho rad. Kristus navíc p?idává, ?jste mými p?áteli, proto?e víte o tom, co d¨§lám. Jste p?áteli, proto?e jsem vám vypráv¨§l o svém otci a jeho lásce. Jste p?áteli, které jsem si vyvolil. Nebylo to va?e rozhodnutí, ale mé a mého otce¡­¡°

Záv¨§rem tedy d?le?ité teologické poselství: my jsme si p?átelství a d?v¨§ru v Boha nevymysleli sami, nerozhodli se pro n¨§j z vlastního popudu. Svou vírou jsme pouze mohli zareagovat na jeho nabídku. To, ?e B?h sám je p?vodcem a iniciátorem, je vlastn¨§ výborná zpráva, která osvobozuje zejména ty, kte?í se sna?í o vykoupení vlastními silami. ?ijí tak, jako by jejich ?ivot, víra, i smrt zale?ela na nich samotných.

Edward Hale, americký autor devatenáctého století, m¨§l za to, ?e ?nejv¨§t?ím znakem toho, ?e jsme usp¨§li v ?ivot¨§, je to, ?e jsme si ud¨§lali skute?né p?átele.¡° Myslím, ?e podobn¨§ m??eme jeho slova vztáhnout i na ?ivot víry a ?íci: ?nejv¨§t?ím znakem toho, ?e jsme usp¨§li v duchovním ?ivot¨§, je to, ?e jsme se stali Bo?ími p?áteli.¡° P?eji tedy nám v?em, abychom byli v rozvíjení tohoto p?átelství nápadití a pozorní. Abychom objevili svou vlastní cestu, jak tento vztah dál rozvíjet. A p?edev?ím, aby toto zásadní ?ivotní p?átelství následn¨§ formovalo na?e vztahy k okolí, ve kterém ?ijeme.

Pro ?eskou sekci Vatikánského rozhlasu p?ipravila Adéla Muchová, text p?e?etla Martina Horá?ková. Adéla Muchová je pastorální teolo?ka a duchovn¨§ doprovázející, p?sobí na Katolické univerzit¨§ v Linci.

 

 

 

4. kv¨§tna 2024, 09:24