Dubaj 2023 posledn¨ª v?zva pro klima?
MICHAEL CZERNY, Kardinál prefekt Dikasteria pro slu?bu integrálnímu lidskému rozvoji
Ohlá?ená p?ítomnost pape?e Franti?ka na konferenci Cop28 znamená podle mnohých zlomový okam?ik pro mezinárodní spole?enství, aby za?alo jednat v oblasti klimatu. Skute?nost, ?e se nekonala ze zdravotních d?vod?, je mén¨§ rozhodující, proto?e hlavní my?lenkou, která se od té doby stala jasnou, je, ?e pé?e o ?ivotní prost?edí dnes není ani tak politickým postojem, jako spí?e dramatickou etickou odpov¨§dností v?ech. V tomto smyslu p?edstavuje skute?nost, ?e osm let po vydání historické encykliky Laudato si' star?í pape? znovu uvádí do hry svou morální autoritu, aby vyjednava?e na COP28 vyzval k odvaze a mobilizoval ob?anskou spole?nost, bod, z n¨§ho? není návratu. Miliardy lidských bytostí jsou tímto duchovním v?dcem vyzývány, aby o?ivily své sv¨§domí a zapojily se do hluboké zm¨§ny v pojetí rozvoje.
Pé?e o spole?ný domov je trvalou prioritou pontifikátu pape?e Franti?ka, o ?em? sv¨§d?í jeho ?etné projevy a dal?í snahy o podporu obratu tvá?í v tvá? nebezpe?í klimatických zm¨§n a nespravedlnosti, kterou trpí nejzraniteln¨§j?í komunity. V horizontu integrální ekologie není environmentální problematika výst?edností environmentalist?, ale p?edev?ím "globálním sociálním problémem", který nelze bagatelizovat, ?i dokonce zesm¨§?¨¾ovat jako "pouze ekologickou, zelenou, romantickou" výzvu. Pape? zpochyb¨¾uje ve?keré popírání a redukcionismus a ozna?uje naru?ení klimatu za "lidský a sociální problém v ?irokém smyslu a na r?zných úrovních", který "vy?aduje zapojení v?ech".
Dva m¨§síce p?ed zahájením COP28, 4. ?íjna, Svatý otec zve?ejnil apo?tolskou exhortaci Laudate Deum, v ní? jsou summit?m OSN v¨§novány ne mén¨§ ne? dv¨§ kapitoly, ne?et?ící ostrou kritikou minulých ro?ník?, ale zárove¨¾ obnovující víru v multilaterální cestu jako nepostradatelný nástroj ?ízení globální dynamiky. Jak je známo, bodem nejv¨§t?ího souzn¨§ní klimatické diplomacie byl COP21, z n¨§ho? vze?ly slavné "pa?í?ské dohody", nedávno ratifikované i Svatým stolcem. Je t?eba "znovu nastoupit cestu" a církev - aby byla v¨§rná tomu, ?emu v¨§?í a co hlásá - musí v?emo?n¨§ podporovat p?ekonání stagnace a rozd¨§lení, které se vyskytly na konferencích, je? byly v mnoha ohledech zklamáním. Pape? ve svém poselství ke Kop28 vyzývá, abychom se vymanili ze zajetí partikularismu a nacionalismu, které jsou vzorci minulosti a v mnoha p?ípadech byly p?eká?kou pro omezení chamtivosti, vyko?is?ování a nespravedlnosti.
Poselství pape?e Franti?ka, které v Dubaji p?ednesl kardinál Parolin, je obsáhlé a plné výzev a povzbuzení. Jeho slova o odvá?n¨§j?ím jednání ze strany stát?, které sou?asnou ekologickou krizi zp?sobily a které mají prost?edky na to, aby za následky neudr?itelné politiky uhradily, mí?í p?ímo k jádru úst?ední diskuse t¨§chto jednání: "Není to vina chudých, proto?e tém¨§? polovina sv¨§ta, ta chud?í, je zodpov¨§dná za pouhých 10 % emisí zne?i??ujících látek, zatímco rozdíl mezi n¨§kolika bohatými a mnoha chudými nebyl nikdy tak propastný." V tomto smyslu se mezi tématy, která zazn¨§la v projevech sv¨§tových lídr? na konferenci Cop28, nejvíce inspirovala pape?ovými slovy ta o etické odpov¨§dnosti nejrozvinut¨§j?ích zemí v??i zemím s nejk?eh?ími ekonomikami, které ?asto nesou hlavní tíhu klimatických zm¨§n.
Je t?eba také poznamenat, ?e apo?tolská exhortace Laudate Deum vyzývá k naléhavým a závazným opat?ením v oblasti klimatu s neobvyklým varováním p?ed pou?íváním pouze technokratických nástroj? k ?e?ení tohoto problému. V poselství zaslaném do Dubaje pape? Franti?ek odsuzuje "rigidní, ne-li nepru?né postoje s periodickým odmítáním odpov¨§dnosti" a vyzývá k p?ijetí "alternativní, spole?né vize", která "umo?ní ekologickou konverzi", proto?e "bez kulturních zm¨§n není trvalých zm¨§n". Práv¨§ na této úrovni p?ichází ke slovu velké narativy, které jsou schopny podnítit p?edstavivost lidských spole?enství, a je?t¨§ více pak duchovní zdroje nezbytné pro zahájení procesu konverze. Toto vyjád?ení, které je p?vodem a jádrem evangelijního poselství, motivuje "závazek a podporu katolické církve", o nich? pape? uji??uje sv¨§tové p?edstavitele a celé lidstvo. Obrácení je zm¨§na pohledu a sm¨§?ování. Hlásání Království p?edpokládá, ?e taková zm¨§na se odehrává zde dole, mezi ka?dodenními v¨§cmi, a obnovuje správný vztah ka?dého ?lov¨§ka ke stvo?ení a ke Stvo?iteli.
Letos poprvé je na COPu "pavilon víry", prostor pro mezinábo?enské setkávání a dialog, který má ka?dý za úkol u?init prorockým a schopným skute?ného kulturního dopadu. A?koli se o tom ?asto nemluví, role víry byla p?i jednáních o klimatu v?dy relevantní. ?asto jsou to práv¨§ nábo?enské komunity ve svých zemích, které podporují nejchud?í a nejzraniteln¨§j?í skupiny a naléhají na své vlády, aby více jednaly. Doufáme, ?e víra mnohé lidi povzbudí a inspiruje k tomu, aby v této otázce dosáhli významného pokroku.
Je toti? t?eba poznamenat, ?e v sou?asném scéná?i a s údaji, které se k nám dostávají z v¨§decké komunity, se COP28 jeví, pokud ne jako poslední výzva, tak rozhodn¨§ jako jedna z mála p?íle?itostí, které jsou je?t¨§ k dispozici. Je tedy nad¨§je, ?e pape?ovo silné poselství a výzva k p?ekonání rozd¨§lujících zájm? a postoj? m??e dát technickým jednáním t¨§chto dn? nový impuls, aby se dosp¨§lo ke kone?né dohod¨§, která bude p?ijata jednomysln¨§. Jedná se o nezbytné kroky pro koordinovanou ?innost v oblasti klimatu, která se ?ídí imperativem zajistit sou?asným i budoucím generacím obyvatelnou a pohostinnou planetu.
