PODCAST: Jan Krbec – Co je skute?ně d?le?ité
U? zítra na slavnost Je?í?e Krista Krále usly?íme v katolické církvi evangelium, které velice dob?e známe. Je?í? jako sv?j dal?í obraz Bo?ího království pou?ívá zku?enost pastý?? a staví se do role jakéhosi ba?i na sala?i, který ve?er dělá svou ka?dodenní práci. ?A oddělí jedny od druhých, jako pastý? odděluje ovce od kozl?. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici.“
Jedny, tedy ovce, zve k sobě a ty druhé, tedy kozly, od sebe odhání ?Poj?te, po?ehnaní mého Otce, p?ijměte jako dědictví království, které je pro vás p?ipravené od zalo?ení světa. Pry? ode mne, vy zlo?e?ení. “
Na této nebeské sala?i se ?e?í úplně něco jiného, ne? bychom si p?edstavovali. Mo?ná bychom ?ekali roz?e?ení teologických spor?, jaké po staletí trápí východní a západní církev, nebo ?e?ení sporných otázek s bratry protestanty. Mo?ná bychom ?ekali, ?e se kone?ně dozvíme, jaké nábo?enství je tedy skute?ně to pravé a jestli se do nebe dostali p?íslu?níci té ?i oné víry a jakou tedy mají sm?lu, proto?e neuvě?ili katolické ví?e a nep?ipojili se ke katolické církvi.
Mo?ná bychom ?ekali, ?e se bude ?e?it, kdo, jak, kdy, kolikrát a s kým poru?il to ?i ono p?ikázání desatera. Mo?ná bychom ?ekali, ?e se bude ?e?it do jaké skupiny ten ?i onen nále?í a jestli nebylo jeho jednání vnit?ně zvrácené.
Mo?ná bychom ?ekali, ?e se bude ?e?it… ale ono ne…
To, co se ?e?í, je úplně něco jiného: ?Nebo? jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem ?ízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen a nav?tívili jste mě, byl jsem ve vězení, a p?i?li jste ke mně.“
?e?í se skutky praktické lásky, které jsou shrnuty do pěti hlavních oblastí. Základní lidské pot?eby, uprchlictví, hmotná nouze, zdraví a výkon trestu za spáchané zlo.
D?le?itým faktorem v rozli?ování, zda se někdo ocitne na pravici nebo na levici onoho nebeského ba?i je, jestli v lidech kolem sebe rozpoznávám a vidím Je?í?e samotného. Proto?e je to právě Je?í?, který se ztoto?ňuje s těmi, kte?í jsou na okraji a se kterými ?asto nechci mít nic spole?ného.
Ztoto?ňuje se s nimi, proto?e On sám s těmito lidmi nejprve jednal tak, jak to chce po mně. On sám pro ně udělal to, co chce, abych pro ně udělal i já. Koho tedy vidím, kdy? se setkám s druhým ?lověkem?
M??e vyvstat otázka, kde brát sílu k tomu, abych v ka?dém zahlédl Krista, který trpí nouzí. Základem je podle mě nutnost p?ijmout a uvě?it v Bo?í lásku směrem ke mně. Uvě?it a p?ijmout, ?e v Bo?ích o?ích, ?e v Je?í?ových o?ích jsem já ten, o kterého se On na prvním místě stará.
Mám hlad po lásce, a Je?í? mě sytí svou bezpodmíne?nou láskou.
Mám ?ízeň po ospravedlnění, a Je?í? mi u? v?e odpustil.
Chodím ?asto po k?ivolakých cestách, a Je?í? mi trpělivě ukazuje, ?e on je cesta, pravda a ?ivot.
H?ích mě svléká do naha, a Je?í? mi dává nový ?at milosti.
Jsem nemocný nemocí, která vede ke smrti, a Je?í? mi dává vě?ný ?ivot.
Jsem ve vězení moci zla, a Je?í? mě od ve?kerého zla osvobozuje.
Mým úkolem v tomto světě se tedy stává: dávat lásku, vést k odpu?tění, p?ivádět na cestu ke Kristu, zahalovat h?ích druhých, dávat Je?í?e jako lék na smrt a osvobozovat z pout zla. To je skute?ně d?le?ité. To je to, na ?em zále?í. To je to, co mě staví po pravici onoho nebeského ba?i.
Pokud skute?ně uvě?ím a p?ijmu Je?í?ovu lásku ke mně, toto v?e jaksi automaticky naplní m?j ?ivot. A nemusím se pak bát, ?e bych usly?el: pry? ode mě.
Nechávám-li se Je?í?em skute?ně napájet, sytit, oblékat, ukazovat cestu, uzdravovat a osvobozovat, proměňuje to bytostně m?j ?ivot a vě?ím tomu, ?e pak není mo?né, abych nejednal jako On.
Opus?me tedy prosím v?echny ty zbyte?né a nesmyslné boj?vky, starost o to, kdo, co, kdy, jak a s kým… Kdo ano a kdo ne a za jakých podmínek. Ale dívejme se po?ádně kolem sebe a staňme se zprost?edkovateli Je?í?ova pohledu, Je?í?ovy moci a uzdravení.
?Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposledněj?ích brat?í, pro mne jste udělali. Poj?te, po?ehnaní mého Otce, p?ijměte jako dědictví království, které je pro vás p?ipravené od zalo?ení světa.“
Poj?me se tedy zamě?it na to, co je skute?ně d?le?ité.
Jan Krbec p?sobí jako fará? ve farnosti Rokytnice nad Rokytnou a moderuje podcast Do st?edu
V autorském komentá?i byl vyu?it ?eský ekumenický komentá? k Novému Zákonu, Ji?í Mrázek - Evangelium podle Matou?e.
