Synoda: Briefing v tiskovém st?edisku k práci plenárního shromá?dění
L’Osservatore Romano
Práce synodálního shromá?dění se naplno rozběhla v atmosfé?e bratrství, vst?ícnosti a naslouchání. V pátek 6. ?íjna dopoledne, mezi 9. a 12.30 hodinou, se konala druhá generální kongregace (plenární shromá?dění) - 351 ú?astník?, za ú?asti pape?e - s projevy zástupc? 18 men?ích okruh? (celkem jich je 35) a 22 volnými projevy: ka?dý trval t?i minuty, prolo?ené p?estávkami na zti?ení a modlitbu. Odpoledne, od 16.00 do 19.15 hodin, proběhla stejným zp?sobem t?etí generální kongregace. T?etí zasedání men?ích kruh? je naplánováno na sobotní dopoledne, 7. ?íjna, kdy budou dokon?eny zprávy, které budou p?edlo?eny generálnímu sekretariátu. Práce pak bude pokra?ovat v pondělí dopoledne v 10 hodin - po slavení m?e svaté v 8.45 hodin u oltá?e Katedry Svatopetrské baziliky - ?tvrtou generální kongregací.
Takový obraz synody nastínil Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda informa?ní komise synodního hromá?dění, na brífinku s noviná?i v pátek 6. ?íjna v Tiskovém st?edisku Svatého stolce. Mezi nej?astěji se opakujícími tématy, jimi? se zabývaly men?í kruhy a v následných volných projevech, prefekt poukázal p?edev?ím na formaci, po?ínaje tou v seminá?ích. Seminarist? je málo a je t?eba lep?í organizace, bez formalism? a bez ustupování do ideologických invencí. Vět?í pozornost k formaci v?ak byla věnována také kně?ím, laik?m, katechet?m, celé církvi. Hovo?ilo se také o úloze laik? a ?en, slavení eucharistie, liturgii, významu neděle, modlitbě a ?ivotu s chudými lidmi, o problematice migrant?. Spole?ným tématem byla ?církev vst?ícná ke v?em.
Sheila Peresová, tajemnice informa?ní komise, popsala atmosféru sdílení v diskusi. Objevilo se i několik okam?ik? napětí, ale p?evládá radost, potvrdila. Ruffini poté referoval o některých pasá?ích z projev? a poukázal na úst?ední postavení Krista - trpícího Kristova těla, jak ?ekl - v ka?dé pronesené úvaze. Z toho vyplývá d?le?itost zbavit se v?eho, co se Kristu nepodobá, jako církev a jako vě?ící, dodal.
V modlitbě dozrává radikální povaha evangelia, bylo p?ipomenuto v jistotě, ?e synodalita vychází ze k?tu a ?e je vhodné trvat na forma?ních procesech. Nechyběly úvahy o poku?ení strachu v souvislosti s dialogem s druhým, jako by dialog mohl naru?it identitu, zatímco je naopak p?íle?itostí k setkání.
Jako model synodální zku?enosti byla navr?ena postava pastý?e, který vchází do ov?ince a vychází z něj, p?i?em? bylo rovně? varováno p?ed kriti?ností rizika uchopení moci. Styl synodality navíc v ?ádném p?ípadě neru?í postavu a otcovství pastý?e. Pastý?i - zaznělo ve volných promluvách - jsou otcové a matky, kte?í spole?ně oslovují srdce světa. Také v otázce p?ijímání a doprovázení migrant? se vrátila postava pastý?e, biskupa, který musí hrát úst?ední roli.
Ruffini vysvětlil, ?e v projevech men?ích kruh? se hodně zd?razňovala církev jako rodina a role rodin v církvi, proto?e v rodině je v?dy místo pro v?echny. Zvlá?tě významná pak byla my?lenka adresovaná těm, kte?í se synody nemohli zú?astnit, proto?e byli pronásledováni: ú?astníci p?ipomněli mu?ednictví mnoh dne?ních k?es?an?. A potlesk - během ?asu věnovaného svobodným intervencím - podtrhl blízkost utrpení ukrajinského lidu v této vále?né době. Zaznělo také p?ání, aby Východ a Západ dýchaly spole?ně jako dvě plíce, podle výroku navr?eného svatým Janem Pavlem II.
P?ipomenut byl také výrok Benedikta XVI., který několikrát zopakoval pape? Franti?ek, ?e církev roste p?ita?livostí, a nikoli proselytismem. Dále byla zmíněna revize církevních struktur. Zejména se závazkem být p?ijímajícím spole?enstvím, a tedy pochopit, co je t?eba změnit, aby se dve?e otev?ely skute?ně v?em.
Spole?enství je snáze pochopitelné a vysvětlitelné slovo ne? slovo synodalita, zaznělo. A výmluvný obraz k?í?e z kostela sv. Damiána (v centru sobotní vigilie a umístěný v atriu auly Pavla VI.) ka?dému neustále znovu p?edkládá poslání opravovat církev. Úkol, který zahrnuje snahu o?istit církev od návyk?, které neodpovídají evangeliu. A právě v tom spo?ívá problém klerikalismu, který ztě?uje synodalitu.
Lid v?ak ?eká na samaritánskou církev, ?eká na kněze p?ipravené probudit a znovu probudit k?estní kně?ství. Zkrátka církevní spole?enství, které není jen pro dokonalé, ale které miluje v?echny své děti a to v ka?dém p?ípadě, zvlá?tě pak ty na okraji.
Ruffini poznamenal, ?e ve volných promluvách byl kladen zvlá?tní d?raz na komunikaci s ohledem na mladé lidi, p?i?em? byla p?ipomenuta pot?eba p?ítomnosti církve v tomto kontextu. Jde o to, abychom si uvědomili, ?e Kristus je cesta a ?e je t?eba vrátit se k tomu podstatnému, být vycházející církví. Právě mystika synodality se m??e stát metodou a odpovědí církve na problémy světa, tedy k?es?anským zp?sobem p?ijímání k?es?anských rozhodnutí.
Druhá ?ást brífinku, p?eru?ovaná dotazy noviná??, nabídla Ruffinimu p?íle?itost vrátit se k některým bod?m, které vyvstaly během shromá?dění. Prefekt zejména zopakoval d?le?itost osobního rozli?ování ?len? synody a v souvislosti se zvý?enou p?ítomností ?en vyzdvihl její význam, p?i?em? poukázal na to, ?e během reflexe byl dán prostor témat?m, jako je p?ijetí, mate?ství a role ?en v církvi. Nakonec se prefekt vrátil k úst?ednímu postavení Ducha svatého v kontextu synodní zku?enosti a zopakoval, ?e shromá?dění p?edstavuje Bo?í lid na cestě, který se shromá?dil k modlitbě, spole?nému rozhovoru a rozli?ování s postojem víry a d?věry v pomoc Ducha.
