Státní sekretá? k dění na Blízkém v?chodě
Antonella Palermo - Vatican News
V Camaldoli 8. ?íjna na závěr ?ty?denního seminá?e po?ádaného Il Regno a Spole?enstvím mnich? na téma "T?etí otázka" pronesl kardinál státní sekretá? Pietro Parolin improvizovaný úvod.
K?ehké naděje na mír je?tě více ohro?eny
"Na?e my?lenky v tuto chvíli smě?ují k tomu, co se děje na Blízkém východě, v Izraeli, v Palestině a v pásmu Gazy," ?ekl a p?ipomněl, ?e pape?ovu výzvu k míru p?i modlitbě Anděl Páně "opakovaly témě? v?echny vlády světa, aby zastavily násilí. Tyto události," zd?raznil kardinál, "je?tě více ohro?ují k?ehké naděje na mír, které se zdály být na obzoru i díky dohodě se Saúdskou Arábií".
厂惫ě迟 jako by se zbláznil, to, co se děje, je nep?edstavitelné
Parolin dodal: "Kromě diplomatického úsilí, které, jak se zdá, nemá velké výsledky - a to ?íkám i s ohledem na válku na Ukrajině - se musíme v?ichni sjednotit ve spole?né modlitbě za mír". V rozhovoru, který na okraj konference poskytl deníku Il Regno, kardinál vyjád?il největ?í obavy: "Nevíme, jak se to bude vyvíjet a jak to skon?í. To, co se děje, je za hranicí p?edstavitelnosti". Znepokojený Parolin konstatuje, ?e "svět jako by se zbláznil, zdá se, ?e se spoléháme pouze na sílu, na násilí, na konflikt, abychom vy?e?ili problémy, které tu jsou, jsou skute?né a které je t?eba ?e?it zcela jinými metodami".
Nevidím jasnou roli pro mír, kterou by Evropa měla hrát.
"Kromě ni?ení lidských ?ivot?, jeho? jsme byli svědky děsivým zp?sobem," pokra?uje kardinál, "se k?ehké naděje na mír, které se zdály objevovat trochu na obzoru, zcela rozplývají. Proto to bude vy?adovat mnohem vět?í úsilí, abychom se chopili otě?í a pokusili se dospět k mírovému ?e?ení, které je jediným spravedlivým ?e?ením a jediným ú?inným ?e?ením, je? zabrání opakování těchto situací". Parolin se obrací na Evropu a její úlohu. "Proto?e," prohla?uje, "Evropa se konstituovala právě jako základní zku?enost míru po velkých tragédiích 20. století, a to nejen uvnit?, ale i navenek. Nicméně," lituje, "domnívám se, ?e problémy, které existují uvnit? Evropské unie, a obtí?nost správného vztahu k ostatním skute?nostem tuto mírovou roli, kterou by Evropa měla ve světě hrát, ztě?ují. Doufáme," uzavírá, "?e tuto roli a tento rozměr získá zpět, ale nevidím to tak jasně, nevidím to tak ost?e".
Odsouzení nacionalismu a sakralizace my?lenky národa
Právě "Evropa jako horizont míru" byl název jeho p?íspěvku v Camaldoli. "Invaze na Ukrajinu, válka a devastace jejího území s sebou nesou také destrukci mezinárodních pravidel a práv, na nich? je zalo?ena mo?nost mírového sou?ití, a to a? po hrozbu krajního pou?ití jaderných zbraní. Evropa," zd?raznil Parolin, "nem??e p?ipustit návrat k systému, který p?ekresluje hranice silou".
Kardinál upozornil na to, co nazval "neoimperialistickými válkami", a na vize, které p?ipomínají minulost, "o ní? se vě?ilo, ?e je p?ekonaná". ?ekl, ?e "je naléhavě nutné znovu odsoudit nacionalismy, zejména ty etnického p?vodu. Je to skvrna na evropských dějinách a p?edzvěst nových tragédií. Fundamentalismus a nacionalismus r?zného druhu nelze legitimizovat, stejně jako jakoukoli formu sakralizace a mytologizace my?lenky národa. Jedno," zd?raznil, "je formou pop?ení skute?né nábo?enské inspirace, druhé formou novopohanství. Jsou to formy, které nemají nic spole?ného s legitimním posilováním národního spole?enství a se skute?ným hledáním spole?ného dobra. Kromě toho se domnívám, ?e i kdy? je t?eba podniknout kroky k obnovení absolutní pot?eby mezinárodního ?ádu zalo?eného na solidaritě a míru, nem??eme neuznat plnou hodnotu institucionálních ?ád? zalo?ených na demokratické ú?asti ob?an?, které jsou nezbytné k za?ehnání p?ízraku války".
Ké? synoda p?ispěje k vět?í d?věryhodnosti v oblasti jednoty a míru
Vatikánský státní sekretá? odsuzuje míru rozt?í?těnosti sou?asné spole?nosti "plné otázek a spor?": ve světle tohoto zji?tění nás vyzývá, abychom Evropě a Evropan?m znovu p?inesli poselství evangelia. Je to slovo, které zachraňuje, a proto vyzývá k "radostnému hlásání, kultu?e dialogu, respektu, odpovědnosti a sebereflexi". Jeho prosba se týká také probíhající synodální práce: "Ké? nám sou?asná synodální cesta," uzav?el, "pom??e znovu objevit spole?enství jako cestu evangelizace, abychom byli d?sledněj?ími a věrohodněj?ími svědky jednoty a míru v dne?ní době, pro evropský kontinent".
