První synodní briefing v tiskovém st?edisku Svatého stolce
L´Osservatore Romano
Sheila Peresová z Mosambiku, referentka pro komunikaci Jihoafrické katolické biskupské konference, tajemnice Komise pro informace, p?edstavila spolu s Ruffinim metodiku synodální práce, zejména men?ích kruh? (pracovních skupin, circoli minori), a to také prost?ednictvím několika diapozitiv?.
Dal?í ?lenové informa?ní komise budou zvoleni v pondělí ráno, upozornil prefekt vatikánského dikasteria. ?Zatímco ve st?edu 4.10. mohli noviná?i sledovat celý první den synody, ve ?tvrtek 5.10. za?aly men?í pracovní skupiny, které svým charakterem pat?í k těm moment?m, které je t?eba zachovat v tajnosti. A pape? vysvětlil pro?“, p?ipomněl prefekt. ?toti? abychom dali p?ednost naslouchání druhým a Duchu svatému. Abychom si odpo?inuli od hluku, v něm? jsme pono?eni. Abychom rozli?ovali tím, ?e se postíme od ve?ejného slova“.
Tento p?st neznamená, ?e nemáte o ?em psát, vysvětlil Ruffini noviná??m: ?Pokud něco hledáte, tak jsou zprávy právě tady. V tomto pozastavení ?asu. V tomto tichu, které je svým zp?sobem ohlu?ující, proto?e se naprosto li?í od rutiny ve?ejného slova, které je zvyklé na stereotypní otázku a odpově?“.
?Novinka spo?ívá ve zp?sobu, jakým si tak velká instituce, jakou je církev, dovolí chvíli spole?ného rozli?ování v tichu, naslouchání, ví?e, spole?enství a modlitbě. Novinka je v tomto postu, v tomto zastavení. Synoda“, dodal Ruffini v odpovědi na jednu otázku, ?je tělem, je to zku?enost sdílení, která chce věnovat ?as rozli?ování. Synodální cesta bude pokra?ovat v rozli?ování a nelze o?ekávat ?ádná rozhodnutí, proto?e jsme v polovině cesty, v procesu, který zaru?uje, ?e ka?dý m??e p?edlo?it sv?j pohled a dospět ke konsensu ve spole?enství“.
Prefekt Ruffini zopakoval pape?ova slova, ?e synoda je metodou, která m??e pomoci světu, nejen církvi, také na jiných frontách, v jiných otázkách, po?ínaje válkou a klimatickou krizí, jak pí?e pape? v právě zve?ejněné apo?tolské exhortaci Laudate Deum.
?Pokud jde o právě zahájené men?í kruhy, bylo potvrzeno, ?e ve ?tvrtek dopoledne proběhlo jedno setkání a odpoledne dal?í. V pátek 6.10. se úvahy promítnou do generálního shromá?dění (kongregace). A v sobotu 7. 10. se reflexe generální kongregace vrátí do men?ích kruh?. Slo?ení těchto skupin se bude v ka?dém modulu měnit, co? umo?ní, aby ka?dá z nich komunikovala s vět?ím po?tem ú?astník?. Tímto zp?sobem budou sdíleny sty?né a rozdílné body, napětí, která se objevila, a otázky, které z?stávají otev?ené, poznatky a návrhy konkrétních krok?, které je t?eba podniknout ve vztahu k r?zným ?e?eným otázkám“.
Podle ?ísel 32-42 Instrumentum laboris se zejména v prvním kole ka?dý ?len skupiny ujme slova a p?inese sv?j vlastní p?íspěvek s projevem v délce maximálně ?ty? minut, který m??e být p?ednesen také generálnímu sekretariátu. Ve druhém kole ka?dý ?len skupiny vyjád?í, co se ho během naslouchání nejhlouběji dotklo a co cítí jako nejsilněj?í výzvu (Instrumentum laboris, ?íslo 38).
Nakonec bude t?etí ?asový úsek věnován shromá?dění plod?, vypracování prvního návrhu zprávy a výběru nejvýznamněj?ích bod? a p?edev?ím otázek a návrh?, které skupina pova?uje za d?le?ité p?edlo?it shromá?dění v projevu, který jeden z ?len? p?ednese na následující generální kongregaci. Návrh zprávy bude poté znovu p?e?ten a upraven na základě výměny názor? na plenárním shromá?dění. Po schválení bude zpráva p?edána generálnímu sekretariátu.
Prefekt seznámil s otázkami a pokyny k rozli?ování, kterými se reflexe ?ídí. Za?al hlavní otázkou: ?Vycházeje z cesty místní církve, z ní? ka?dý z vás pochází, a z obsahu Instrumentum laboris, které charakteristické znaky synodální církve se vyno?ují nejz?etelněji a které je t?eba jasněji rozpoznat, zd?raznit nebo prohloubit? Existuje osm bod? k modlitbě a p?ípravné reflexi. První zd?razňuje synodální cestu církve, z ní? ka?dý vychází, a p?evládající duchovní tón, který ji charakterizuje. Sdílení emocí a pocit? a také tu?eb, které v k?es?anském spole?enství vyvolala, a obav, které z ní vyplynuly.
Druhý bod navrhuje ově?it, jak je mo?né r?st v synodálním stylu liturgického slavení, který by vyzdvihl osobitý p?ínos v?ech ú?astník?, po?ínaje rozmanitostí povolání, charismat a slu?eb.
Ve t?etím podnětu se navrhuje prově?it, jak byla metoda konverzace v Duchu svatém pou?ita a p?izp?sobena v ka?dé místní církvi: jaké hlavní plody umo?nila shromá?dit a jak m??e nadále pomáhat r?stu jako misioná?ská synodální církev.
Na schopnost nau?it se naslouchat jako charakteristiku synodální církve se zamě?uje ?tvrtý podnět. S otázkou, jakými zdroji disponuje a jaké jí chybí. V podstatě: jak se m??e schopnost naslouchat stát stále více uznávaným a rozpoznatelným rysem na?ich spole?enství?
Synodální církev podporuje p?echod od 'já' k 'my' (Instrumentum laboris, ?íslo 25): to je obsahem pátého bodu. Jde o zhodnocení toho, jak synoda podpo?ila soudr?nost místní církve a pomohla zakusit duchovní radost z toho, ?e jsme lid (srov. Evangelii gaudium, 268-274).
?estý návrh se týká setkání během synodní cesty se zástupci jiných církví nebo církevních spole?enství, ale také s vě?ícími jiných nábo?enství. Navrhuje se zvá?it duchovní tón těchto setkání, mo?nost u?ení s cílem r?st v touze a schopnosti jít spole?ně.
Napětí, které vzniklo v místních církvích, je p?edmětem sedmého podnětu. A osmý bod ?ádá, abychom se zamysleli nad zku?enostmi s rozli?ováním u?iněnými spole?ně.
