Egyptem po stop¨¢ch Svat¨¦ rodiny
Vatican News
Tawadros II. se ve své promluv¨§ na Svatopetrském nám¨§stí mimo jiné zmínil o tom, ?e p?ichází z egyptské zem¨§, která byla posv¨§cena náv?t¨§vou Svaté rodiny, je? Egyptu po?ehnala od východu k západu, od severu k jihu. A práv¨§ po stopách Svaté rodiny se nyní spole?n¨§ vydáme.
Cesta Svaté rodiny v Egypt¨§ za?íná v srdci staré Káhiry (al-Fustát) - od kostela svatého Sergeje (Abú Sarga ze 4. a? 5. stol.), postaveného na míst¨§ jeskyn¨§, kam se údajn¨§ uchýlila, a od tzv. zav¨§?eného ?i visutého kostela (arabsky AI-Muallaqa), mariánské svatyn¨§ postavené v 6. století a jednoho z nejstar?ích k?es?anských chrám? na sv¨§t¨§, kde se uchovává velmi uctívaná ikona Panny Marie, do Asjútu ve st?edním Egypt¨§, pova?ovaného za ?druhý Jeruzalém¡°. Od alexandrijského patriarchy Theofila (v ú?adu v letech 385-412) víme, ?e na ho?e Qusqam v Asjútu byla zalo?ena svatyn¨§ zasv¨§cená Pann¨§ Marii ji? v 1. století, postavená na míst¨§, kde podle tradice pobývala Svatá rodina b¨§hem svého út¨§ku do Egypta. A na míst¨§ této starobylé svatyn¨§, kde Maria, Josef a Je?í? na?li úto?i?t¨§ po dobu ?esti m¨§síc? a p¨§ti dn?, byl ve 4. století zalo?en klá?ter zasv¨§cený Pann¨§ Marii: Deir el-Muharraq v západní pou?ti severn¨§ od Asjútu, známý také jako klá?ter na ho?e Qusqam.
I dnes do tohoto klá?tera p?icházejí poutníci z celého Egypta, aby si p?ipomn¨§li tamní pobyt Svaté rodiny. O tomto pobytu vypráví patriarcha Theofil v jednom ze svých kázání (Sermo de ecclesia S. Familiae in Monte Qusqam), v jeho? textu ?teme, ?e Svatá rodina nav?tívila m¨§sto Qosqam (dnes al-Qusiya). Homilie p?ipomíná, ?e císa? Theodosius Veliký poslal Theofila do st?edního Egypta, aby zabavil chrámové poklady a pou?il je na stavbu kostel?. Na zpáte?ní cest¨§ do Alexandrie se Theofil zastavil, aby se pomodlil. V noci m¨§l patriarcha vid¨§ní, v n¨§m? mu Panna Maria vypráv¨§la o pobytu Svaté rodiny v Egypt¨§, který trval t?i roky, p¨§t m¨§síc? a t?i dny.
Zprávy o cest¨§ Svaté rodiny po proudu Nilu, která p?edstavuje po?átky christianizace Egypta, se nám zachovaly díky hou?evnatosti koptské ústní tradice (pape?em ?enudou III. definované jako ?vytesané do kamene¡°), ale také díky písemným sv¨§dectvím, jako je arabské Evangelium o Je?í?ov¨§ d¨§tství, ji? zmín¨§né vid¨§ní Theofilovo a homilie ?O skalním kostele¡° Timoteje Eulora, alexandrijského patriarchy pátého století (v letech 457-460 a 475-477). Byla to dlouhá a náro?ná cesta. Z Betléma na Sinaj, p?es al-Arí?, pova?ovaný za bránu do Egypta, a p?íchod do Tell el-Farmy, starov¨§kého Pelusium, na úrovni Suezu; dále z Bubastis, dne?ní Tell Basta do Sakhy, podél ?enského klá?tera svaté Damiány v Damiett¨§; z Vádí Nátrún do Mataríje na p?edm¨§stí Káhiry a do Zejtúnu (kde do?lo k mariánskému zjevení v roce 1968). A kone?n¨§ do Maádí na ji?ním okraji Káhiry, kde se Svatá rodina nalodila a vyplula po Nilu na své cest¨§ do St?edního Egypta a poté se zastavila v Gebel el Teir, Deir al-Muharraq a Deir Dronka, které dnes pat?í mezi nejvýznamn¨§j?í mariánská poutní místa v celé zemi.
Cesta Svaté rodiny, dlouhá tém¨§? ?ty?i tisíce kilometr?, vede p?es jedenáct egyptských provincií. V údolí Nilu je také mnoho jejích zastávek: Memfis, která znamená dlouhý pobyt rodiny s Herodovými vojáky v patách; Oxyrhynchus, proslulý Mariiným stromem, který jí dával ?ovoce, stín a vodu¡°, a slavnou epizodou, kdy byl Je?í? poslán do ?koly a u?itel ho okam?it¨§ poslal dom?, proto?e byl ?p?íli? chytrý¡°; Deir Abu Hinnis, kde najdeme v?bec první obrazy Svaté rodiny v Egypt¨§. Ale práv¨§ v Deir al-Muharraq ?najdeme první a jediný klá?ter posv¨§cený samotným Je?í?em¡°, jak s oblibou ?íkají místní mni?i.
Sám Je?í? prý posv¨§til mramorovou stélu, která dodnes stojí v míst¨§, je? je pova?ováno za p?esný geografický st?ed Egypta, a napl¨¾uje tak Izaiá?ovo proroctví: ?V ten den bude stát Hospodin?v oltá? uprost?ed egyptské zem¨§¡° (19,19) Podle pramen? strávila Svatá rodina na tomto míst¨§ více ne? ?est m¨§síc?. Odtud pochází název ?druhý Jeruzalém¡°, pod kterým je znám tento významný klá?terní komplex v oblasti Asjútu, nejv¨§t?í ve st?edním Egypt¨§. Ti, kte?í se nemohli vydat do Svaté zem¨§, se jeho náv?t¨§vou vlastn¨§ stávali poutníky.
Dal?í významnou zastávkou na cest¨§ Svaté rodiny byla tzv. Dla¨¾ová hora, Gebel Teir, le?ící naproti m¨§stu Samalut v oblasti k?es?anské metropole Minia. Na vrcholu hory se nachází kostel zasv¨§cený Pann¨§ Marii, který nechala postavit císa?ovna Helena na památku cesty Svaté rodiny. Místu se také ?íká ?kladkový klá?ter¡°, proto?e v dávných dobách p?ístup do komplexu zaji??ovala kladka, která se spou?t¨§la shora.
Nejji?n¨§j?í zastávkou na cest¨§ je Gebel Dronka. Klá?ter, který se nachází na úpatí skály, je cílem velmi významné pouti, a to jak pro kopty, tak pro muslimy. Koná se ka?doro?n¨§ od 7. do 21. srpna, v dob¨§ takzvaného ?p?stu Panny Marie¡°, kdy klá?terní komplex nav?tíví více ne? p?l milionu poutník?. ?íká se, ?e zde Panna Maria odpo?ívala v jeskyni. A také zde mohlo dojít k n¨§kolika zjevením. Deir Dronka, který k?es?ané pou?ívali jako místo bohoslu?eb ji? od 1. století, se teprve od 4. století stal skute?ným klá?terem, v n¨§m? dnes ?ije t?icet mnich?. ?ije zde také sto deset zasv¨§cených mni?ek, které krom¨§ slu?by v klá?te?e jezdí b¨§hem týdne do Asjútu vyu?ovat do hlavního m¨§stského kostela zasv¨§ceného svatému Ji?í.
(zpracováno podle: ROSSELLA FABIANI, Sulle orme della Sacra Famiglia, L´Osservatore Romano, 15.5.2023)
