杏MAP导航

Salvatore Cernuzio – Vatican News

Několik hodin poté, co otec Petro Pavlo Oros doslou?il tajnou liturgii, mu výst?el z pistole vnikl do brady, pro?el krkem a vy?el z ramene: 28. srpna 1953 sovět?tí komunisté ukon?ili ?ivot tohoto kněze z Muka?evské ?eckokatolické eparchie, který se vyzna?oval pevnou vírou a obětavostí pro nejslab?í. Pape? uznal jeho mu?ednictví p?i dne?ní audienci pro kardinála prefekta Dikasteria pro svato?e?ení, Marcella Semerara. Oros bude proto brzy blaho?e?en. Spolu s jeho mu?ednickou smrtí byly uznány hrdinské ctnosti pěti Bo?ích slu?ebník?, kte?í se tak stali ctihodnými.

P?vod a povolání

Oros se narodil 14. ?ervence 1917 v ma?arské vesnici Biri v hluboce k?es?anské rodině. Jeho otec byl ?eckokatolický kněz a zem?el, kdy? Petrovi byly dva roky. V devíti letech p?i?el o matku. V roce 1937 nastoupil do seminá?e v zakarpatském U?horodě, 18. ?ervna 1942 byl vysvěcen na celibátního kněze v ?eckokatolické muka?evské eparchii a zahájil pastora?ní slu?bu v několika vesnicích jako kaplan, p?i?em? se okam?itě proslavil svou horlivostí a láskou k chudým. V roce 1943 se zú?astnil kurzu pro vojenské kaplany poblí? Ko?ic a  poté se vrátil do své farnosti, která se v roce 1944 ocitla stejně jako celé Zakarpatí pod okupací sovětských vojsk Rudé armády a byla p?ipojena k Ukrajinské sovětské socialistické republice, později k SSSR.

Léta pronásledování

Po násilné anexi za?alo pronásledování ?eckokatolické církve. V roce 1946 byl Oros p?elo?en jako fará? do Ir?avského okresu. U? tehdy na něj byl vyvíjen nátlak, aby p?estoupil k ruské pravoslavné církvi, který v roce 1948 je?tě zesílil. Odolal a z?stal věrný pape?i. V roce 1949 pak byla zakázána pastora?ní ?innost a v?echny ?eckokatolické kostely byly uzav?eny. Byla zru?ena i samotná muka?evská eparchie.

Atentát

Otec Oros tedy ?il s vědomím a odvahou v situaci podez?elého ?lověka, kontrolovaného tajnými slu?bami a vystaveného svévolnému zatýkání a bezpráví. Kdy? byla v roce 1949 ?eckokatolická církev postavena mimo zákon a osobnosti, kterých si spole?nost vá?ila, byly systematicky likvidovány, Bo?í slu?ebník pokra?oval v tajné slu?bě. V roce 1953 na něj byl vydán zatyka?. Pokusil se o útěk, ale 28. srpna ho na nádra?í v obci Siltse zastavil policista a zabil ho. Vra?da byla okam?itě pova?ována za mu?ednickou smrt, a?koli tělo zavra?děného kněze z?stalo ukryto a? do rozpadu Sovětského svazu. Jeho památka z?stala v paměti vě?ících a dodnes p?etrvává spolu s p?esvěd?ením o ú?innosti jeho p?ímluvy u Boha.

?Vě?né světlo“

Kromě mu?ednické smrti Petra Orose pape? povolil vyhlá?ení dekret? o uznání hrdinských ctností pěti nových ctihodných. Jedním z nich je Jesús Antonio Gómez Gómez, kolumbijský kněz, který byl zpovědníkem, rektorem vysokých ?kol a profesorem dogmatické teologie. Věnoval se zejména zpovědím a duchovnímu vedení kně?í, seminarist?, ?eholník?, ?eholnic a také laik?. Lidé mu ?íkali ?Vě?né světlo“, proto?e trávil mnoho hodin na adoracích, i kdy? byl nemocný.

Zakladatel italského dobro?inného díla

Dal?í z dekret? o heroickém stupni ctností se týká kapucína Umileho da Genova (?Pokorného z Janova“, rodným jménem Giovanni Giuseppe Bonzi), zakladatele díla ?Sorriso Francescano“, poskytujícího pomoc chudým, osi?elým a opu?těným dětem, v bezprost?edně povále?ném období. Kněz pro ně denně chodil ?ebrat o pot?ebné peníze. A díky tomu, co nasbíral, mohl také zalo?it Kongregaci malých slu?ebnic Dítěte Je?í?e. P?esto?e utrpení a trauma, které pro?il během bombardování Janova, na něm zanechalo emocionální stopy, které neusnadňovaly mezilidské vztahy, byl svými spolupracovníky nadále milován a vá?en. Janovský arcibiskup, kardinál Giuseppe Siri, ho podporoval a v?dy mu d?vě?oval.

?panělský kněz, který pomáhal kně?ím

Pape? poté ocenil hrdinské ctnosti Juana Sáncheze Hernándeze, ?panělského kněze ze Spolku diecézních kně?í, dělník? Srdce Je?í?ova, zakladatele Sekulárního institutu slu?ebnic Je?í?e Krista Kněze, který vznikl s cílem pomáhat kně?ím v jejich slu?bě.

Evangelizace prost?ednictvím rozhlasu

Vítor Coelho de Almeida, redemptorista, který vykonával pastora?ní slu?bu v mariánské svatyni v Aparecidě, kam byl p?evezen během rekonvalescence po tuberkulóze, byl Brazilec. Období jeho nemoci pro něj bylo p?íle?itostí k seznámení se s rozhlasovými médii. Do týmu Rádia Aparecida se zapojil hned od za?átku vysílání v roce 1951, v roce 1958 se stal zástupcem ?editele a v roce 1965 generálním ?editelem. Vyu?íval rozhlasovou stanici jako nástroj evangelizace a ?í?ení koncilní nauky. Byl oceňován pro svou jednoduchost v komunikaci, brzy získal velkou známost a mnoho lidí se na něj obracelo o radu a pomoc. V roce 1969 bylo vysílání Rádia Aparecida pozastaveno na p?íkaz vojenského re?imu, který pova?oval za podvratný Coelh?v projev z 1. ledna, v něm? komentoval Deklaraci lidských práv. 

Indická mysti?ka

Na seznamu nových ctihodných je také indická vor?ilka Maria Celine Kannanaikal, která byla během noviciátu ve své kongregaci pronásledována kv?li mystickým zá?itk?m, které vyvolávaly pochybnosti u p?edstavených a znepokojovaly novicky. Novicmistrová v ní rozpoznala snahu o svatost, ale mnozí navrhovali, aby ji nep?ipustila k slib?m. Po ?estiměsí?ním prodlou?ení noviciátu - nad rámec kanonických dvou let - byla p?ipu?těna k prvním ?eholním slib?m. Poté u?ila na základní ?kole, ale brzy vá?ně onemocněla ?astými hore?kami, bolestmi hlavy a zvracením se stopami krve. Nikdo nedokázal stanovit p?esnou diagnózu. Zem?ela v roce 1957 ve věku 26 let, pouhých 35 dní po ?eholních slibech.