Kardinál Parolin: Pape? v Kanadě obejme p?vodní obyvatelstvo
Nadchází ?est intenzivních dní, kdy bude pape? Franti?ek pobývat v Kanadě. ?eká na něj celá tato země, z?ásti zraněná hr?zami minulosti, kdy p?vodní obyvatelé trpěli násilím a strádáním v d?sledku koloniální mentality, která vyjad?ovala politiku a praktiky kulturní asimilace zamě?ené na zni?ení identity autochtonních národ?. Sám pape? prohlásil, ?e tato náv?těva bude ?kajícnou“ poutí, která má ?p?ispět k ji? nastoupené cestě smí?ení a uzdravení“. Po setkáních s p?vodními národy dne?ní Kanady letos na ja?e ve Vatikánu se Franti?ek znovu dotkne bolesti a utrpení těchto komunit. Bude prosit o odpu?tění, modlit se a p?iná?et světlo naděje a smí?ení, které nelze oddělit od hledání pravdy, o?i?tění paměti a blízkosti obětem zneu?ívání a týrání. V centru této Franti?kovy 37. apo?tolské cesty je také setkání s kanadskou církví, která stejně jako v mnoha jiných zemích pro?ívá výzvy kladené silně sekularizovaným prost?edím.
Vatikánský státní sekretá?, kardinál Pietro Parolin, zd?razňuje, ?e pape? chce konkrétním zp?sobem ukázat svou blízkost trpícím lidem, ?modlit se s nimi a stát se s nimi poutníkem“.
Va?e Eminence, pape? Franti?ek se chystá na cestu do Kanady, kterou si velmi p?ál…
?Ano, je to jistě velmi ?ádoucí cesta, jejím? st?edobodem bude objetí s p?vodními obyvateli a místní církví. Jak p?ipomněl Svatý otec minulou neděli: ?P?ijdu mezi vás p?edev?ím v Je?í?ově jménu, abych se setkal s p?vodními národy a objal je. Pape? p?i několika p?íle?itostech projevil velký zájem o p?vodní národy po celém světě: mám na mysli několik jeho setkání s nimi během r?zných cest, ?etná dal?í setkání ve Vatikánu a také apo?tolskou exhortaci Querida Amazonia. V p?ípadě p?vodního kanadského obyvatelstva se jedná o kajícnou pou?, up?esnil pape? minulou neděli v závislosti na setkáních s některými zástupci těchto komunit v ?ímě na p?elomu b?ezna a dubna. Po naslouchání a úvodním setkání se nyní naskýtá p?íle?itost k ?ir?ímu sdílení: pape? se vydá na několikadenní cestu do míst, která jsou od sebe dokonce velmi vzdálená, s p?áním nav?tívit p?vodní komunity tam, kde ?ijí. Není mo?né odpovědět na v?echna pozvání a nav?tívit v?echna místa, ale Svatý otec je jistě pohnut touhou projevit konkrétní blízkost. I zde bych ?ekl, ?e klí?ovým slovem je blízkost: pape? nemá v úmyslu pouze ?íkat slova, ale p?edev?ím být blízko, konkrétně projevovat svou blízkost. Proto se vydává na cestu, aby se vlastníma rukama dotkl utrpení těchto lidí, aby se s nimi modlil a stal se mezi nimi poutníkem“.
V dubnu Svatý otec po?ádal o odpu?tění za podíl některých katolík? na újmě zp?sobené p?vodním obyvatel?m, zejména za ty, kte?í nesli zodpovědnost v internátních ?kolách od konce 19. století do posledních desetiletí 20. století. Bude tedy těchto ?est kanadských dn? provázet setkání, odpu?tění a smí?ení?
?Jak si v?ichni pamatujeme ze setkání 1. dubna, pape? vyjád?il zahanbení a rozho??ení nad jednáním nemála k?es?an?, kte?í se místo svědectví o evangeliu p?izp?sobili koloniální mentalitě a d?ívěj?í vládní politice kulturní asimilace, co? vá?ně po?kodilo p?vodní spole?enství. Bolestná byla zejména role některých katolík? v systému tzv. reziden?ních ?kol, který vedl k odebrání mnoha dětí z jejich rodin. Tento historický kontext ur?uje a charakterizuje kající rozměr této cesty, jak jsem se ji? zmínil, v něm? jistě vyniknou témata uzdravení ran a smí?ení. Ale nejen to, proto?e setkání, která navazují na v?elá setkání v ?ímě, se ponesou také ve znamení bratrství a naděje i ve znamení úvah o roli, kterou dnes hrají p?vodní obyvatelé. Pro v?echny m??e být p?ínosné znovuobjevit mnohé z jejich hodnot a u?ení. Mám na mysli nap?íklad pé?i o rodinu a komunitu, pé?i o stvo?ení, význam, který se p?ikládá spiritualitě, silné pouto mezi generacemi, úctu ke star?ím lidem... V této souvislosti si pape? obzvlá?tě p?eje oslavit památku svatých Jáchyma a Anny, Je?í?ových prarodi??, právě v souvislosti s touto cestou“.
Petr?v nástupce utvrdí katolickou církev ve ví?e, na své výslovné p?ání se zú?astní pouti k jezeru sv. Anny. Mohl by ?ádat o nový evangeliza?ní impuls v zemi s tak velkými zdroji, a to nejen p?írodními?
?Na ka?dé své apo?tolské cestě a obecněji ve své slu?bě Svatý otec nejen utvrzuje k?es?anské spole?enství, ale chce být bratrem ve ví?e spolu s Bo?ím lidem a stát se poutníkem na místech, která nav?těvuje, i v nábo?enských tradicích, s nimi? se setkává. Proto si velmi p?ál pro?ít liturgii u jezera svaté Anny, kterému místní ?íkají Bo?í jezero. Ji? více ne? sto let se zde konají poutě ke cti svaté Anny, Je?í?ovy babi?ky, a v těchto vodách se koupe mnoho nemocných a lidí zraněných na těle i na duchu. Na tomto zvlá?tním místě a v kontextu velmi sugestivního p?írodního prost?edí bude hezké se v souvislosti s evangelizací vrátit k pramen?m víry, myslet na Je?í?e, který hasí ?ízeň a uzdravuje tím, ?e vlévá do srdcí vodu Ducha, vodu, která tryská pro vě?ný ?ivot. Zároveň, stejně jako v dal?ích etapách jiných náv?těv, pape? neopomene p?ipomenout naléhavost evangelizace v silně sekularizovaném kontextu a apelovat právě na výzvy, které sekularismus p?edstavuje pro na?e pastora?ní priority, pro ná? jazyk a obecně pro ná? zp?sob, jak být církví a svěd?it o ví?e v dne?ní době“.
Mottem náv?těvy je ?Putovat spole?ně“. Co Svatý otec od této cesty o?ekává?
?Toto motto, kromě toho, ?e nazna?uje cestu, kterou jsme se vydali s kanadskými p?vodními komunitami, evokuje slovo synoda. Jak pape? ?asto opakuje, synoda není p?íle?itostnou událostí, ale spí?e církevním stylem, který jsme v?ichni povoláni p?ijmout v duchu evangelia a prvních k?es?anských spole?enství, stylem, který nabývá konkrétní podoby ve vzájemném naslouchání, dialogu, spole?ném pastora?ním rozli?ování a bratrství. P?edstavuji si, ?e právě v tomto duchu Svatý otec neopomene znovu vyhlásit prorocké slovo evangelia, které nás vyzývá ke sp?ádání pout bratrství, k utvá?ení pokoje a k p?ekonávání rozdělení, je? jsou ?asto nejen plodem osobního sobectví, ale také pok?ivené mentality a vizí. V tomto smyslu Svatý otec p?ipomíná d?le?itost vzájemné lásky a nepochybně doufá, ?e se mu poda?í významně podpo?it cestu, kterou ji? církev a kanadská spole?nost nastoupily na pouti ke smí?ení a uzdravení. Je to cesta, která po?ínaje o?i?těním paměti o?iví touhu po bratrské pouti, na ní? se budou shodně podílet v?ichni, církev i ob?anská spole?nost. Stejně jako v mnoha jiných oblastech je i dnes, více ne? kdy jindy, tato spole?ná cesta nezbytná: jen tak je mo?né budovat budoucnost plnou naděje a otev?ít se v??i ní“.
